Potřebujeme ukrajinskou i ruskou vědu. Válka zasáhla obě strany, zdůrazňuje historička Olšáková
Svět zahájil proces izolace Ruska kvůli válce na Ukrajině. Jenže svět vědy je jiný, ukrajinské bádání je provázané s ruským. Podle Doubravky Olšákové, historičky z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd, je na čase přestat - zvláště při hovorech o vědě - používat adjektiva ruský a ukrajinský. „To je přesně to, co Vladimir Putin potřebuje, aby se mu podařilo rozeštvávat ten původně velmi krásný sjednocený koncept přístupu k Ukrajině."
Ruští studenti jsou v posledních dnech pod dvojím tlakem, upozorňuje historička. „Pod vlivem ekonomických sankcí nemají přístup k ekonomickým zdrojům. A pod vlivem obrovské vlny solidarity s Ukrajinou jsou ruští studenti velmi často fyzicky napadáni.“
„Ukrajinská věda patří k těm důležitějším v postsovětském prostoru,“ říká historička Doubravka Olšáková
A netýká se to jen studentů. Někteří ruští profesoři museli ukončit svoje působení na evropských univerzitách.
„Na prestižních univerzitách docházelo k situacím, kdy renomovaný ruský profesor byl napadán, že je Rus. A bylo požadováno, aby dobrovolně okamžitě opustil své místo,“ připomíná historička.
Ve složité situaci jsou i ruští vědci, kteří chtějí opustit stát, v jehož čele stojí Vladimir Putin, míní Olšáková.
Podle ní si málokterý politik uvědomuje, že potřebuje silnou Ukrajinu, ale také zdravé Rusko. „To budeme muset v budoucnosti nějak formovat. Potřebujeme tedy udržet ukrajinskou vědu jako celek, tedy ne zachraňovat jednotlivé vědce, ale udržet pohromadě katedry a instituty,“ dodává.
Člen Akademie věd: V Rusku nelze zaručit svobodu bádání, s principem kolektivní viny ale nesouhlasíme
Číst článek
Historička připomíná, že ruští vědci mají zásadní zásluhy na tom, že se část tamní veřejnosti staví kriticky až odmítavě vůči své vládě. „Byli to vědci, kdo vyzval ruskou společnost, aby lidé začali otevřeně vyjadřovat své názory proti Putinovi,“ říká Olšáková a zmiňuje otevřené dopisy ruských vědců Putinovi a ruské vládě.
Dvě řešení jedné otázky
Světová věda teď podle historičky stojí před otázkou, jak se k ruským vědcům a výzkumům postavit.
„Na jedné straně máme Německo, které je zastáncem absolutní izolace ruské vědy. Na druhé straně stojí například Velká Británie, Švédsko, Dánsko, Nizozemí a Belgie,“ popisuje historička.
Tyto země podle Olšákové požadují zastavení pouze vědeckých projektů, které mohou být využity ve strategických oborech včetně vojenství.
Poslechněte si celé Studio Leonardo, ptá se David Šťáhlavský.
