Analytik Ludvík: Válka na Ukrajině míří k patu, byť to Putin neuznává. Do hry se vrací Fico a Orbán
Vyjednávání bezpečnostních záruk ze strany Evropy, otázka ruské ropy a diplomatické cesty mezi Ukrajinou, Slovenskem a Maďarskem charakterizují současnou fázi jednání o míru. „Otázka je, jak přesvědčit Rusko, aby souhlasilo s nějakým kompromisem, který by si představoval Západ a Ukrajina,“ říká pro Český rozhlas Dvojka v pořadu Jak to vidí… analytik Jan Ludvík z katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd UK.
„Válka směřuje k lehkému patu a Vladimir Putin je tím, kdo to v tuto chvíli moc nechce uznat. Nedává najevo takovou připravenost ke kompromisu, kterou bych čekal,“ míní analytik Jan Ludvík.
„Ruská armáda sice postupuje, ale i kdyby válka trvala v tomto tempu ještě dlouho, nedosáhne cílů, které si stanovuje,“ dodává.
Ruská strana si klade požadavek na získání celé Doněcké a Luhanské oblasti. „Ukrajinci by se tak vzdali pásu opevnění, na kterém by jejich obrana do budoucnosti stála. To by znamenalo, že by museli mít jistotu, že Rusko agresi velmi brzy neobnoví. Že jenom neodpochodují z pevností a Rusko za tři měsíce neobnoví agresi,“ vysvětluje Ludvík.
26 zemí pro mír na Ukrajině
Svou účast v zajištění budoucího míru na Ukrajině přislíbilo dvacet šest zemí. „Fyzická připravenost není stoprocentní, ale zlepšuje se. Druhá připravenost je opravdu do nějakého konfliktu jít. A ta se hodně liší na ose západ-východ.“
‚Svět nesmí mlčet.‘ Ruský útok na Doněckou oblast si podle Zelenského vyžádal přes 20 životů
Číst článek
„Východní členské státy aliance, byť se ne nutně chtějí podílet přímo na tom, že by bránily Ukrajinu, jsou mentálně srovnané s tím, že konflikt s Ruskem vypuknout může,“ nastiňuje analytik.
„Otázka je, jak přesvědčit Rusko, aby souhlasilo s nějakým kompromisem, který by si představoval Západ a Ukrajina. Tím se Fico a Orbán trošku vrací do evropského proudu,“ domnívá se Ludvík.
Ficovi se něco podsouvá
„Ficovi i Orbánovi se podsouvá, že jsou víc proruští, než ve skutečnosti jsou. Oni dlouhodobě říkají: Ukrajino, tu válku nevyhraješ. Území, které Rusko okupovalo, neosvobodíš. Tak nás prosím přestaň obtěžovat tím, že ti máme pomáhat, a směřuj rychle k míru,“ parafrázuje analytik z Fakulty sociálních věd UK.
„To je sice něco, co můžeme morálně odsoudit, ale zároveň to mělo určité racio z hlediska materiálních kapacit,“ míní Ludvík. Slovenský premiér Robert Fico se také před pár dny sice v Pekingu sešel s Vladimirem Putinem, při setkání se Zelenským pak ovšem podpořil bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.
Fico podpořil ambice Ukrajiny na vstup do EU. ‚Jednání mělo smysl,‘ uvedl Zelenskyj
Číst článek
„Rozpory zrovna mezi Slovenskem a Ukrajinou nejsou nutně veliké. Tam nejsou žádné zásadní historické zátěže,“ poukazuje analytik. Jinak jsou na tom vztahy Ukrajiny a Maďarska. Ty jsou dlouhodobě napjaté kvůli právům maďarské menšiny na Ukrajině.
Na návštěvu Budapešti by měl tento týden přijet ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. „Ukrajinu trápí především to, že každý členský stát EU může v rozhodování, kde se rozhoduje jednohlasně, blokovat západní pomoc Ukrajině, respektive evropskou unijní pomoc Ukrajině,“ doplňuje Ludvík.
Pozice Trumpa
Vzhledem k pokračování konfliktu na Ukrajině vyzval americký prezident Donald Trump evropské státy, aby přestaly kupovat ruskou ropu, která pomáhá Moskvě financovat válku.
„Donald Trump spíš intuitivně přemýšlí, než že by měl dobře nastudováno, která evropská země odkud kupuje ropu,“ říká Jan Ludvík s poukazem na spletitost globálního trhu s ropou, kdy i státy infrastrukturně nezávislé na ruské ropě ji mnohdy kupují přes prostředníky.
23:28
Trump jedná s Evropou o umístění soukromé armády na Ukrajině. Americké vojáky tam poslat nechce
Číst článek
Podle analytika se Ukrajina i Rusko snaží hlavu Spojených států přesvědčit, že mírový proces neblokují. „Trumpova páka na Vladimira Putina je mnohem omezenější, stejně jako byla páka jeho předchůdce Bidena. Pokud Trump hodně vyhrožuje, Rusko sáhne k tomu, že je připraveno jednat, ale oni by se na summitu neshodli.“
„Musí vyřešit spoustu technických věcí. V dlouhodobé perspektivě, pohledem měsíců, ale i posledního roku, se pozice sbližují, ale ještě nejsou tak blízko, aby se potkaly a tam se dotáhly detaily,“ nastiňuje Ludvík.
Zároveň v Pentagonu vzniká návrh válečné strategie USA, který nezdůrazňuje konflikt s Čínou a naopak klade důraz na obranu na západní polokouli.
„To je pro mě velké překvapení. Je potřeba říct, že je to ve fázi draftu, který se ještě může hodně změnit, ale je vidět, že v americké administrativě existují silné tendence k tradičnímu izolacionismu,“ míní analytik.
Poslechněte si celý rozhovor s Janem Ludvíkem nahoře vlevo v audiu.
