Jourovou čeká test europoslanců. ‚Dotazům na Babiše se nevyhne, vaz jí ale nezlomí,‘ míní odbornice na EU
Pondělní odpoledne bude pro Věru Jourovou (ANO) a její pokračování ve funkci eurokomisařky klíčové. Čeká ji tříhodinové slyšení, během něhož bude čelit palbě otázek europoslanců, kteří následně rozhodnou o jejím jmenování. Většina kandidátů má takzvané „grilování“ za sebou, ne všichni ale prošli. Kandidáti Maďarska a Rumunska pohořeli mimo jiné kvůli problémům se střetem zájmů. A na ten se budou v Evropském parlamentu ptát i české kandidátky.
Věra Jourová má za sebou pět let na pozici české eurokomisařky a do křesla by mohla usednout znovu – tentokrát jako komisařka pro evropské hodnoty a transparentnost, kromě toho by se však měla ujmout i křesla místopředsedkyně Evropské komise. Zda bude do funkce skutečně jmenována, se rozhodne v pondělí.
Přesně ve 14.30 odstartuje takzvané „grilování“, během kterého se jí europoslanci dvou výborů – pro ústavní záležitosti (AFCO) a pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) – budou tři hodiny ptát na celkem 25 otázek, které mají jednotlivé kandidáty prověřit.
Stejným procesem musela projít už před pěti lety, když usilovala o post komisařky pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovnost žen a mužů. Na rozdíl od většiny jejích budoucích kolegů proto má zkušenosti s tím, co od grilování čekat a jak se na něj připravit.
26:31
Nebudu generál bez vojska, říká Věra Jourová o svém novém postu v Evropské komisi
Číst článek
„Myslím, že to nebude mít těžší než před pěti lety. Ve prospěch Věry Jourové v tuto chvíli hraje fakt, že má za sebou pět relativně úspěšných let na pozici, která není až tak vzdálená tomu, co by měla dělat nyní,“ říká pro iROZHLAS.cz šéfka bruselské kanceláře institutu EUROPEUM Zuzana Stuchlíková.
Připravit se musí na dva okruhy otázek – první týkající se obsahu a druhý balík zaměřený na „osobní integritu“ kandidátů. První část věnovaná evropským hodnotám a transparentnosti pro Jourovou nebude podle analytičky nijak problematická. Vzhledem k jejímu dosavadnímu působení v komisi se totiž dá předpokládat, že bude mít „v malíčku“ i nové portfolio.
„Pokud jde o obsahové otázky, nejzajímavější budou odpovědi týkající se transparentnosti a voleb do Evropského parlamentu,“ říká Stuchlíková s tím, že pohled Jourové na pravidla příštích evropských voleb bude poslance velice zajímat.
Současný systém takzvaných spitzenkandidátů, na základě kterého má být po volbách vybrán předseda Evropské komise, totiž unijní lídři letos nerespektovali a usnesli se na Němce Ursule von der Leyenové. Evropský parlament by proto do příštích voleb chtěl docílit úprav ve volebním systému, které budou za pět let závazné.
Babišův střet zájmů
Ještě zajímavější však bude druhá část týkající se „osobní integrity“ Jourové, kdy se poslanci budou ptát zejména na problémy spojené s možným střetem zájmů premiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, jenž v současnosti řeší i Evropská komise.
„Vzhledem k tomu, co jsme viděli během uplynulých grilování, si myslím, že se bude větší důraz klást na osobní integritu. Od poslanců jiných frakcí, než je Renew Europe (kam patří hnutí ANO – pozn. red.), jistě padnou dotazy na její napojení na Andreje Babiše. Bylo by naivní si myslet, že to tam nezazní,“ myslí si Stuchlíková.
Co přesně bude Jourová na otázky spojené se střetem zájmů Andreje Babiše odpovídat, není zcela jasné. Server iROZHLAS.cz se ji pokoušel oslovit, na dotazy zaslané redakcí ale česká eurokomisařka odmítla odpovědět s tím, že se chce před grilováním naplno věnovat přípravám a zároveň nechce před slyšením „odkrývat karty“.
‚Je to až poslední možnost.‘ Do kauzy Babišova střetu zájmů se může vložit ještě nejvyšší žalobce Zeman
Číst článek
Stuchlíková míní, že komisařka nebude mít jinou možnost, než se od Babiše distancovat. V takovém případě by podle ní neměla mít Jourová větší problémy. „Myslím si, že během slyšení není potřeba taktizovat – odpověď, že jde o osobní problém premiéra, by jí měla postačovat. Věra Jourová si za posledních pět let vybudovala pověst člověka, který postupuje nezávisle na českém premiérovi a v případě potřeby si umí i rýpnout,“ vysvětluje.
Jourová je jiný případ
Zatímco Věru Jourovou slyšení před poslanci teprve čeká, většina z 26 uchazečů už po tomto týdnu má své „grilování“ za sebou. Pro některé z nich však cesta do bruselské kanceláře skončila dřív, než se před porotu poslanců vůbec měli šanci posadit. Jmenování Rumunky Rovany Plumbové a Maďara Lászla Trócsányiho zablokovali poslanci právního výboru, který prověřuje majetkové poměry a bezúhonnost všech kandidátů ještě před tím, než mohou ostatní výbory zahájit jejich veřejná slyšení.
Důvodem pro jejich zamítnutí bylo podezření ze střetu zájmů. Podle Stuchlíkové jsou ale případy Maďarska a Rumunska jiné, než jaký řeší česká kandidátka.
„Ukázalo se, že existují otazníky ohledně jejich vlastních finančních situací. Tohle ale není případ Věry Jourové – tam jde o střet zájmů jejího stranického nadřízeného,“ říká analytička, která prý neočekává, že by europarlament Jourovou neschválil.
Evropský parlament ukazuje sílu
Kromě kandidátů Maďarska a Rumunska se ocitli v problémech i další uchazeči o křesla v nové Evropské komisi. Europoslance nepřesvědčil navržený polský komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski, jehož odpovědi byly podle kritiků vágní. Polák tak bude muset odpovědět na sérii doplňujících otázek a možná ho čeká i druhé předstoupení před poslance.
Polského kandidáta na eurokomisaře čekají další dotazy. Podle europoslanců byl příliš vágní
Číst článek
Stejný scénář hrozí i francouzské kandidátce Sylvii Goulardové, která má zastávat post komisařky pro vnitřní trh. Francouzka sice byla schopná odpovídat na otázky ve čtyřech jazycích, europoslanci jí však vyčítali finanční aféry z minulosti – mimo jiné kauzu zaměstnávání asistentů. Zaslání další série dotazů pak hrozí i navrženému italskému eurokomisaři Paolu Gentilonimu či estonské kandidátce Kadri Simsonové.
„Zaslání doplňujících otázek či opakované pozvání kandidáta na slyšení je vcelku standardní postup. Na druhou stranu: uchazečů, kteří jsou vyzývání k zodpovězení dalších otázek, je v této fázi relativně hodně. Z toho vyplývá, že se Evropský parlament rozhodl nedat komisi nic zadarmo,“ říká Stuchlíková s tím, že postoj europarlamentu je dán hned několika faktory.
Důvodem je mimo jiné opuštění již zmíněného systému spitzenkandidátů, kvůli kterému parlament vyšel ze jmenování předsedkyně Evropské komise jako poražený. „Je proto vidět zjevná snaha zasáhnout do budoucí podoby Evropské komise a dá se čekat, že se to projeví i během slyšení v dalším týdnu. Ale jak říkám, nemyslím si, že by zrovna Jourová patřila mezi ty kandidáty, kteří by tím byli nejvíce ohroženi.“
