„Určitě neplánuji kandidovat na prezidenta. Na tisíc procent. Vstup do politiky ano,“ pokračoval Mečiar. Dotaz, zda zakládá novou stranu, ponechal v nedělním vysílání bez odpovědi. Na kameru hovořil po výslechu na policii, kde vyšetřovatelům vysvětloval, co ví o údajné objednávce vraždy Sylvie Volzové, někdejší spolumajitelky Markízy.

Politický analytik Ján Baránek si nedokáže představitel Mečiarovo působení v regionální politice, protože dlouhá léta působil na samém vrcholu. „Jedině, že by to vzal jako hobby,“ zažertoval. Připustil však, že by Mečiar mohl imponovat další generaci voličů, jež 90. léta nezažila. Ta by mohla považovat Mečiara za politika hájícího národní zájmy.

„Otázkou je, zda Vladimír Mečiar má v sobě dost politického testosteronu, aby tyto voliče oslovil,“ podotkl politolog Grigorij Mesežnikov. Odhadl, že pokud se v Mečiarově případu nemožné stane možným, určitě si založí vlastní stranu.

Rozdělení federace a amnestie

S Mečiarovým jménem se pojí rozdělení čs. federace a vznik samostatného Slovenska. Byl třikrát premiérem, jeho vládnutí ale provázela kritika domácích odpůrců i Západu, sporná privatizace i podezření ze zneužití tajné služby proti politickým soupeřům.

Jako zastupující prezident Mečiar udělil před 20 lety za únos prezidentova syna amnestie. Tyto amnestie dlouhá léta bránily vyšetřit únos, než je parlament loni zrušil a ústavní soud tento krok schválil.

Hnutí za demokratické Slovensko, které Mečiar ještě ve federálním státu založil, se z politického výsluní posléze dostalo na okraj zájmu voličů a v roce 2010 vypadlo ze slovenského parlamentu. V předčasných volbách o dva roky později už nezískalo ani procento hlasů. O další rok později Mečiar přestal být předsedou a o několik měsíců nato z hnutí vystoupil.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít