Březinová: Trumpova legitimizace Putinova režimu je pro Kreml největší dárek. Tlak na Kyjev se stupňuje
V pondělí jsou to přesně tři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Zatímco evropští politici přijeli do Kyjeva, prezident USA Donald Trump chystá schůzku s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. „Od chvíle, kdy Zelenskyj odmítl v uvozovkách rozprodat minerální nerostné bohatství země výměnou za bezpečnostní garance od Američanů, se situace výrazně zhoršuje,“ popisuje ve speciálním vysílání Radiožurnálu amerikanistka Kateřina Březinová.
Kreml v pondělí přivítal nový přístup Spojených států za prezidenta Donalda Trumpa k dialogu s Ruskem, naopak nevidí předpoklady pro dialog s EU. Podle tiskových agentur to uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Schyluje se ke schůzce Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem po vůbec prvním jednání ministrů zahraničí obou zemí od začátku ruské agrese. Obě strany nevyloučily, že by to mohlo být ještě teď v únoru. Dá se to očekávat?
Domnívám se, že se to očekávat dá. Nevím, jestli se to stihne, protože do konce února zbývá několik málo dní, necelý týden, ale oba vyjednávací týmy signalizovaly, že i toto je na stole.
USA se odkopaly v tom, že jim jde o nerostné bohatství, říká amerikanistka z Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová
Signalizovaly, že se chtějí domlouvat o obnovení běžných diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi, což samozřejmě znamená naprosto skvělou zprávu pro Kreml, který poslední tři roky byl páriem mezinárodního společenství, byl izolován z mezinárodního společenství.
Takže legitimizace Putinova režimu, která přišla z Washingtonu, přišla skutečně jako největší dárek, ve který mohl Kreml doufat, a nevylučuji tedy setkání mezi oběma státníky.
U příležitosti pondělního třetího výročí začátku invaze Ruska na Ukrajině zaznívá od různých evropských představitelů ujišťování, že jakákoliv mírová dohoda musí být dojednána s Ukrajinou, nikoliv bez ní. Jak aktuálně vypadají představy americké administrativy o tom, jak by mírová dohoda mohla vypadat?
Myslím si, že je potřeba rozlišovat mezi tím, co tušíme o konturách toho, co Američané chtějí od mírové dohody, jaké požadavky vznášejí směrem k Ukrajině a případným bezpečnostním garancím, a jak vypadá podpora v rámci Spojených států amerických a zejména v rámci Kongresu. Tam se skutečně přeskupily síly způsobem, který málokdo čekal – že to půjde takto rychle a takto razantně.
Ten obrat o 180 stupňů nelze srovnávat jenom s Bidenovým přístupem a s Bidenovou administrativou, ale jedná se o obrat vůči americké bezpečnostní strategii mezinárodního působení po druhé světové válce. To znamená to, co bylo v duchu Trumanovy doktríny a Marshallova plánu praktikováno.
Donald Trump vede Republikánskou stranu, ale krásně na tom vidíme, že paradoxně strana, která vždy byla spíše tím jestřábem, spíše byla pro vyšší výdaje na obranu, vyšší garance v bezpečnostní oblasti, tak najednou podpora v Kongresu velice patrně slábne.
Takovým symbolickým momentem je rezignace, která minulý týden téměř zapadla v ostatních velkých zprávách. Mitch McConnell, takový velký titán strany republikánů, ohlásil, že se již nebude ucházet o znovuzvolení.
Mitch McConnell udělal s Trumpem sňatek z rozumu, ale byl dlouholetým velkým zastáncem výdajů na Ukrajinu a jako lídr strany skutečně měl váhu. Ta tam teď není a vidíme ten obrat.
Jak vlastně vypadá současná americká pomoc Ukrajině?
Američané jsou velice zásadní v několika sférách. Sféra zpravodajství je velice zásadní, sféra poskytování dodávek zbraní z amerických zbrojovek a také je zde i jistá významná infrastrukturní pomoc.
Zelenskyj navrhl výměnu všech zajatců s Ruskem. Byl by to podle něj krok k obnovení důvěry
Číst článek
Tím mířím zejména na poskytnutí systému Starlink, který se stal jedním kamenem ve vyjednávání, jedním čipem, kterým se teď ohánějí Spojené státy americké, aby dostaly to, co chtějí. Protože Spojené státy americké se, myslím, lidově řečeno odkopaly v tom, že je vidět, že jim velmi významně jde o nerostný „deal“ s Ukrajinou.
To znamená, že od chvíle, kdy Zelenskyj odmítl v uvozovkách rozprodat minerální nerostné bohatství země výměnou za bezpečnostní garance od Američanů, se situace opravdu výrazně zhoršuje.
Nejenže Scott Bessent cestoval vlakem do Kyjeva, když si Trump volal s Putinem, ale od té doby se skutečně stupňuje tlak na Ukrajinu a Starlink je jedním z těch nátlakových mechanismů. Američané hrozí tím, že ho přestanou poskytovat.
Poslechněte si celé speciální vysílání Radiožurnálu ke třetímu výročí od začátku války na Ukrajině ze záznamu v úvodu článku.
