Bříza: Kde je 400 kg obohaceného uranu, nevíme. Ale centrifugy jsou poškozeny, ne-li zdevastovány
Írán by uran na požadovanou úroveň mohl obohatit v řádu týdnů, kdyby mu v tom americký zásah nezabránil. Říká to bezpečnostní expert Vlastislav Bříza v pravidelném pořadu Co se děje se světem. Odhaduje, že především podhorský komplex Fordo utrpěl těžké poškození po zásahu množstvím destruktivních protibunkrových pum. „Pokud se zařízení nezhroutilo samo do sebe, tak minimálně bylo těžce poškozeno,“ soudí pro Radiožurnál.
Financial Times píšou, že zásoby 408 kilogramů obohaceného uranu nebyly v době amerického útoku ve Fordo, kam mířily rakety. Víme, co s ním je?
Najisto to nikdo říct nemůže. Pojďme osvětlit těch 400 kilo vysoce obohaceného uranu, obohacení na 60 procent slouží pouze a výhradně k vojenským účelům. Když někdo zpochybňuje, jaké bylo zaměření íránského jaderného programu, tady je jasný, pádný důkaz.
Vydá se Írán cestou KLDR? Může skutečně vyhostit inspektory IAEA ze své země? Poslechněte si rozhovor s Vlastimilem Břízou
Pro výrobu jaderné zbraně musíte mít uran obohacený zhruba na 90 procent, ale pro ilustraci, obohatit ho z 60 procent na 90 je podstatně jednodušší než ho obohatit z jednoho na pět procent. To by opravdu byla otázka týdnů.
Zdali uran zůstal ve Fordo, Natanzu, nebo byl převezen, nikdo neví najisto, to jsou pouze spekulace. Mimochodem, ten americký chirurgicky přesný řez v relativně krátkém čase mířil na tři zařízení. To je podstatné a odpovídá to i na vaši otázku.
Jak přesně probíhaly útoky na jednotlivá zařízení?
Jedno z nich, to nejdůležitější, bylo Fordo, tam mířilo těžiště útoku. Právě tam dopadlo 16 hlubinných protibunkrových bomb, nejsilnějších konvenčních bomb na světě, vlastně nejsilnější zbraň mimo jaderné zbraně.
Americká armáda naddimenzovala počet těchto bomb, které tam dopadly. To znamená, že důsledky, a to vidíme i ze satelitních snímků, jsou minimálně zavalené vchody, pokud se zařízení, které se nachází 80, 90 metrů pod zemí, nezhroutilo samo do sebe, tak minimálně bylo těžce poškozeno.
‚Lživá CNN, upadající New York Times.‘ Vzkázal Trump médiím, dle nichž jaderný program Íránu trvá
Číst článek
Centrifugy, které sice nestály na zemi, ale záměrně kvůli tomu byly zavěšeny, tak jistě poškozeny, ne-li zdevastovány, byly. Obnovit Fordo a Natanz bude otázka let, nikoliv měsíců.
Třetí rod útoku nesměřoval proti těmto dvěma zařízením, ale proti výzkumnému centru v Isfahánu. Tam směřovala domněnka, že byl uran převezen. Tam nemířily tyto hlubinné pumy, ale dopadlo tam zhruba 30 střel s plochou dráhou letu Tomahawk odpálených z amerických útočných jaderných ponorek. Je vidět, že i na tento scénář Spojené státy myslely. Na druhou stranu, 400 kilogramů za určitých okolností převeze i dodávka, čili pátrání bude pokračovat, nicméně najisto nevíme, kde onen materiál skončil.
Mírové užití
Víme, jestli má Írán jen jeden jaderný program?
Írán má jaderný program i pro mírové účely, provozuje jadernou elektrárnu, kterou dostavěl za pomoci ruských technologií. Má moderní reaktor temelínského typu VVER, vysokotlaká nádoba, není to reaktor černobylského typu. To znamená, že má ochrannou schránku, je vybudován za pomoci moderních technologií.
Vůbec nezpochybňujme ruské technologie pro mírovou výrobu jaderné energie. To je zcela v pořádku, dokonce jsou rozestavěny další dva bloky. Všimněte si, na tu nevojenskou část nikdo neútočil, nikoho to ani nenapadlo, ta zůstala v pořádku a běží dál.
‚Spojené státy zachrání Bibiho.‘ Trump naléhá na izraelskou justici, aby zrušila proces s Netanjahuem
Číst článek
Může nastat situace, že inspektoři nebudou mít povolený vstup a nebudou moct kontrolovat to, co mají?
Nastat samozřejmě může. Z území Íránu jsou postupně vykazováni, protože íránský parlament rozhodl o ukončení spolupráce s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii. Pojďme jenom ozřejmit, proč a co by měl Írán dodržovat.
Írán je od roku 1970 signatářem smlouvy o nešíření jaderných zbraní, která jasně zakazuje vývoj a výrobu jaderných zbraní, ale zřejmě se od ní chystá odstoupit. Tím, že bude omezen přístup inspektorů, může dojít k situaci, že Írán tak, jak zmínila Dana Drábová, by se mohl vydat cestou Severní Koreje.
On na té cestě byl už předtím, pouze pod pláštíkem dohody, která byla vypovězena v roce 2018, stejně svůj jaderný program vyvíjel, protože ten vždy sestává ze dvou částí – vývoj jaderné zbraně a vývoj nosiče, tedy balistických raket. Ty bezesporu Írán nadále vyvíjel, ostatně nebyly ani součástí té smlouvy.
