Zahraniční tisk o summitu OSN: Selhání je na dohled
Francouzské deníky skepticky o summitu OSN. Dzurindova vláda promarnila šanci, píše slovenský tisk. Hurikán Katrina může vyléčit Ameriku. Ničení deštných pralesů se zpomaluje.
Na summitu OSN v New Yorku, který dnes začíná, bude chybět francouzský prezident Jacques Chirac, i německý kancléř Gerhard Schroder, všímá si francouzský Le Monde. Nezúčastní se tak rozhodování o reformě OSN, na kterou všichni čekali.
I Le Monde je ale ohledně reformy silně pesimistický. V jiném svém článku na titulní straně píše, že selhání je na dohled. Takže vlastně Schröder a Chirac zase tolik chybět nebudou. Na summitu se bude jen tlachat. K žádnému rozhodnutí stejně nedojde, tvrdí dnešní Le Monde.
OSN není k ničemu, cituje další francouzský deník Liberation amerického prezidenta George Bushe. Ten se často zamýšlí nad smyslem mezinárodní organizace. Ne bez důvodu se spekuluje o tom, že by ji nejradši zrušil. OSN prostě nemá žádnou suverenitu. To reflektuje egoistické státní systémy. Ty tancují tak, jak to vyhovuje jejich zájmům. Přesto, i když to není uspokojivé, OSN slouží tomu, kvůli čemu vznikla. Snaží se zabránit válkám, dodává Liberation.
Slovenská vládní koalice promarnila svou šanci, píše slovenský list Sme. Ještě před třemi lety měla v rukou všechny trumfy. Většinu v parlamentu, dobře sestavený program, podporu zahraničí a za sebou odhodlání většiny voličů. Co neměli, bylo povědomí o morálních rozměrech svého počínání, které by vládu s výjimečným programem povýšilo na výjimečnou vládu.
Bohužel, vláda Mikuláše Dzurindy kombinuje neobyčejný program s úplně průměrnými politiky. Průměrně neupřímné, průměrně korumpovatelné. Proto ty trapné aféry. Vláda ztratila svůj kredit a jen těžko se hledají slova lítosti nad jejím koncem, dodává dnešní deník Sme.
Hurikán Katrina může uzdravit Ameriku, píše mezinárodní deník International Herald Tribune. Zase jsme konfrontováni s tradičním americkým hříchem - rasismem. Nikdo s trochou soudnost nevěří, že by se Bushova administrativa chovala při záchranných pracích stejně ležérně, i kdyby nešlo o černé a chudé obyvatelstvo.
Mladá generace ale rasismus nepřipouští. Ani ta nejagresivnější pravicová talkshow dnes nemluví o ničem jiném, než soucitu s obyvateli New Orleans. Správná odpověď na katastrofu může definitivně setřít rasové rozdíly a bezdomovectví v regionu. Všichni jsme viděli, jak americká vláda selhala. Stejné neštěstí se může stát kdekoliv v Americe, vysvětluje International Herald Tribune.
Minulý měsíc oznámily příslušné brazilské úřady, že zpomalily vypalování deštných pralesů, informuje americký deník New York Times. Letos tak zmizelo o polovinu méně lesů než loni. Je vidět, že když se brazilská vláda snaží, dokáže ekologické katastrofě zabránit.
Přesto deštné pralesy stále mizí. Loni to bylo nejhorší za posledních deset let. Tropické lesy většinou vypalují místní zemědělci, pěstitelé sójových bobů. Hledají nová místa pro chování skotu. Právo a pořádek jsou v Amazonii stále neznámé pojmy. Už se to ale lepší, uzavírá deník New York Times.
Cesty za zdravím jsou známy už od počátku lidské civilizace. V dobách antického Řecka přijížděli poutníci z celého Středozemí do kláštera proslulého léčitele Asklépiose, aby v tamějších termálních vodách podle jeho metod získali zpátky své ztracené zdraví. V moderních dobách se zdravotnická turistika rozmohla tak, že občané z méně rozvinutých oblastí světa začali jezdit na kliniky vyspělých zemí, napsal rumunský list Jurnalul National.
Dnes se ale karta obrátila a chudé státy nabízejí občanům bohatších zemí levné zdravotnické služby, aby je přilákaly a zvýšily své příjmy. K oblíbeným destinacím s nízkými cenami patří Tunisko, Thajsko, Jižní Afrika, Indie, ale také Maďarsko. I málo známé Rumunsko přijalo v roce 2003 na 50.000 zahraničních návštěvníků, kteří přijeli kvůli zdravotnímu ošetření. Většina z nich si podle rumunského ministerstva zdravotnictví nechala udělat "estetickou operaci".
