Itálie, Rakousko i Česko. Některé země Unie chtějí normalizovat vztahy Bruselu se Sýrií kvůli migraci
Některé země Evropské unie v čele s Itálií usilují o normalizaci vztahů se Sýrií, aby si usnadnily deportace migrantů. Italská premiérka Giorgia Meloniová v italském senátu nedávno řekla, že evropskou strategii vůči Damašku je třeba přehodnotit a spolupracovat se všemi aktéry, aby byly vytvořeny podmínky k dobrovolnému, bezpečnému a trvalému návratu syrských uprchlíků do vlasti.
Deník Politico připomíná, že brutální zásah syrského diktátora Bašára Asada proti demonstrantům v roce 2011 přerostl v občanskou válku, během které byl Asad obviňován z mučení a užití chemických zbraní proti vlastnímu lidu.
Evropská unie přerušila diplomatické styky se Sýrií hned v roce 2011. Tamní režim přežil hlavně díky vojenské podpoře Ruska, ale Asad je v podstatě stále ve skoro totální celosvětové izolaci.
Meloniová chce však vztahy s Damaškem obnovit, potvrdili serveru dva nejmenovaní evropští diplomaté. Její záměr podporuje i skupina dalších zemí, z nichž některé mají ve vládě ultrapravicové či pravicové strany anebo takové strany vládu podporují jako v Rakousku a Maďarsku.
V poslední době si vysloužil kritiku Bruselu polský premiér Donald Tusk za záměr pozastavit právo na azyl pro migranty, kteří přicházejí do Polska přes Bělorusko.
‚Pakt byl nepochybně úspěch.‘ Von der Leyenová slíbila pevný a férový postoj k migraci
Číst článek
Německý kancléř Olaf Scholz zase uzavřel hranice po útoku nožem, na němž se údajně podílel jeden přistěhovalec, a nově jmenovaný francouzský premiér Michel Barnier prohlásil, že je třeba přehodnotit evropská pravidla deportací, aby se urychlilo vyhošťování.
Podle jednoho evropského diplomata posílila snahu o deportaci syrských migrantů i izraelská pozemní operace v Libanonu, která začala začátkem října.
Od té doby podle OSN uprchlo do Sýrie skoro 200 tisíc Syřanů a Libanonců. Za posledních deset let přišlo do Evropy přes milion syrských uprchlíků a žadatelů o azyl, připomíná Politico.
Protichůdné názory
Prezident Asad touží po normalizaci vztahů se sousedy a světovými politiky. Už několik let tvrdí syrským uprchlíkům, že se mohou vrátit, a v poslední době financuje s pomocí západních influencerů kampaň, jejímž cílem je napravit pověst země a obnovit turistický ruch, který byl řadu let v podstatě nulový.
23:49
Krize eurozóny je pryč, jih Evropy se zvedá. Bývalí ‚otloukánci‘ jsou na tom místy i líp než Německo
Číst článek
V červenci vyzvalo evropského ministra zahraničí k přehodnocení evropské strategie vůči Sýrii sedm zemí unie – Rakousko, Itálie, Česko, Slovensko, Slovinsko, Řecko, Chorvatsko a Kypr. Jejich cílem je zlepšit humanitární situaci v Sýrii a přispět k návratu migrantů do některých syrských regionů.
Podle jiných členů sedmadvacítky je to však složité. Například Nizozemsko nepodpoří plány na obnovu jednání se Sýrií, protože ji nepovažuje za bezpečnou zemi, řekl serveru Politico ministr zahraničí Caspar Veldkamp.
Šéf unijní zahraniční politiky Josep Borrel reagoval na dopis sedmi zemí odměřeně: „Je dobře známo i zdokumentováno, jak syrský režim celá desetiletí funguje, dokonce s přímou podporou Ruska a Íránu,“ odpověděl. Dodal, že unie je připravena prozkoumat možnosti, jak lépe podpořit syrský lid a jeho legitimní ambice.
Někteří členové Evropské unie jsou však přesvědčeni, že je načase alespoň zahájit diskusi. Rakouský spolkový ministr pro evropské a mezinárodní záležitosti Alexander Schallenberg však zdůraznil, že nejde o prominutí zločinů Asadovi, ale o to, že Evropa přijala přes jeden a čtvrt milionu syrských občanů.
„Chceme jen nezaujatě posoudit situaci a zjistit, kterým směrem se vydat, protože zkrátka nedosahujeme výsledků, jaké bychom chtěli,“ uzavírá slovy rakouského ministra server Politico.
