Netopýři se naučili v zimě šetřit energii. Při vyrušení se probouzejí jen ‚napůl‘
Netopýři se ze zimního spánku umí probudit dvěma různými způsoby podle míry vyrušení. V úspornějším režimu se probudí jen natolik, aby byli schopní prozkoumat okolí a zhodnotit hrozící nebezpečí. Díky tomu šetří tukové zásoby a mají větší šanci na přežití, než kdyby se probudili úplně. Při výzkumu zimujících netopýrů velkých to zjistili brněnští vědci.
Při běžném probuzení tělesná teplota netopýrů stoupne o 25 stupňů Celsia na běžných 36 stupňů. Děje se tak zpravidla, když někdo vejde do jejich zimoviště, což spící netopýři chápou jako ohrožení.
Každé takové probuzení ale pro ně představuje velký výdej energie a vědci zjistili, že evropští netopýři se naučili s energií šetřit. A to tím, že vedle plného probuzení se umí probudit i takzvaně na studeno, kdy jejich tělesná teplota vzroste jen o několik stupňů Celsia.
Poslechněte si všechny novinky ze světa vědy, výzkumu, lékařství a ochrany přírody
„Prozkoumají potenciální hrozbu, kterou představuje vnější vyrušení jen při takovém chladném probuzení. To znamená, že se neprobudí úplně ze zimního spánku, ale jen malinko, zvýší teplotu jenom o 10 až 15 stupňů. A když zjistí, že jim nehrozí žádné riziko, upadnou zpět do zimního spánku,“ vysvětluje ředitel Ústavu biologie obratlovců Akademie věd Jan Zukal.
Studium netopýrů se uskutečnilo mezi lety 2017 a 2019 v Jeseníkách, konkrétně ve štolách na Rýmařovsku. Na výzkumu spolupracovali vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, Masarykovy univerzity a Veterinární univerzity Brno. Studii publikoval odborný časopis Journal of Thermal Biology.
Zjištění má zásadní dopad na ochranu netopýrů. Zdá se totiž, že evropští netopýři, alespoň tedy některé druhy, umí překonat nežádané vyrušení ze zimního spánku, které způsobí třeba lidé svých příchodem do jeskyní.
2022 rokem netopýrů
Český svaz ochránců přírody (ČSOP) letošní rok vyhlásil rokem netopýrů. Ochránci zejména prosí veřejnost, aby netopýry nerušili v jejich zimovištích a během zimních měsíců se vyvarovali vstupu do podzemních prostor.
Kromě rizika, že se kvůli lidem probudí do zmíněného normálního režimu, který je stojí hodně energie, pak během mrazivých měsíců také hrozí, že z úkrytu vyletí a venku umrznou.
Ještě nebezpečnější je podle ČSOP rozdělávání ohňů poblíž jeskyní, převisů, skulin nebo trhlin. Kouř totiž netopýry probudí a donutí vyletět. Oheň ani nemusí být veliký, podle ochránců stačí i jen svíčka nebo zapálená cigareta.
Ochránci přírody chtějí na netopýry upozornit řadou přednášek, vycházek nebo putovní výstavou.
Stavy netopýrů v minulém století obecně výrazně klesaly a všechny druhy letounů jsou dnes chráněné. Podle Zukala se ale stavy některých evropských druhů v posledních letech začínají vzpamatovávat.
„Důvody, které k tomu vedou, nejsou úplně jasné. Pravděpodobně jeden z nich je také zlepšení životního prostředí díky ukončení používání třeba insekticidů a pesticidů typu DDT. Zároveň za tím může stát klimatická změna, která jim poskytuje vyšší množství potenciální potravy. Na druhou stranu jsou ale druhy, které početnost nezvedají, naopak jsou jejich populace stabilní nebo mírně klesají,“ dodává.
Poslechněte si reportáž Ondřeje Nováka i celou Vědu Plus v audio v úvodu článku.