Výsledky lotyšských voleb potvrzují vítězství levice, vládu možná nesestaví
Proruský levicový blok Centrum shody vyhrál podle předběžných výsledků lotyšské parlamentní volby. Po sečtení více než 95 procent lístků měla tato koalice sociálních demokratů a bývalých komunistů více než 30 procent hlasů. Podle agentury AP je ale možné, že blok bude muset zůstat v opozici.
Poprvé po 20 letech od získání nezávislosti Lotyšska zvítězila ve volbách prorusky orientovaná koalice Centrum shody. Na vládní moci se od vyhlášení nezávislosti na Sovětském svazu žádná proruská strana ani koalice nikdy nepodílela, politickou scénu opanovávaly spíše strany, jejichž rétorika byla vůči Moskvě odtažitá.
V průzkumech se s vítězstvím Centra shody ani nepočítalo. Odhady činily 18 až 19 procent.
Strana se netají svým napojením na Rusko, velice úzce spolupracuje například s Jednotným Ruskem premiéra Vladimira Putina. Odmítá například tvrzení většiny Lotyšů, že 50 let pod vládou SSSR bylo okupací.
Levicový blok, které vede pětatřicetiletý starosta Rigy, ale s největší pravděpodobností vládu nesestaví a nebude také součástí vládní koalice. Mohly by ji vytvořit 2 hlavní pravicové strany, které ale potřebují k většině v parlamentu ještě jednoho koaličního partnera. Centrum shody tak dopadne možná jako česká sociální demokracie, která sice vyhrála minulé parlamentní volby, nesestavila ale koalici.
Parlamentní volby v Lotyšsku zhodnotil v Dopoledním Radiožurnálu komentátor Českého rozhlasu 6 Libor Dvořák
Centrum shody zvítězilo především díky podpoře ruskojazyčné menšiny žijící v Lotyšsku. Slovansky mluvících obyvatel je Lotyšsku zhruba 40 procent, což jsou asi 3 miliony lidí. Ne všichni ale mají právo hlasovat. Volit nesmělo asi 350 tisíc takzvaných neobčanů. Jde o lidi, kteří nemají lotyšské občanství a jsou většinou ruského původu.
K proruské volbě se pravděpodobně rozhodli lidé, kteří předtím hlasovali pro bytostně lotyšské strany, ale zklamali se. Trápí je také ekonomická situace a v takové situaci se podobným blokům či stranám daří.
Ve volební kampani slibovali politici nejúspěšnější strany více peněz na sociální podpory a odmítali také zavedení eura v zemi. Naopak pravicové strany nabízely voličům šetření a zavedení eura co nejdříve.
Nepravděpodobná pravicová koalice
Koaliční rozhovory chtějí zahájit formace Reforma pod vedením bývalého prezidenta Valdise Zatlerse a vládní hnutí Jednota premiéra Valdise Dombrovskise. Dohromady tyto strany získaly 38 procent hlasů.
Ve stočlenném parlamentu to ale znamená jen 42 křesel, a tak se možná obě strany budou muset poohlédnout po dalším partnerovi. V úvahu připadají protiruská Národní aliance nebo už zmiňované Centrum shody.
Sobotních voleb se zúčastnilo asi 56 procent voličů, což je asi o 7 procent méně než v říjnu loňského roku. O předčasné volby se zasloužil Zatlers, který tak ohrozil vlastní zvolení do prezidentské funkce. O volbě rozhoduje právě stočlenný lotyšský sejm.
Valdis Zatlers ale na jaře prohlásil, že parlament je prolezlý korupcí a předčasné volby musí být. Možnost vyhlásit předčasné volby prezident v Lotyšsku má, rozhodnutí ale museli schválit v referendu lotyšští občané. Přes 95 procent hlasů bylo pro konání voleb, a proto se lidé včera vydali k urnám po necelém roce znovu.
