Plných 17 sekund trval rekordní blesk nad Uruguay a Argentinou v červnu 2020. O dva měsíce dříve zaznamenali na jihu Spojených států nejdelší blesk – měřil rekordních 768 kilometrů.
Studie kromě jiného ukázala, proč byl začátek pandemie koronaviru nejtragičtější v Itálii a ve Španělsku, ale i to, jakou roli hrálo omezení kontaktů, lockdowny a následné uvolňování.
Akademie věd kvůli ruské agresi na Ukrajině oznámila přerušení nebo ukončení spolupráce s ruskými a běloruskými výzkumnými institucemi. Zahraničních vědců, kteří v Česku pracují, se to nemá dotknout.
Čeští vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd a Jihočeské univerzity spolu se svými zahraničními kolegy odhalili výjimečnou strukturu této bakterie z téměř neznámého rodu Gemmatimonas.
Biochemik Jan Konvalinka zároveň připomíná, že se nedělá dost testů na to, aby se zjistily reálné počty nakažených. Těch je podle něj mnohem více než uvádějí statistiky.
„Můj život je úzce spjat s polarografií. Vznikla v roce 1922, kdy vyšlo mé pojednání o elektrickém proudu, procházejícím rtuťovou kapkovou elektrodou,“ vzpomínal na archivním záznamu Heyrovský.
„V minulosti vždycky využívali nějaké anonymní obrázky anonymních lidé, které někde stáhli. Teď nám vyloženě ukradli identitu,“ říká parazitolog Roman Kuchta.
Letošní rok byl vyhlášen rokem netopýrů. Ochránci zejména prosí veřejnost, aby netopýry nerušili v jejich zimovištích a během zimních měsíců se vyvarovali vstupu do podzemních prostor.
„Otevřít jsme mohli už před několika týdny a rozhodně to můžeme udělat teď,“ míní ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Zdeněk Hostomský. Epidemiolog Petr Smejkal nesouhlasí.
Pro výzkum v rámci diplomové práce o dobrovolné bezdětnosti se rozhodla Šárka Stříbrská. Podle ní je dobrovolná bezdětnost stále poměrně kontroverzním tématem.
„Blesky mne stále nepřestávají udivovat. Běžně jsou kratší než jedna sekunda a šíří se bouřkovým oblakem horizontálně desítky kilometrů či méně,“ vysvětluje Kolmašová.
„Bionýři“ jsou lidé, kteří se snaží začlenit řadu ekologicky soběstačných aspektů života do svého žití. Socioložka Marta Kolářová z Akademie věd je dva roky zkoumala a výsledky popsala v knize.
Ještě nedávno to bylo téma, které historici opomíjeli. O invazi vojsk 21. srpna 1968 a o následném odchodu sovětských vojsk z Československa v roce 1991 vznikla celá řada prací. Co ale bylo mezi tím?
Znalost toho, jak se rostliny otáčejí za sluncem, se může hodit třeba ve šlechtění nových plodin, které tak mohou mít vyšší výnosy. K tomu ovšem vede ještě dlouhá cesta aplikovaného výzkumu.
Látky se podle nich vyskytují ve vodě historicky. Patří totiž mezi prvky, které se nedají vychytat v čističce odpadních vod. Jejich původ je ale nejasný.
Studii publikoval prestižní časopis Science. Tým vedli Courtney Hodges z Baylor College of Medicine v Houstonu a Václav Veverka z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.
V roce 1898 stavbu nepatrně odkryla německá expedice vedená archeologem Wilhelmem von Bissingem. Ale tehdy to považovali za součást Niuserreova chrámu a ne za úplně jinou a starší.
Jev poukazuje na existenci jevu zvaného sigma-díra, který byl teoreticky předpověděn před třiceti lety. Může to usnadnit pochopení reakcí mezi atomy a molekulami.
„U zrodu jsme netušili, že se něco podobného povede,“ říká vědec a skladatel Petr Cígler, který objevil nový typ látek. Ty jsou schopny bezpečně dopravovat do buněk nukleové kyseliny.
Kontrola sociálních sítí by měla být součást přípravy na pohovor, radí Lidové noviny. A nalezení pozůstatků v Kyrgyzstánu, uvádí Právo. Více se dočtete ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.