Zahraniční tisk se věnuje egyptskému summitu o Iráku
Politici a diplomaté diskutují v Egyptě o situaci v Iráku a o jeho budoucnosti. Evropské listy nemohou opominout napětí mezi Estonskem a Ruskem. Zjistíme také, co píšou slovenští novináři o cestě premiéra Roberta Fica do Moskvy.
V egyptském letovisku Šarm aš-Šajch se koná mezinárodní konference o Iráku, která má přinést zemi politickou i ekonomickou stabilitu. Došlo ale i na několik bilaterálních schůzek. Některé z nich možná až zastiňují samotnou konferenci. Rozhodně to platí o schůzce americké ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové se syrským protějškem Valídem Mualimem. Komentáře nešetří slovy jako "průlomové setkání" nebo "nová kapitola americké diplomacie."
Severoamerický list Washington Post podotýká: "Byl to první americko-syrský kontakt na tak vysoké úrovni za více než dva roky, kdy Bushova administrativa odmítala styk se Sýrií coby sponzorem teroristů." Podle listu se diskutovalo především o bezpečnosti na hranicích mezi Sýrií a Irákem. "Schůzka se uskutečnila měsíc poté, co Bushova administrativa ostře kritizovala šéfku Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou za její návštěvu Damašku a rozhovory se syrským prezidentem Bašarem Assadem," připomíná Washington Post.
Šéfku americké diplomacie Riceovou teď podle všeho čeká ještě setkání s íránským protějškem Manúčehrem Mottakím. To bude podle britského Guardianu o poznání ostřejší. Britský deník ale připomíná, že politici a diplomaté se v Šarm aš-Šajchu sešli především kvůli Iráku: "Iráčtí představitelé usilují o odpuštění dluhu z éry Saddáma Hussajna. Dluh dosahuje 50 miliard dolarů," píše britský Guardian.
Zahraniční deníky se zabývají pokračujícím sporem mezi Estonskem a Ruskem. Vztahy se přiostřily poté, co úřady demontovaly pomník rudoarmějce osvoboditele v centru Tallinu. Do sporu už hodlá zasáhnout i Evropská unie.
A proto spor zajímá i celoevropská média. Titulkem "Právo na chybu" nadepsal svůj článek renomovaný týdeník The Economist. Začetl se do něj se začetl zpravodaj Českého rozhlasu při Evropské unii Vít Pohanka.
Od Estonska bylo nemoudré provokovat Rusko, ale přesto si zaslouží podporu přátel, konstatuje v úvodu Economist. Potom připomíná, že chybou bylo, když estonský premiér Andrus Ansip využil téma památníku neoblíbeného u Estonců, z nichž mnohé socha Rudoarmějce upřímně urážela, a slíbil jeho odstranění. Možná získal něco hlasů, ale hrál si s ohněm.
Poskytl záminku každému ruskému nacionalistovi a podkopal dosud úspěšné patnáctileté úsilí Estonské většiny integrovat ruskou menšinu. Jenže - pokračuje Economist - to neznamená, že by Rusko mohlo svého menšího souseda zastrašovat a zastavovat kvůli tomu ropné dodávky. Estonsko dělá mnoho užitečné práce a je plnohodnotnou členskou zemí Evropské unie a NATO.
Důležitost celého sporu se zdaleka netýká jen malé pobaltské republiky. Jestli Kreml dojde k názoru, že jeho bývalé satelitní státy jejich nynější západní spojenci odepíšou při prvním škobrtnutí, bude to mít tragické důsledky pro mír a stabilitu v Evropě, uzavírá Economist.
A ještě krátce nahlédněme na stránky slovenských deníků. Ty dnes probírají dnešní cestu premiéra Roberta Fica do Moskvy, kde se setká s prezidentem Vladimirem Putinem. A ani Fico se nevyhne otázce amerických protiraketových základen v Česku a Polsku. Slovenské noviny přitom kritizují postoj, který hodlá Slovensko zaujmout.
"Slovenská delegace odjíždí s postojem ve dvou verzích," konstatují dnešní Hospodárske noviny. Zatímco premiér Robert Fico bude na setkání s prezidentem Putinem prezentovat názor, že na Slovensku by radar nikdy nedovolil, šéf diplomacie Ján Kubiš ze stejné strany považuje protiraketovou obranu v Česku za příspěvek k posílení bezpečnosti v Evropě.
"Odlišný postoj v takové důležité věci Slovensku škodí. Je třeba, aby navenek byl stát čitelný," zdůrazňují Hospodárske noviny. A ke stejnému závěru dochází i komentátor slovenského deníku SME, který dodává, že o bezpečnostních otázkách by v Moskvě měl hovořit především Kubiš, tedy zastánce radaru.
