‚Šiřte radost, ne pověry.‘ WhatsApp chce před indickými volbami bojovat s fake news speciální linkou
Aplikace WhatsApp se zapojí do boje proti fake news v indických volbách, které začínají 11. dubna. Populární aplikace pro psaní zpráv a multimediálních souborů spustila službu kontroly faktů, píše britský server BBC. Lidé mohou na speciální číslo posílat zprávy, fotografie a videa, která chtějí ověřit. Aplikace jim poté odpoví, zda je obsah pravdivý, nebo ne.
„Tato linka pomůže vytvořit databázi fám, což pomůže se studiem dezinformací během voleb,“ uvedl WhatsApp v oficiálním prohlášení.
Laserové zbraně i pití krve. YouTube se potýká s konspiracemi, šíření videí napomáhá jeho algoritmus
Číst článek
Služba bude k dispozici v angličtině i čtyřech indických jazycích – hindštině, telugu, bengálštině a malajálamštině. Šiřitele falešných zpráv v Indii k posílání svého obsahu WhatsApp hojně využívají. Platforma tak na nátlak vlády musela spustit několik funkcí k omezení falešných zpráv.
Omezený je například počet, kolikrát může být jedna zpráva přeposlaná. Takové zprávy navíc aplikace opatří štítkem, aby bylo na první pohled jasné, že se jedná o hromadně šířený obsah. Společnost také omezila počet lidí, kterým může uživatel zprávu přeposlat, na pět.
Největší trh
BBC upozorňuje, že ovšem nejde o první takovou službu ze strany různých platforem. Mezi takové patří například AltNews nebo Boom, které ověřují obsah na základě zpráv zaslaných uživateli skrze WhatsApp.
V Indii používá WhatsApp, který koupil v roce 2014 Facebook za 19 miliard dolarů (asi 387 miliard korun v tehdejším kurzu), na 200 milionů uživatelů. Jde tak o jeho největší trh na světě. Komunikační aplikace je v zemi velmi oblíbená a má obrovský dosah.
Dokázal, že Rusko na nás útočí dezinformacemi. ‚Klíčovou roli hrají Zeman a Facebook,‘ říká analytik
Číst článek
Šíření fake news mělo v Indii za následek i smrt několika lidí. Britský server BBC v článku z července 2018 připomíná případ ze severovýchodního státu Tripura. Obětí lynčování se stal muž, kterého najala místní samospráva, aby pomocí tlampače upozorňoval obyvatele na nepravdivost šířených zpráv.
‚Šiřte radost, ne pověry‘
Britský The Guardian zase píše nejméně 30 případů davových lynčování a vražd, které vyvolaly pověry a fámy šířené právě přes WhatsApp spojené s údajným zneužíváním dětí.
WhatsApp zareagoval kampaní „šiřte radost, ne pověry“, upozorňuje server Quartz. Jenže i přes omezení je možné během chvilky poslat zprávu až 1280 lidem, takže ani kampaň, ani restrikce stačit nemusí. Společnost tak přistoupila i k mazání účtů – měsíčně dva miliony účtů, které šíří hromadně zprávy.
„Nejsme tu proto, abychom lidem poskytli megafon. Jsme tu, aby si lidé mohli posílat soukromé zprávy,“ cituje The Guardian Matta Jonese, který ve společnosti vede tým zaměřený na boj se spamy.
