„Připadá mi to jako zlý sen. Pořád jsem se s tím ještě nesrovnala, i když to tady všechno vidím na vlastní oči,“ sleduje Marie Kolářová demolici domu své rodiny.
Eurostat odhaduje, že v roce 2023 našlo práci 83,5 procenta studentů, kteří v posledních třech letech v EU absolvovali střední či vysokou školu, což je o 1,1 procentního bodu více než v roce 2022.
Nejvyšší správní soud poprvé rozhodl v případu, který se týká prokazování původu majetku. Podnikatelka ze Zlínska musí prokázat příjmy před rokem 2016, kdy to zákon nepožadoval.
Mezi evidovanými bylo 70 665 lidí nad 50 let, tedy 35 procent z celkového počtu nezaměstnaných. Déle než 12 měsíců byla bez práce téměř čtvrtina uchazečů. Průměrná délka nezaměstnanosti byla 510 dnů.
Rekordně nízká nezaměstnanost umožňuje i čerstvým absolventům škol, aby si vybírali z pestré nabídky pracovních příležitostí. V některých regionech se o ně zaměstnavatelé doslova přetahují.
PŘEHLED OBORŮ UVNITŘ. Nízká nezaměstnanost a růst ekonomiky jsou příznivou kombinací pro absolventy škol. Nástupní mzdy v řadě oborů jsou vyšší než aktuální průměrná mzda za celé Česko. Průzkum společnosti Profesia.cz navíc zjistil, že se v posledních letech přístup zaměstnavatelů k čerstvým absolventům výrazně změnil.
Počet absolventů učňovských oborů v Česku loni meziročně klesl o pět procent na 11 303. Nejhůře dopadly stavební a nábytkářské obory, úbytek byl znatelný zejména u zedníků, truhlářů a čalouníků. Počet naopak nejvíce vzrostl u elektrikářských a strojírenských profesí, vůbec nejvíce přibylo vyučených pekařů. Od roku 2005 se celkový počet absolventů snížil o 42,5 procenta. Novinářům to řekl předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček.
Jak si zničit slibnou kariéru ještě před tím, než vůbec začne, o tom by možná mohlo vyprávět několik desítek absolventů elitní moskevské špionážní akademie. Svým jednáním rozzuřili veterány ruských tajných služeb. Za všechno může zdánlivě nevinné video, na kterém absolventi moskevské špionážní akademie slaví úspěšné složení zkoušek.
Dvě třetiny budoucích absolventů středních odborných škol a učilišť by se kvůli zaměstnání přestěhovaly. Dokládá to nejnovější studie Národního ústavu pro vzdělávání. Mladí lidé také často ztrácejí zájem o obor, který studovali. Uplatnění hledají v jiném odvětví.
Armáda ode dneška posílila o dalších 200 absolventů Univerzity obrany v Brně. Nejlepší studenty, mezi kterými vévodila drobná dívka z východních Čech, ocenil i ministr obrany Martin Stropnický z hnutí ANO.
Čeští vysokoškoláci stále neumějí efektivně využívat svoje vědomosti ze studia v praxi. Na trhu práce jsou pak mnohdy neúspěšní a vydělávají si méně než jejich vrstevníci ze západoevropských zemí. Ukazuje to nejnovější analýza OECD PIAAC, která poměřovala schopnosti a úspěšnost mladých lidí v Belgii, Dánsku, Nizozemsku, Slovensku, Polsku a Česku. Právě mladí Češi na tom nejsou podle zjištění nejlépe.
Moravskoslezský kraj tradičně trápí nezaměstnanost mladých lidí. I když se jejich počet zvolna snižuje a v celém regionu je teď bez práce zhruba 3,5 tisíce absolventů škol, tato věková skupina stále patří k nejvíce ohroženým na pracovním trhu. Firmy přitom o mladší ročníky zájem mají. Absolventi jim ale často nemají co nabídnout. Pomoci můžou místa určená pro odbornou praxi.
Zaměstnavatelé jsou čím dál víc rozpačití ze znalostí absolventů škol. Stěžují si, že jejich úroveň soustavně klesá. Ukázaly to průzkumy, které v letech 2004 až 2007 a v roce 2013 provedl Národní ústav pro vzdělávání. Každého z nich se zúčastnila zhruba tisícovka zaměstnavatelů. Z jejich odpovědí vyplynuly největší výhrady ke snižující se kvalitě vyučených a maturantů. Při hodnocení absolventů vysokých škol bylo zhoršení mnohem mírnější.
Nezaměstnanost v červnu klesla v Kraji Vysočina na 6,5 procenta. Potvrdil se tak trend z jara, kdy lidé mohli nastoupit na sezónní práce. V příštích měsících ale začnou hledat uplatnění absolventi škol. Nezaměstnanost by tak mohla stagnovat nebo mírně růst.
Přes 600 tisíc lidí aktuálně shání práci. Patří k nim i vysokoškoláci a absolventi odborných škol a učilišť, kteří se bezprostředně po ukončení studia zapisují na Úřadě práce. Zatímco technické profese jsou žádané a absolventi většiny fakult pardubické univerzity si na nedostatek příležitostí nemohou stěžovat, je stále dost těch, kteří po ukončení studia uplatnění neseženou.
Novinové titulky o učních byly v posledních letech až monotónní. Hlásaly, že žáků na středních odborných školách je málo, všichni chtějí mít maturitu a do učení se nikomu moc nechce. Počty učňů sice klesly, mnohem větší problém je ale to, že ze škol přicházejí do praxe nepřipravení absolventi.
Absolventi škol mají teď větší šanci získat potřebnou praxi, kterou požaduje velká část zaměstnavatelů. Mohou se zúčastnit projektu úřadu práce s názvem Odborná praxe pro mladé do 30 let.
Čím dál víc dětí si vybírá střední školu podle budoucího uplatnění na trhu práce. Ptají se na pracovních úřadech, radí jim jejich učitelé a hlavně rodiče. Nabídka oborů na Vysočině je pestrá, ne se všemi ale prorazí u budoucích zaměstnavatelů.
Mladým veterinářům možná začínají krušné časy. Absolventů je podle profesní komory příliš a trh práce si s nimi neví rady. Místo ošetřování zvířat by třeba mohli skončit v laboratoři. Univerzita se ale brání, že nezaměstnaní jsou jen jednotlivci.
V budovách Univerzity Hradec Králové se včera sešla nejméně tisícovka jejích studentů a absolventů. Někteří z nich se vrátili o mnoho let zpátky v čase a také si prohlédli budovy, které za jejich studia ještě neexistovaly.
Studujete na Univerzitě Hradec Králové nebo si chcete zavzpomínat na studentská léta strávená v krajském městě? Pokud ano, budete mít o víkendu příležitost. V sobotu se totiž koná historicky první Den univerzity, kde se budou moci setkat všichni současní, bývalí studenti i přátelé univerzity.
Nezaměstnanost ve středních Čechách stagnuje. V srpnu se zastavila na hodnotě 6,4 procenta. Oproti prvnímu prázdninovému měsíci se tak v kraji počet lidí bez práce téměř nezměnil. Velký problém se sháněním uplatnění mají absolventi škol. Ti právě teď na začátku září plní úřady práce. Většina zaměstnavatelů je totiž odmítá s tím, že jim chybí potřebná praxe. Přesto absolventi nutně nemusí zůstávat v evidenci nezaměstnaných dlouhou dobu.
Současní vysokoškoláci jsou tak trochu snílci. Jen co za sebou zavřou dveře univerzity, hledají práci. U prvního zaměstnavatele ale přitom žádají nástupní plat 22 tisíc korun čistého. Někteří z nich si přitom ze studií odnášejí jen teoretické znalosti a praxi nebo zkušenosti s brigádou skoro žádné nemají. Ukázal to průzkum společnosti Deloitte.
