Žádný šílenec ani provokatér. Kim Čong-un se jen snaží přežít, tvrdí CIA
V době rostoucího napětí se Spojenými státy oznámil severokorejský vůdce Kim Čong-un personální změny. A to v ústředním výboru vládnoucí komunistické Korejské strany práce, která je u moci už od vzniku země v roce 1948. Do nejužšího vedení jmenoval svoji mladší sestru Kim Jo-čong. Povýšil také dva významné činitele, kteří stojí za zbrojním programem země.
Panuje názor, že Kimova sestra ve funkci nahradila svou a diktátorovu tetu Kim Kjong-hi, která se za vlády otce obou sourozenců Kim Čong-ila podílela na nejdůležitějších státních rozhodnutích. Píše o tom server americké stanice CNBC.
Ředitel obranných studií amerického Střediska pro národní zájmy Harry Kazanis považuje Kimův krok za přirozený. Napětí se Spojenými státy vrcholí, a tak lze podle něj pochopit, že Kim dál posiluje moc. Chce zajistit, že mu nebude hrozit puč nebo nestabilita. Kimova sestra zastávala ve straně vysoké pozice už dlouho; naposledy stála v čele oddělení propagandy.
Podle Kazanise je její nejnovější jmenování součástí pokračujícího obměňování nejvyšších severokorejských představitelů, protože Kim Čong-un nechce mít po boku lidi svého otce. Donald Trump o víkendu pokračoval ve výhrůžkách Pchjongjangu a v narážce na vojenský zásah prohlásil, že na Severní Koreu „bude platit jen jediné“, připomíná CNBC.
Vzhledem k tomu, že Severní Korea nemilosrdně popravuje své vlastní vysoké důstojníky, bombasticky vyhrožuje jaderným vyhlazením a vzpurně provádí raketové zkoušky, by se dalo snadno souhlasit s hodnocením Donalda Trumpa, že Kim Čong-un je „šílenec na cestě k sebevraždě“, píše server americké stanice CNN.
Racionální kalkul
Bludištěm rodu Kimů. Odhalte nejtajnější dynastii světa v interaktivním rodokmenu
Číst článek
Nejvyšší představitelé rozvědky CIA ale soudí, že Kim si nepočíná jako maniakální provokatér, ale jako „racionální protagonista“ s dlouhodobým cílem zajistit přežití severokorejského režimu. Pchjongjang tradičně tvrdí, že chce jaderné zbraně a rakety dlouhého doletu proto, aby odstrašil Spojené státy od snahy komunistický režim svrhnout.
Kim vidí, že Američané odstranili prezidenta Saddáma Husajna v Iráku. Pamatuje si také Libyi, jejíž někdejší vůdce Muammar Kaddáfí se vzdal jaderných ambicí výměnou za zrušení mezinárodních sankcí a pomoc, ale když se do tamější občanské války zapojil Západ, byl nakonec také svržen a zabit.
Kim je proto přesvědčen, že Washington od intervence odradí jen pohrůžky odvetným úderem atomovou zbraní na americkou pevninu. Mnoho expertů ale soudí, že Severní Korea ji nepoužije jako první. Kim dobře ví, že by vyvolal válku, kterou nemůže vyhrát.
Pro CIA, diplomaty a zákonodárce, kteří mají za úkol Spojené státy chránit, je pochopení Kimova způsobu přemýšlení klíčem k odvrácení potenciálního vojenského konfliktu. Stupňující se diplomatický tlak, který Amerika na severokorejský režim v posledních měsících vyvíjí, způsobil jen větší vzdor Pchjongjangu a jeho pokračování v cestě k naplnění jaderných ambicí.
Někteří američtí představitelé, včetně ministra obrany Jamese Mattise a šéfa diplomacie Rexe Tillersona, Kima zároveň ujišťují, že si přejí mírové řešení. Tyto různorodé signály Trumpovy administrativy tak podle CNN vzbuzují otázku, jaký mají vlastně Spojené státy vůči Severní Koreji přístup.
Strategie neustálé konfrontace
I když si ale Kim zřejmě nepřeje válku ani s Amerikou, ani s Jižní Koreou, protože by skoro jistě skončila zničením severokorejského režimu, považuje za zásadní způsob obrany strategii neustálé konfrontace. Už od nástupu k moci v roce 2011 dává jasně najevo, že zlikviduje všechny, kdo jeho vládu ohrozí.
Podle zprávy jihokorejského Institutu pro národní bezpečnostní strategii už nechal popravit nejméně 340 lidí, včetně 140 vysoce postavených důstojníků a představitelů vládnoucí Korejské strany práce. Před čtyřmi lety poslal na popraviště i vlastního strýce Čang Song-tcheka. Údajně také nařídil vraždu svého nevlastního bratra Kim Čong-nama v Malajsii.
Kim chce uznání
Zástupce ředitele Střediska korejské mise v CIA Yong Suk Lee upozorňuje, že Kim je v likvidaci odpůrců stejně konzistentní jako v přístupu k Americe. Jeho cílem je mocenská dohoda s Washingtonem, stažení amerických vojáků z Korejského poloostrova a získání postavení na světové scéně. Jenže Kimova snaha vyvinout spolehlivou jadernou zbraň dlouhého doletu je v rozporu s bezpečnostními prioritami Spojených států a jejich spojenců v regionu.
Sestru severokorejského vůdce zvolili do nejvyššího vedení země, Kim Jo-čong má nahradit Kimovu tetu
Číst článek
Kimovo počínání naznačuje, že ho už nebrzdí ani obavy ze ztráty podpory Číny nebo vyvolání amerického útoku, a to byly hlavní faktory, které troufalost Pchjongjangu omezovaly v minulosti. Otázkou jen zůstává, jak daleko Kim Čong-un zajde, upozorňuje Lee. I když si prý podle něj diktátor nepřeje válku, napětí se stále stupňuje.
S ním roste zároveň riziko, že jedna nebo druhá strana udělá chybný krok, takže potenciál ke konfliktu existuje, varuje Lee. Američané mohou například sestřelit severokorejskou raketu, kterou budou považovat za nebezpečnou, a vyvolat tak odvetu Pchjongjangu. Analytici se shodují, že i když je severokorejský preventivní úder nepravděpodobný, režim je nepředvídatelný, když má pocit, že je zatlačen do kouta, uzavírá analýza na serveru americké stanice CNN.
