Zahraniční tisk o cestě amerického ministra obrany do Polska, Ruska a Německa
Americký ministr obrany vysvětloval v Polsku, Rusku a Německu, jak si Washington představuje protiraketovou obranu. Jak jeho argumenty hodnotí dnešní ruský tisk? Zahraniční deníky si dnes ale všímají také stavby automobilky Hyundai v Nošovicích, deseti let Tonyho Blaira v úřadu britského premiéra a smyslu polských lustrací.
Kromě skonu bývalého ruského prezidenta Borise Jelcina zaměřují čtvrteční vydání ruských novin svou pozornost na návštěvu amerického ministra obrany Roberta Gatese, který v Moskvě jednal o chystané instalaci amerického protiraketového systému v Polsku a v České republice.
Zatímco většina ruských listů ve zpravodajství poukazuje na protiruské zaměření systému, Nězavisimaja Gazeta si myslí, že by z ruské strany bylo nemoudré bez rozmyslu smést americký návrh, aby systém sdílelo i Rusko. Myšlenka se sice zdá podle listu absurdní - stejně jako tvrzení, proti komu bude systém namířen a jak bude technicky fungovat. Deník také neočekává, že by si Rusko se Spojenými státy vyměňovalo technologie. Výhody má ale výměna informací. "Mnohem lépe by pak bylo jasné, jaké jsou skutečné záměry Washingtonu," myslí si Nězavisimaja Gazeta.
Deset let už úřaduje Tony Blair v sídle britských premiérů v Downing Street - k jeho výročí se vrací například britský The Telegraph. V komentáři hodnotí desetiletí ministerského předsedy Tonyho Blaira a labouristů velmi ostře: "Uplynulá dekáda byla sledem vytrvalých úderů proti veřejné důstojnosti, ekonomické zodpovědnosti, ústavnosti, vládě práva, správní efektivitě a také proti svobodě jednotlivce a naší mezinárodní reputaci. A to v míře, kterou lidská paměť nezná," píše deník: "Jak ukazuje statistika, nešlo o žádný boj proti kriminalitě. Šlo o kontrolu lidí. To nás už nešokuje. Zvykli jsme si. A proto vynecháme obvyklé klišé. Nehovoříme o deseti promarněných letech, protože to nevystihuje věc. Hovořme místo toho o deseti naprosto ničivých letech," píše britský Telegraph.
Polský tisk se pro změnu věnuje tématu lustrací v souvislosti s případem europoslance Bronislawa Geremka, který odmítl předložit lustrační prohlášení a podle novely lustračního zákona mu tím jeho poslanecký mandát zanikl. "Můžeme se přít o to, jestli mají lustracím podléhat vědci, novináři a všichni profesoři nebo jen rektoři a děkani. Kromě bývalého premiéra Tadeusze Mazowického a někdejšího ministra zahraničí profesora Geremka zatím ale nikdo nezpochybnil nutnost lustrace politiků," píše list Rzeczspolita a označuje jejich odmítnutí lustrací za projev pýchy.
Cítí se uražení, že si někdo troufnul zeptat se těchto autorit na jejich minulost. Deník Gazeta Wyborcza připomíná, že mandát profesora Geremka brání v Evropském parlamentu pravice i levice. List cituje britského publicistu Timothyho Gartona Ashe, který napsal: "Kdyby profesoru Geremkovi odebrali mandát, byla by to parodie lustrací, parodie práva a spravedlnosti." Bývalý ministr zahraničí Wladyslaw Bartoszewski se zase obává, že to uškodí pověsti Polska. "Pro zahraničí jsou tyto naše vnitřní záležitosti zcela nepochopitelné," připomněl profesor Bartoszewski v listu Gazeta Wyborcza.
Expanze automobilky Hyundai do východní Evropy si všímá jihokorejský deník Chosun Ilbo, podle kterého se automobilka pouští do evropské ofenzívy. "Automobilka Hyundai-Kia Motors se rozhodla zaútočit na evropský trh, protože usoudila, že trojúhelníková struktura s vrcholy na území Spojených států, v Evropě a v Koreji je nutná pro stabilní růst. Všechny tři body se přitom budou doplňovat. Evropa stojí za pokus kvůli tradici a zájmu o malé a střední vozy na rozdíl od Spojených států, které se zaměřují na střední a vyšší třídu," píše deník Chosun Ilbo. Ale zároveň vyjadřuje pochyby, jestli Korejci jsou schopni uspět na kontinentu, který se už od roku 1980 neúspěšně pokoušeli dobýt japonští výrobci vozů.
