Zahraniční noviny si všímají vývoje v Kongu
Tisk se zajímá o vývoj událostí v Konžské demokratické republice, nemoc šílených krav, restrukturalizaci ruské armády a nejistý osud německého ministra zahraničí Joschky Fischera.
Pohled z afrického kontinentu na poslední události v Demokratické republice Kongo přináší mezi jinými i jihoafrický list Independent, který uvádí: Zprávy jsou stále rozporuplné. Zatímco Belgie a Zimbabwe, od roku 1998 Kabilovy nejdůležitější váleční spojenci, trvají na tom, že Kabila zemřel, konžská vláda popřála ústy svého mluvčího Kabilovi rychlé uzdravení a brzký návrat do úřadu. Kabilu dočasně zastoupil jeho syn Joseph, který se narodil ve východní Africe, v době, kdy Kabila pobýval v exilu. Joseph Kabila má dobré vztahy s Rwandou i Ugandou a je mu daleko bližší svahilština a angličtina užívané na východě Afriky, než francouzština a jazyk lingala, běžně používané v západním Kongu. Bývalý botswanský prezident a současně jeden z čelních představitelů Organizace africké jednoty Masire ke Kabilově pravděpodobné smrti poznamenal: Konec Kabily není konec konfliktu v Kongu. Jen ještě více komplikuje už tak problematickousituaci, dodává dnešní jihoafrický Independent.
Španělská La Vanguardia poznamenává k evropské krizi vyvolané chorobou šílených krav: Je zcela samozřejmé, že je proti přírodě krmit býložravce zvířecími produkty. Mnoho zemědělců si to už léta uvědomuje. Ale většina z toho nevyvodila závěry. Ani poté, kdy agrární resort dostal první varování v podobě skandálů s hormony, přešlo jen málo farmářů na ekologičtější výrobu. Kdo to tehdy neudělal, toho teď tvrdě postihly důsledky. BSE má pro průmyslové zemědělství stejný efekt jako Černobyl pro jadernou energetiku: znamená začátek konce, konstatuje španělská La Vanguardia.
Britský Guardian se věnuje prohlášení Kremlu, podle kterého Rusko chystá radikální rozpočtové škrty a restrukturalizaci armádu. Analytici pokládají tyto plány za první konkrétní reakci na příchod nového amerického prezidenta do úřadu. Už od listopadu se vedou vášnivé debaty mezi ruskými vojenskými veliteli, kterým nyní prezident Putin předepsal více než čtvrtinové úspory v rozpočtu. Navíc nařídil soustředit pozornost od strategických nukleárních zbraní více ke zbraním konvenčním. Podle očekávání ale zřejmě nedojde k požadovaným změnám dříve, než nové americké vedení podnikne ve stejné oblasti první kroky. Jen čas ukáže, jestli je možné přátelství mezi Putinem a Bushem. První signály však naznačují spíše růst napětí mezi Moskvou a Washingtonem. Mluví se i o možnosti nových závodů ve zbrojení. Ty si však Rusko nemůže dovolit, uzavírá dnešní Guardian.
Britské deníky věnují pozornost nejistému osudu současného spolkového ministra zahraničí Jošky Fischera. Například Timesy se domnívají, že po odhalení Fischerovy radikální či teroristické minulosti z konce 60. let je šéf německé diplomacie v dané chvíli nejslabším článkem stále nervóznější vlády Gerharda Schrödera.
Milionům Němců, navazuje londýnský The Independent, jde především o to, aby ministr Fischer, který je pod stále silnějším tlakem, vyplnil mezery ve svém životopise. Kdy skončil své aktivity jako revoluční bojovník v ulicích a co dělal předtím, je i po jeho dlouhé svědecké výpovědi v Bundestagu nadále nejasné a je to předmětem dohadů. Fischerovo brilantní vystoupení tak pouze nastolilo řadu dalších otázek.
Belgický Le Soir dodává, že pro mnoho Němců ztělesňuje Joschka Fischer zdařilou integraci bývalé protestní generace do demokratického systému. Ministr zahraničí Schröderova kabinetu je nadále nejoblíbenějším politikem v zemi a víc než 80% Němců se domnívá, že nemusí abdikovat.
