‚Bojový vrtulník jsem nad hlavou naposledy slyšel v Afghánistánu.‘ V USA protestují i váleční veteráni

Donald Trump využil toho, že ve Washingtonu jako na jediném místě Spojených států může relativně snadno nasadit armádu. Ta teď chrání především jeho v Bílém domě. Ani to ale obyvatele hlavního města neodradilo od toho, aby znovu přišli protestovat proti rasismu, policejní brutalitě i svému prezidentovi. Kdo tvoří pokojnou většinu účastníků protestů a co přesně žádají, se k sídlu prezidenta vydal zjišťovat zpravodaj Radiožurnálu Jan Kaliba.

Od stálého zpravodaje Washington Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Policisty a vojáky od demonstrantů už odděluje vysoký plot, který narychlo vyrostl kolem parku před Bílým domem. Přichází emotivní okamžik – lidé poklekávají a skrze škvíry v černém plotu žádají policisty, aby to udělali s nimi.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou reportáž Jana Kaliby

Když je odezva nulová a nikdo se nepřipojí, z davu se najednou ozve: „Kde není jednota, není mír.“

„Myslím, že to o nich hodně vypovídá. Nevím, co jim Trump řekl, ale pokleknout a jenom tím říct, že jim na nás záleží, to by jim nemělo nahánět strach. Jenže očividně nahání,“ říká Radiožurnálu mladá černošská dívka Nas.

Paradoxně můžeme být Trumpovi vděčni, že ukázal Ameriku, jaká je, říká analytik Boháček k protestům

Číst článek

Někteří policisté ve Washingtonu na znamení solidarity s demonstranty během dne skutečně poklekli, například městská policie před Trumpovým hotelem nedaleko Bílého domu.

„Dalším krokem by mělo být, aby se sešli u jednacího stolu s návrhy, jak celý problém dál řešit, a taky ty tři další policajty, co pomohli zabít George Floyda, obvinit z vraždy. To potřebujeme. Musí se toho stát mnohem víc, ale pro začátek aspoň tyhle dvě věci,“ říká Nas.

Lidé přišli a zůstávají i po sedmé hodině, kdy začíná zákaz vycházení, i když o den dřív na tomto místě rozehnaly federální síly pokojný dav slzným plynem a gumovými projektily. Navíc na zemi ani ve vzduchu nejde přehlédnout přítomnost americké armády.

‚Znormalizovali slzný plyn‘

„Snaží se, aby to vypadalo, že jsme nebezpeční, ale to oni jsou nebezpeční. Svévolně si určili pravidla, která se na nás pokoušejí prosazovat. Před dvěma dny jsem tu stála taky, zatlačovali nás zpátky, stejně jako to dělali jinde ve městě. A měli to jako výmluvu, aby mohli proti lidem použít chemické zbraně. Tohle oni dělají,“ myslí si vášnivě, ale pokojně demonstrující Nas.

Trump nechal vyklidit klidný protest, aby se vyfotil s biblí u kostela. ‚Jsem pobouřená,‘ říká biskupka

Číst článek

Znormalizovali používání slzného plynu. Vždyť je to chemická zbraň. Proti lidem, co protestují a říkají, co cítí. To kvůli nim je to víc nebezpečné, ne kvůli nám,“ dodává.

Ovšem malá skupina demonstrantů právě v tomto místě před dvěma dny pozdě v noci zapálila část této ulice i budovu v parku před Bílým domem. Vzduchem létala pyrotechnika, omítky všude kolem jsou posprejované a skleněné výlohy radši zakryté dřevěným bedněním, které je teď vidět na podnicích nejen tady v centru, ale po celém Washingtonu.

Skleněné výlohy jsou raději zabedněné | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: Radiožurnál

Jako v Kandaháru

„Podporuju každého, kdo žene k zodpovědnosti ty, kdo loupí a chovají se násilně. Ať ten dohled zastává policie nebo ostatní demonstranti. Já jsem bílý, proto když se zeptám, proč nemůžu tam za ten plot, dostanu odpověď slovní, a ne pepřovým sprejem. Proto každý z nás, koho štve, jak se tady zachází lidmi jiné barvy pleti a jak naši lídři podněcují k rasismu, má zodpovědnost to dát nějak najevo,“ povídá mi v etnicky rozmanitém davu bělošský mladík ve fotbalovém tričku, baseballové čepici a s transparentem odsuzujícím přítomnost armády.

Čech v USA: Nepokoje ukázaly, jak moc je země rozdělená. Rasové problémy oživila Obamova vláda

Číst článek

Přesto – nebo spíš právě proto, že sám Alec je válečný veterán. „Když jsem naposledy takhle slyšel, jak mi nad hlavou krouží vrtulník Blackhawk, bylo to v Kandaháru v Afghánistánu. Vůbec není potřeba zvyšovat napětí tím, že přivedeme vojsko, aby potlačovalo pokojný protest. Jsou tu lidi, kteří se to snaží porušit, ale ty si pokaždé dav sám ohlídal, co jsem viděl.“

Kroutí tu nad tím vším hlavou bývalý voják Alec a soucítí hlavně s těmi nejmladšími z někdejších kolegů, kteří nejsou cvičení na to, aby ozbrojení čelili vlastním spoluobčanům.

„Byl jsem tu i o den dřív, ještě dlouho před zákazem vycházení, když našemu davu naložili. Prezident říká, že je přítelem pokojných protestů, a ti, kterým velí, na takové lidi ve stejný moment útočí. Na to se nesnesu dívat. Takhle nemá Amerika fungovat. Tahle země teď potřebuje léčit, a to nezařídí zástup lidí, co útočí na dav,“ dodává.

Na svou současnou pozici v Pentagonu kvůli tomu v úterý rezignoval bývalý zástupce ministra obrany James Miller.

„Myslím, že tohle jsem tu ještě neviděla. Když jsem sem chodila protestovat kvůli válce ve Vietnamu, byla tu národní garda, ale ne armáda. I naše policie je vysoce militarizovaná, takže tohle je ukázka brutální síly, která má zastrašit,“ mysli si profesorka Katolické univerzity Robin Youngová, jež tak dokazuje, že demonstrovat v době koronaviru chodí i starší generace.

„Protesty za vietnamské války byly větší, ale tyhle jsou víc rozšířené po celé zemi a víc etnicky propojené. Je potřeba, aby to někdo začal řídit a vytvořil z toho skutečné hnutí, které přispěje ke změně při volbách. Na tu máme v listopadu poslední šanci, protože Trump je autokrat a potenciální diktátor,“ myslí si Youngová a podle častého skandování proti prezidentovi není s tímto názorem v davu sama.

Jan Kaliba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme