Ve Vysokém Mýtě zachránili vzácný ‚svatební‘ kabát. Ceněná je i replika lidového kroje
Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě ve své sbírce textilu pečuje o dva kabáty, které dokumentují podobu svátečního oděvu na Litomyšlsku. Vzácné byly už na konci 19. století.
V minulosti se kroj ženatých mužů odlišoval od kroje svobodných chlapců. Výsadou ženatých mužů bylo oblékání svátečního kabátu. Proto se mu také někdy říkalo kabát svatební. Samozřejmě se jeho podoba krajově proměňovala. Ten, který se vysokomýtským muzejníkům na konci 19. století podařilo sehnat a zachránit, tvořil součást lidového kroje mužů z oblasti Litomyšle.
Originální dlouhý kabát původně sahal až ke kolenům. Je ušitý z bílého sukna, na límci a na manžetách je zdobený vyšíváním s květinovým motivem. Ručně zdobené byly také knoflíky. Výšivka byla původně modrá a na bílé látce byla krásně vidět. Svatební kabát pochází z první poloviny 19. století.
Proč je tak jedinečný?
V roce 1894 si vysokomýtští muzejníci do přírůstkové knihy muzejních exemplářů zapsali: „Kabát, bílý, modře vyšívaný, poslední zachovaná ještě část kroje litomyšlského (šosy přistřiženy a velmi sešlý). Dá se dle něho šíti nový a tento starý a poslední zbytek se uschová. Zakoupeno od překupníka Josefa Waltra za 6 zlatých.“
Kurátorka sbírky textilu Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě Soňa Krátká to přibližuje: „Josef Waltr byl překupník s obchodní centrálou v Luži a zaměstnanci muzea od něho nakupovali pro sbírky vysokomýtského muzea i v jiných případech. Zájem o lidové kroje a jejich hledání přímo ve vesnickém prostředí souvisely s přípravami Národopisné výstavy v Praze.“
Národopisná výstava českoslovanská v Praze se konala v roce 1895 a jejím cílem bylo ukázat život a kulturní tradice českého a slovanského lidu. Výstavě předcházely tři roky přípravných prací v jednotlivých regionech, 170 krajinských výstav a národopisné slavnosti. Výstava lidových krojů se uskutečnila v pražském Národopisném paláci.
To, jak byl už na konci 19. století mužský svatební kabát litomyšlského kroje vzácný, ilustruje průvodní text, který návštěvníkům národopisné výstavy v roce 1895 přibližoval folklor Litomyšlska (především ale na příkladu ženského kroje): „Muži na litomyšlském panství hlavně vynikali svými krásnými brusleky a kazajkami, k nimž kdysi družil se i kabát či plášť, asi stejně vyšitý, po němž není ani útržků.“
Na konci 19. století se muzejníci z Vysokého Mýta dobře uvědomovali, že jimi pořízený historický mužský kabát je skutečně výjimečná záležitost. A tak podle originálu nechali v roce 1896 ušít repliku. „Ve sbírkách našeho muzea se dokonce nachází ještě faktura za tuto službu. Přesnou kopii svátečního kabátu zhotovila firma Zahořík - Martina v Praze“, uvádí kurátorka Soňa Krátká a dodává, že o svatební kabát z Vysokého Mýta mají pro jeho jedinečnost muzejníci při pořádání speciálních výstav o lidových tradicích velký zájem.
