Evropský tisk věnuje zvýšenou pozornost haagskému procesu se Slobodanem Miloševičem. Bělehradská "Politika" se zamýšlí nad důsledky procesu pro budoucnost a domnívá se, že je to jedinečná příležitost pro mezinárodní justici. Ta může začít s budováním globálního soudního systému, kde se nebude moci nikdo cítit nadřazený zákonu a chráněný před zodpovědností za pohrdání základními lidskými hodnotami, píše bělehradská "Politika".

Tento Norimberský proces Balkánu - přidává se milánský "Corriere della Sera" - se nesmí omezit na policejně-exaktní rekonstrukce spáchaných zločinů, ale musí věnovat pozornost i historii jejich vzniku. Cílem je potrestání hlavních viníků bezpočtu masakrů, ale je také nutné vidět tyto zločiny v politických souvislostech, ve spojení s komplici a jejich odpovědnosti - v bývalé Jugoslávii i ve světovém měřítku.

Švýcarský "Tages-Anzeiger" je přesvědčen, že datum procesu vejde do dějin, protože poprvé stojí před mezinárodním soudem ne nějaký druhořadý pachatel, nýbrž bývalá hlava státu. V moři nekonečných krutostí, jejichž rány se ještě ani zdaleka nezahojily, je proces proti Miloševičovi jiskřičkou naděje. Ne kvůli pomstě, po které jeho oběti pochopitelně prahnou, to není smyslem tohoto soudu. Ale proto, že pachatelova politika vehnala statisíce lidí do náruče smrti a do zkázy a že on se teď musí zodpovídat před světem, píše švýcarský "Tages-Anzeiger".

Londýnský "Daily Telegraph" se naproti tomu domnívá, že vytvoření Mezinárodního soudního dvora je nutno zabránit. Jeho kompetence by byly omezené a přesto znepokojivé. Tento nový soudní dvůr by mohl obžalovat nějakou osobu jako např. generála Augusto Pinocheta, protože jeho země to ze zcela pochopitelných důvodů udělat nechce.

Je také rozhodující, aby země, v níž se zločiny staly, stanovy takového tribunálu ratifikovaly. To také byla jedna z hlavních námitek Spojených států, jediné mocnosti s globální vojenskou sféru vlivu. Mezinárodní soudní dvůr víc problémů vytváří než řeší. Ti, kterým záleží na tom, aby se justice a politika co nejméně směšovaly, by měly být proti němu, soudí "Daily Telegraph".

Vídeňská "Die Presse" komentuje v článku nadepsaném "Vazač koberců v Bagdádu" nynější návštěvu korutanského hejtmana Jörga Haidera v Iráku. - Dva týdny poté, co byl Irák označen za součást "osy zla", spěchá Haider do Bagdádu, píše list. Vicekancléřka z jeho milosti Zuzana Ries-Passerová se ve stejné době snaží ve Washingtonu dojednat schůzky na vysoké úrovni, aby obraz rakouské vlády a své strany Svobodných poněkud narovnala. Hůř než cestou do Iráku ji totiž Haider znemožnit nemohl.

List dále připomíná, že se Jörg Haider na nedávném vídeňském Plese v opeře objevil spolu se synem libyjského vládce Muammara Kaddáfího - zřejmě aby tak dal najevo, kdo je průkopníkem v arabském světě. Je asi třeba se tak dlouho zahalovat tajemstvím, až nakonec všichni uvěří, že jde o cosi velikého. Že by Haiderova příští cesta vedla do severokorejského Pchjongjangu, táže se závěrem vídeňská "Die Presse".

Bez velkého rozruchu dobyla Moskva významného geopolitického vítězství ve střední Asii, napsala "Komsomolskaja Pravda". Členové protitalibanské koalice jsou zajedno, že Afghánistán potřebuje novou armádu. Jenže - jakou? Generál Fahím přijíždí do Moskvy a oznamuje: Afghánská armáda vznikne za pomoci Ruska. A požádá Rusko, aby nadále podpořilo "některé hlavní osoby v Afghánistánu". Sice neuvádí žádná jména, ale je jasné, že má na mysli vlastní politické síly - vůdce Severní aliance, kteří sázejí právě na Rusko, uzavírá "Komsomolskaja Pravda".

Robert Mikoláš, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít