Island plánuje skončit s lovem velryb, nevyplatí se mu konkurovat Japonsku
Do roku 2024 by Island mohl ukončit komerční lov velryb. O maso kytovců podle islandského ministra rybolovu není zájem a činnost nepřináší zisk. Rybáři z Islandu mohou ročně odlovit 209 kusů plejtváka vysokého a 217 kusů plejtváka malého. Přišli ale o největší část odbytu poté, co v roce 2019 obnovilo komerční lov velryb Japonsko.
„Nedá se vyloučit, že v reakci na to Japonsko ještě nezvýší lov, ale celková nálada ve společnosti je spíš proti tomu,“ shrnuje biolog David Storch.
Poslechněte si pondělní novinky ze světa vědy a ochrany přírody s Janem Burdou
„Od roku 1986, kdy byl zakázán velkoplošný komerční lov velryb, tak je lovilo kromě Islandu jen Norsko a Japonsko,“ přibližuje Storch z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd.
Výjimku měli Inuité, protože lov je tradiční součástí jejich domorodého života. A také Japonsko – pro vědecké účely. „Jsou to takzvaně vědecké účely, protože se pořád lovily stovky velryb. Japonsko ale v roce 2019 dohodu odmítlo a začalo zase s komerčním lovem. A kvůli tomu nebyl odbyt po velryby ulovené Islandem,“ vysvětluje důvody, které vedou ke konci islandského rybolovu.
„Když se loví příliš intenzivně, tak to není výhodné ani pro lovce samotné, protože si populaci zdecimují. A proto se vytvářejí kvóty. Velrybí maso je určitě dobré a výživné, ale to se dá říct o mase i dalších zvířat.“
Storch se proto neobává, že by došlo k výraznému poklesu populace velryb. K tomu došlo ve dvacátém století, postupně se ale jejich populace obnovuje. Kolik velryb ve světových oceánech a mořích žije, si ale biolog netroufá odhadnout.
„Velryb je hodně druhů, některých můžou být stovky, jiných tisíce. Třeba velryba černá je vysloveně ohrožená, její populace má něco přes stovku jedinců a jejich stavy se po zákazu lovu výrazně zvýšily. Obecně jsou na tom velryby dnes lépe než někdy v polovině 60. let,“ věří biolog.
Poslechněte si celou Vědu Plus, novinkami provází Jan Burda.
