Zaplatí Británie 40 miliard eur za hladký odchod z EU? To číslo nepoznávám, vyvrátil mluvčí Mayové
Mluvčí britské premiérky Theresy Mayové v pondělí popřel mediální spekulace, že Británie je připravena zaplatit 40 miliard eur, v přepočtu asi bilion korun, výměnou za hladký odchod z Evropské unie. „Pokud jde o toto číslo, nepoznávám ho," citovala mluvčího agentura Reuters.
Podle mluvčího Mayová jasně uvedla v dopise spouštějícím článek 50 (proces odchodu z EU), že Británie a EU musí dosáhnout spravedlivého vyrovnání. Reuters připomněl, že Brusel už dříve naznačil, že brexit bude Londýn stát kolem 60 miliard eur.
O částce referoval nedělník The Sunday Telegraph, který se odvolal na tři nejmenované vládní činitele.
Volný pohyb pracovníků skončí s brexitem, oznámil britský ministr
Číst článek
Peníze mají údajně uspíšit vyjednávání o obchodní dohodě s Evropskou unií, která má platit po odchodu Británie z EU. Brusel ale chce napřed vyjednat podmínky odchodu, než začne řešit budoucí vztahy s Londýnem.
Nejtvrdší zastánci brexitu v administrativě Mayové ale podle agentury Bloomberg odmítají, že by Londýn Bruselu cokoli dlužil.
Částku jako zcela nelogickou označil konzervativní poslanec Jacob Rees-Mogg. „Legálně nedlužíme nic," upozornil také jeho kolega John Redwood.
Propad důvěry veřejnosti
Podle průzkumu veřejného mínění z počátku srpna, který provedla agentura ORB International, 61 procent voličů nyní negativně hodnotí přístup britské vlády k rozhovorům o brexitu.
Propad důvěry veřejnosti se prohlubuje od červnových předčasných parlamentních voleb, v nichž vládní konzervativci přišli o většinu v Dolní sněmovně.
Boj o unijní agentury začal. Tvrdé lobbování vyvrcholí soutěží à la Eurovize
Číst článek
Vláda měla do voleb většinovou podporu veřejnosti. Nyní jen 35 procent dotázaných je přesvědčeno o tom, že se Mayové podaří dosáhnout „dobré" dohody o brexitu.
Reuters uvedl s odvoláním na bývalého vysoce postaveného britského diplomata Simona Frasera, že vyjednávání o brexitu nezačalo dobře kvůli sporům mezi britskými ministry o to, o jakou dohodu o brexitu vlastně usilovat. Střety ve vládě se vyostřily po volbách.
První kola vyjednávání v červenci ukázala, že vyjednávači obou stran nedospěli ke kompromisním postojům v klíčových sporných bodech. Různé pohledy mají týmy EU a Londýna hlavně na roli Soudního dvora EU při zajišťování práv občanů unie v Británii a na podobu finančního vyrovnání.