‚Počet vážných zranění klesl o 30 procent.‘ Některá evropská města zavádí limit 30 kilometrů v hodině
Mnoho měst v Evropě se snaží zklidnit dopravu a dostat víc lidí k aktivní mobilitě nebo do metra, autobusů či tramvají. Motivace jsou většinou propojené – zvýšení bezpečnosti na ulicích, snížení znečištění a také ochrana klimatu. Jak se jim daří přetvářet svá města, aby byla příjemnější pro život, se do Prahy přijeli podělit zástupci Helsinek, Bruselu a Boloni. Tam mimo jiné zavedli jednotný rychlostní limit 30 kilometrů v hodině.
Valentina Orioliová působila v Boloni coby náměstkyně starosty pro mobilitu a vypráví úsměvné historky o tom, jaké to bylo zavádět plošný limit 30 kilometrů v hodině v prvním větším městě právě v Itálii.
„Stereotyp o Italech říká, že rádi řídí, a Boloňa je hlavním městem regionu Emilia Romagna, odkud jsou všechny ty značky jako Ferrari, Maserati, Lamborghini. Jsme tedy takové motoristické údolí,“ směje se architektka Orioliová.
24:15
Tři koleje na Vyšehradském mostu potřebujeme, zní z Prahy. Biegel: Není možné památku vzít a přenést
Číst článek
„Byla kolem toho tedy velmi kontroverzní debata. Ale díky snížení rychlosti poklesl počet vážných zranění v dopravě o třicet procent. A dosáhli jsme historického výsledku – za celý rok nezemřel v Boloni ani jeden chodec. To se podařilo vůbec poprvé,“ raduje se architektka, která učí o městském plánování na Boloňské univerzitě.
Nejde jen o snižování rychlosti, město celkově upravilo veřejný prostor – auta teď více sdílejí místo s chodci, cyklisty a zelení. Více prostoru dostala i veřejná doprava a některé části ulic pomohly vyzdobit školní děti.
„S transformací ulic jsme začali právě v okolí škol. Je to dobrá strategie, protože když chcete zvýšit bezpečnost dětí, proti tomu nikdo nic nenamítne. Zároveň jsme přes školy začali se vzděláváním o městské mobilitě,“ popisuje Orioliová.
„Lidi postupně pochopili, že nejde o omezování, ale o příležitost na lepší život. Město je věčně ucpané, takže ta svoboda jezdit autem není tak docela svoboda. A nám se těmi změnami podařilo snížit počet aut na silnicích zatím o pět procent.“
Opatření v Bruselu
Podobně se daří zlepšovat průjezdnost města i v Bruselu, kde zavádějí podobná opatření jako v Boloni. A v posledních letech pozorují pokles ve využívání, ale i ve vlastnictví aut.
„Podporujeme jiné druhy dopravy – veřejnou dopravu, aktivní mobilitu včetně cyklistiky. Ta se zvedla ze tří na devět procent, což zároveň znamená méně aut. Mladí lidi si dělají řidičák stále ve vyšším věku. Čím dál méně mladých lidí vlastní auto. Sledujeme, jak se mentalita v Bruselu mění,“ říká Kristof de Mesmaeker, šéf bruselského plánování a strategie z organizace Bruselská mobilita.
Také v belgickém hlavním městě zavedli obecný rychlostní limit 30 kilometrů v hodině s výjimkami na páteřních silnicích. Funguje to už víc než čtyři roky.
Praha a Středočeský kraj chystají zdražení dopravy. U papírových jízdenek má cena vzrůst o třicet procent
Číst článek
„Lidi si na to zvykli a loni to ani nebylo téma při volbách. Když jsme to opatření zaváděli, dělali jsme velkou kampaň a s předstihem jsme ten krok vysvětlovali. Jedno z hesel bylo: Jezdi třicet, zachraň životy. Nakonec to nemělo moc odpůrců, protože se ukázalo, že zdržení při desetiminutové cestě je oproti minulosti jen 20 až 30 sekund,“ vysvětluje Mesmaeker.
„Navíc ty cesty jsou stále průjezdné, řidiči nemuseli měnit své návyky, jen trochu zpomalit. Doprava se nám tím zklidňuje, stále víc lidí třicítku respektuje a tahle věc skutečně proměňuje město.“
K jeho nejoblíbenějším změnám z minulosti patří ta v centru Bruselu, kde z mnohaproudé městské dálnice udělali pěší zónu, doplňuje Mesmaeker.
