V Rusku zemřelo více než 200 ukrajinských válečných zajatců. Tento počet svědčí o týrání, tvrdí Ukrajina
V ruských věznicích zemřelo více než 200 ukrajinských válečných zajatců. K řadě těchto úmrtí nejspíš přispělo také týrání, shodují se organizace na ochranu lidských práv, OSN, ukrajinská vláda i ukrajinští soudní lékaři, kteří na válečných zajatcích provedli desítky pitev. „Všechno, co popisují navrácení vězni, vidíme zároveň na tělech,“ uvedla pro agenturu AP forenzní expertka Inna Padeiová.
Jedním z případů, které dokládají brutalitu ruského věznění, je úmrtí ukrajinského vojáka Serhije Hryhorjeva, kterého ruská armáda zajala v roce 2022. Když se nakonec Hryhorjev po více než dvou letech vrátil domů, bylo to ve vaku pro zesnulé.
Rusko a Ukrajina si vyměnily další zajatce. Vrací po 307 vojácích, další by měli přijet v neděli
Číst článek
59letý muž zemřel podle ruského úmrtního listu na mrtvici. Pitva na Ukrajině i jeho spoluvězeň však vypráví jiný příběh, podle kterého mělo docházet k násilí a zanedbávání lékařské péče vězeňskou službou.
O tom, že Rusko systematicky týrá zajaté vojáky, svědčí podle úřadů také počet mrtvých ve vězení. Forenzní nesrovnalosti a navrácení znetvořených nebo rozložených těl údajně naznačují snahu zakrýt mučení, hladovění a špatnou zdravotní péči, ke které dochází v desítkách ruských věznic.
Ruské úřady na žádost o komentář nereagovaly, píše agentura AP. Rusko Ukrajinu již dříve obvinilo ze špatného zacházení s ruskými válečnými zajatci. OSN tato tvrzení částečně podpořila, ale zdůraznila, že porušování předpisů ze strany Ukrajiny není tak časté a závažné jako ta, ze kterých je obviňované Rusko.
‚Každý dostal ránu‘
Svědectví o tom, jak pro Hryhorjeva věznění probíhalo, přinesl bývalý ukrajinský válečný zajatec Oleksij Hončarov, který se po únorové výměně vězňů navrátil na Ukrajinu. Hončarov s Hryhorjevem prošli stejným vězením i zacházením.
„Každý dostal ránu. Bez výjimky. Někdo více, někdo méně, ale všichni jsme to schytali,“ popsal zacházení ve věznici Kamensk-Šachtinskij Hončarov, který v průběhu věznění několik měsíců trpěl bolestmi na hrudi. Bití ale podle něj ani tak nepřestalo a Hončarovy prosby o lékařskou péči násilí někdy ještě umocnily.
První fotky vyměněných zajatců. Rusko a Ukrajina si za tři dny vrátí celkem 2000 lidí
Číst článek
Zpráva OSN z roku 2024 uvádí, že 95 procent propuštěných ukrajinských válečných zajatců zažilo mučení. Propuštění vězni popisují bití, elektrické šoky, dušení, sexuální násilí, dlouhodobé vystavování stresu, nedostatek spánku i fingované popravy.
Hryhorjev byl fyzicky zdatný a při nucených pracích často převyšoval i své mladší spoluvězně, vzpomíná Hončarov. Časem se ale i u něj začaly objevovat známky horšícího se zdravotního stavu, jako byly závratě, únava a nakonec i neschopnost chodit bez podpory. Přesto mu vězeňská služba poskytovala jen minimální zdravotní péči, dodal Hončarov.
Místo nemocnice Hryhorjeva přesunuli do malé cely, izolované od ostatních vězňů. V této cele zemřel asi o měsíc později, vzpomínal Hončarov. Podle ruského úmrtního listu to bylo 20. května 2023. Hryhorjevovy ostatky se k jeho rodině dostaly v loňském červnu. Pohřeb proběhl krátce nato v jeho rodném městě Pyriatyn.
Ukrajinské pitvy
Úkolem forenzních expertů je dát dohromady, jak věznění vojáci zemřeli. Jejich posudky jsou často jedinou spolehlivou informací, kterou rodiny vojáků získají. Ukrajina je navíc spolu se svědectvím bývalých válečných zajatců může využít k obvinění Ruska z válečných zločinů vůči Rusku u Mezinárodního trestního soudu.
Podle závěrů pitvy utrpěl Hryhorjev zlomeninu na pravé straně lebky o velikosti mandle. Zranění nejspíš způsobil úder tupým předmětem, kvůli kterému voják vykrvácel, uvedl posudek. „Tato zranění nemusí být vždy přímou příčinou smrti, ale jasně ukazují na použití síly a mučení vůči vojákům,“ popsala Inna Padeiová, která pitvu provedla.
Ukrajina získala zpět těla 909 vojáků. Do Ruska se v rámci výměny vrátilo 43 zabitých
Číst článek
Moskva na Ukrajinu repatriovala více než pět tisíc válečných zajatců. Podle ukrajinské vlády jich nejméně 206 zemřelo v zajetí. Dalších 245 zajatců pak ruští vojáci zabili na bojišti, uvedli ukrajinští prokurátoři.
Očekává se, že se množství mrtvých válečných vězňů bude zvyšovat s celkovým návratem dalších těl. Forenzní experti se však při určování příčin smrti potýkají se značnými problémy. V některých případech tělům například chybí vnitřní orgány.
Jindy se zdá, že u pohmožděnin nebo zranění došlo k manipulaci. Ukrajinští představitelé se domnívají, že zohavování těl je snahou Ruska zakrýt skutečné příčiny smrti. Další překážkou je podle úřadů rozklad těl.
„Těla drží (Rusko) tak dlouho, dokud se nedostanou do stavu, kdy už se nedá nic určit,“ uvedl Petro Jatsenko, mluvčí ukrajinské vládní agentury, která má na starosti záležitosti spojené s válečnými zajatci.
