Ženy v Libyi se vrhají na studia i politiku, více než šití je zajímá fotbal
Ženské a mužské role v západní civilizaci pomalu splývají a v některých případech se i prohodily. V islámské společnosti má všechno své pevné a neměnné místo, zvláště to platí pro ženy. Muslimské země ale nejsou všechny stejné, i když to tak může při pohledu zvenčí vypadat. Velmi neobvyklá je například role žen v Libyi.
V dílně na nábřeží v Benghází vrčí šicí stroj. Švadlena však za ním nesedí. Manufakturu na výrobu vlajek, atributů revoluce, si tam zřídili dva muži. Vlajky nejen šijí, ale také žehlí a rovnou prodávají z okénka. A ani je nenapadne, že šití a žehlení je takzvaná ženská práce.
Libyjské ženy se místo toho třeba dívají na fotbal. Jinak také studují a některé vstupují do politiky, jako třeba paní Amal:
„Jmenuji se Amal Bayouová, narodila jsem se v Benghází v roce 1958,“ říká pyšně žena v šátku, která se připravuje k doktorátu v Německu. Do studia i do života jí ale vstoupila politika a rozhodla se, že bude kandidovat do parlamentu v prvních svobodných volbách.
Zvláštní zpravodaj Martin Dorazín se zajímal o roli žen v libyjské společnosti
Po revoluci podle ní nastal čas, aby se i ženy zapojily do politiky. „Ano, v Libyi je hodně vzdělaných žen, které mohou mnoho vykonat pro budoucnost země,“ je přesvědčená Amal. Přiznává ale, že Benghází je trochu jiné než ostatní města.
„Máme tady trochu víc volného prostoru. Studujeme na univerzitách, cestujeme samy do zahraničí, tak proč bychom nešly do politiky. Normálně řídíme auta, pilotujeme letadla, máme ženy soudkyně. My se neztratíme ani v politice,“ prohlašuje Amal.
Určitá omezení ale přece jen existují. „Ano, jsme Arabky a muslimky, ale to vůbec neznamená, že musíme sedět doma a zůstat bez vzdělání. Podívejte se, do revoluce jsme šly také samy, nikdo nás nenutil. Nejsme tak uzavřené, i když jsme muslimky,“ tvrdí Amal.
Zapojení žen do politiky je dobrovolné
Zatímco Amal Bayouová se do politiky teprve chystá, Lamia Abusedrová už v ní od revoluce aktivně působí - jako členka Národní přechodné rady a šéfová islámské konzervativní strany al-Wattan v Benghází.
Do sídla své strany přichází ve sportovním oblečením a basebalové kšiltovce. „Vítáme účast žen v politice. Zpočátku jsme o tom vedli velké diskuze, po kterých jsme zavrhli povinné kvóty pro ženy a zvolili si jiný systém - dobrovolné zapojení žen do politiky,“ vysvětluje.
Libyjská společnost na to ale ještě není úplně připravená. „Je tady sociální tlak, který vychází z obav, že se ženy přestanou věnovat rodině a domácnosti, že se naruší role ženy-matky. Je v tom kus pravdy. Každá změna chce čas a postupnost. Nemůžeme ji prosadit seshora, aniž bychom zvážili její důsledky,“ soudí Lamia Abusedrová a dodává:
„Jde o velmi citlivé věci a cizí rady ani poradce na ženské otázky nepotřebujeme. Mohli by nadělat víc škody než užitku. Evropané nebo Američané se snaží pozápadnit naši zemi a vnutit ženám umělé role. Tohle opravdu nepotřebujeme, libyjské ženy si poradí samy.“
Její slova potvrzuje vysoký počet žen, které se prvních svobodných voleb zúčastnily.
