Mladí lidé by se za prací přestěhovali. Často hledají zaměstnání mimo svůj obor
Dvě třetiny budoucích absolventů středních odborných škol a učilišť by se kvůli zaměstnání přestěhovaly. Dokládá to nejnovější studie Národního ústavu pro vzdělávání. Mladí lidé také často ztrácejí zájem o obor, který studovali. Uplatnění hledají v jiném odvětví.
„Myslel jsem, že auta by mohla být ta pravá, ale nejsou. Nemám vůbec představu, co bych měl dělat dál. Teď budu mít aspoň řidičák, tak se snad otevřou nějaké další dveře,“ říká Daniel Hadrávek, osmnáctiletý budoucí automechanik pražské střední průmyslové školy dopravní.
Po škole si chce hledat práci jako řidič nebo jít ještě studovat na truhláře. Právě taková zaměstnání hledají podle referentky výchovy Ivy Poláčkové absolventi tohoto oboru velmi často.
Mladí lidé by se za prací přestěhovali. Často hledají zaměstnání mimo svůj obor. Téma pro Pavlu Lioliasovou
„Zaměstnání řidiče je pro ně nejčastěji nabízenou profesí. Sáhnou po první možnosti zaměstnání, která se jim nabídne, než aby třeba čtvrt roku hledali v oboru, ve kterém se vyučili,“ popisuje Poláčková.
Práci v jiném než vystudovaném oboru si podle aktuální studie Národního ústavu pro vzdělávání chce hledat zhruba 28 procent budoucích absolventů středních odborných škol a učilišť.
„Hlavním důvodem, který uvádějí jak absolventi učebních oborů, tak i absolventi maturitních oborů, je ztráta zájmu o jejich obor. U vyučených k dalším důvodům patří nespokojenost s platovými podmínkami v oboru a dále uvádějí nevyhovující pracovní podmínky,“ upřesňuje analytička trhu práce Jana Trhlíková.
Nezaměstnanost v Česku je nejnižší od roku 2008, pracuje přes pět milionů lidí
Číst článek
Ve studii odpovídalo zhruba 2900 žáků a studentů posledních ročníků odborných středních škol. Ústav opakoval šetření po několika letech.
V roce 2012 bylo hlavním důvodem k odchodu do jiného oboru to, že absolvent nesehnal zaměstnání v oboru. Situace se ale mění. "V těchto aktuálních výsledcích se ukazuje, že situace na trhu práce se zlepšuje a absolventi si více vybírají podle svých zájmů a také zřejmě mají vyšší nároky na platové a pracovní podmínky,“ dodává Trhlíková.
Mladí lidé odkládají rodinu kvůli kariéře
Vůbec poprvé se analýza zaměřila na to, jestli jsou budoucí absolventi ochotní se kvůli práci stěhovat. Až dvě třetiny dotazovaných studentů uvedly, že by práci v jiném městě přijaly. Jedním z nich je i student autotroniky Daniel Klazar.
„Za prací bych se určitě stěhoval. Studuji tento obor hlavně kvůli maturitě, protože ani pořádně nevím, jestli mě to s těmi auty baví a jestli si tím budu chtít vydělávat,“ vysvětluje Klazar.
Mladí lidé také stále častěji odkládají kvůli kariéře založení rodiny, jsou proto daleko flexibilnější.
„Je mnohem jednodušší sehnat bydlení. I v Praze je dneska dostatek bydlení, což nebývalo. Pro lidi, kteří nejsou z Prahy, je to obrovské pokušení přestěhovat se z vesnice do velkého světa,“ přibližuje ekonom Daniel Münich.
Podle analytika trhu práce Tomáše Ervína Dombrovského se často stává, že mladí lidé o stěhování jen uvažují, ale nakonec to mnozí z nich neudělají.
Kde studovat, abyste neskončili na dlažbě: Vysoké školy podle počtu absolventů registrovaných na úřadu práce
Číst článek
„Lidé tvrdí, že by byli ochotní se přestěhovat, pokud jim někdo nabídne dobré zaměstnání na jiném místě, ale reálně to potom udělá minimum lidí. Ve chvíli, kdy si mladí lidé pořídí nějaký typ závazku, ať je to vztah, bydlení nebo investice do nemovitosti, tak ochota stěhovat se za prací klesá v podstatě k nule,“ upozorňuje Dombrovský.
Další analytik trhu práce, Tomáš Surk, upozorňuje, že přestěhování kvůli práci je pro lidi lepší než dojíždění. „U dojíždění to někdy bývá dvojsečné. Protože firmy mají obavu, že si člověk, který dojíždí nějakou větší vzdálenost, bude hledat práci zároveň i v místě bydliště. Protože ho dojíždění nebude dlouhodobě bavit,“ vysvětluje.
Mladí lidé často hledají zaměstnání mimo svůj obor, za prací by se ochotně přestěhovali. Hostem ČRo byl analytik trhu práce Tomáš Surk
Ministerstvo práce a sociálních věcí chce lidi dojíždějící do práce motivovat tím, že jim bude na cestu do zaměstnání přispívat. „Jako problematické tady vidím to, že příspěvek se bude vyplácet podle toho, kde má dotyčný trvalé bydliště a kde pracuje. Ale to, že má člověk někde trvalé bydliště, neznamená, že tam i bydlí,“ upozorňuje Surk.
Letos je v posledních ročnících středních odborných škol přes 51 tisíc studentů, na učilištích pak 30 tisíc žáků.
