Většina lidí světa žije v přeplněných městech. Vlády proto staví nové metropole na ‚zelené louce‘
Až 60 procent všech obyvatel Země žije ve městech. Z mnoha metropolí Asie a Afriky jsou organismy bez kontroly, jejich růst nikdo neřídí. Vlády proto zkoušejí stavět nová města na zelené louce a stěhují je tisíce kilometrů od původních metropolí.
Hlavní města hrála v historii zvlášť důležitou roli ve starověké Číně. Byla sídlem Nebeských resp. Dračích císařů a tak místem, kde se podle mytologie země a nebesa slévají v jedno, aby zajistila podmínky pro spravedlivou vládu.
Rekordmanem v počtu let, kdy město drželo statut metropole, je Si-an, ve starých mapách označovaný jako Čchang–an, a to pět císařských dynastií. Světové proslulé se město stalo i jako výchozí bod legendární Hedvábné stezky.
Dalším čínským rekordmanem je Peking. Před tím, než se stal metropolí První čínské republiky a od roku 1949 i Čínské lidové republiky, tu sídlily proslulé dynastie Jüan, Ming a Čching.
Několik staletí drželo primát největšího města světa, ze kterého se rozbíhaly nejdůležitější obchodní cesty na východ do Japonska, na jih až na Jávu, na sever do Mongolska a ty západní končily až v Benátkách a Cařihradu.
Afrika
Velmi silné, národně-osvobozenecké hnutí a vznik jedné samostatné země za druhou dostaly v 60. letech Afriku do popředí světového dění.
Demografové i urbanisté předpovídali černému kontinentu obrovský růst, ekonomové byli opatrnější. Nikým nekontrolovaný růst nigerijské metropole Lagosu došel tak daleko, že vláda v roce 1976 rozhodla o hledání nového hlavního města – a zvolila tehdy nedůležité Abudja v centrální části.
Jako prozíravé se ukázalo, že generálové v čele vlády neupřednostnili žádnou oblast, kde by měla převahu některá z etnických menšin. Kolem metropole Abudji se dodnes využívají bohatá naleziště ropy a plynu, ale žádné etnikum tu nemá takovou převahu, aby si zisky z těžby nárokovalo.
Kazachstán
Začít zcela znovu na zelené louce se rozhodl i Kazachstán. Jen co se bohatá středoasijská země zbavila v roce 1991 ruských okupantů, začala pracovat na přesunu metropole. Almaty totiž stála na tektonicky velmi nestabilním podloží a pravidelně se tam opakovala ničivá zemětřesení. Armádě se zase nelíbila blízkost čínské hranice.
V prosinci roku 1997 se proto vláda, prezident i ministerstva přesunuly 1200 kilometrů na sever – do města Astana. Prezident Nursultan Nazarbyaev podle vlády zanechal tak výraznou stopu, že Astanu přejmenovali na jeho počest Nur-sultan.
Podle údajů OSN pokračuje dlouhodobý, celosvětový trend, kdy se lidé stěhují do měst. A to přes všechny problémy, které města mají.
Vítejte v antropocénu. Příroda se rychle přizpůsobuje městskému životnímu stylu člověka
Číst článek
Světovými rekordmany v míře urbanizace jsou Belgie, Island, Holandsko a Japonsko – tam žije přes 90 procent všech obyvatel ve městech. Na opačném konci žebříčku figurují Papua Nova Guinea, Niger a Jižní Súdán, kde je to jen necelá pětina.
Nejúspěšnějšími bojovníky s chudobou jsou paradoxně země, které evidují nejvyšší podíl takto zasažených lidí z řad vlastních obyvatel – Čína, Indie, Nigérie nebo Brazílie. Naopak světovým rekordmanem je jeden z nejmladších států světa Jižní Súdán.
Tam aktuálně žije ve slumech až 95 procent veškeré populace. Podle OSN aktuálně žádná členská země neplánuje stěhování své metropole. A tak v příštích deseti letech bude nejsledovanějším urbanistickým kouskem přeměna stávající Jakarty ve zbrusu novou Nusantáru.
Víc si poslechněte v Zaostřenu Davida Jakše.
