Friedricha Merze strana do svého čela sice zvolila už na online sjezdu, který se uskutečnil 22. ledna, z právních důvodů bylo ale ještě nutné, aby ho delegáti potvrdili korespondenčním hlasováním.
„Kritika (vůči Německu) je sice přehnaná, s ohledem na určitou nejasnost v tom, jak německá vláda ne moc dobře zvládala své PR, je ale pochopitelná,“ říká pro iROZHLAS.cz odborník.
Ve Vinohradské 12 se ohlížíme za nejdůležitějšími tématy roku 2021. Po šestnácti letech opustila vrcholnou politiku německá politička Angela Merkelová. Jak změnila Německo? A v čem byla unikátní?
Hlavní německá opoziční strana CDU má nového předsedu. Skoro dvě třetiny jejích členů, kteří mohli vůbec poprvé rozhodovat v tak důležité záležitosti, si vybraly Friedricha Merze.
Že je jmenování ministrů prezidentem podle ústavy jen ryze formální akt, přitom kdysi tvrdil i Miloš Zeman. Bylo to v roce 1998, když proti jeho dvěma ministrům měl výhrady tehdejší prezident Havel.
„Bude to vzrušující experiment: poprvé v poválečné historii bude Německu vládnout tříčlenná aliance složená z politiků, kteří chtějí jasný rozchod s minulostí,“ napsal o nové vládě belgický deník.
Na slavnostní ceremonii v budově kancléřství Merkelová popřála novému kancléři úspěch. Scholzova vláda zároveň převzala také twitterový účet, který doposud spravoval její mluvčí.
16 let je v životě člověka docela hodně. Ve vrcholné politice, kde plyne čas ještě o něco rychleji, to platí možná dvojnásob. Přesně tak dlouho stála Angela Merkelová v čele německé vlády.
V mnoha státech jsme svědky postupného demontování demokratických principů, omezování svobod a vlády práva. V dějinách lidstva to však není nic nového.
Po 16 letech tak skončí éra kancléřky Merkelové, která byla v čele spolkové republiky první ženou a také prvním východním Němcem. Narodila se sice v Hamburku, vyrůstala ale ve východním Německu.
S odchodem Angely Merkelové končí jedna éra nejen pro Německo, ale celou Evropu. K řešení řady hlubokých krizí přispěla právě politička přezdívaná „Mutti“. Odchází za potlesku podporovatelů i kritiků.
Polsko, pobaltské země a další státy Evropské unie obviňují autoritářský režim, že láká migranty do své země a pak je posílá k hranicím bloku. Minsk se tak podle západních zemí mstí za sankce.
Běloruské úřady vyklidily tábory migrantů v lesích u hranic s Polskem, ve kterých bivakovalo několik tisíc lidí. Část lidí, kteří se neúspěšně pokusili překročit hranici, se rozhodla pro návrat domů.
„V Bělorusku byla hrozná zima a podmínky tam byly drsné. Já bych tam zůstal až do vlastní smrti, rodina ale byla v nebezpečí. Pokud se situace v Iráku nezlepší, budu muset znovu odjet,“ říká Iráčan.
„Situace se poměrně rychle mění. Nevíme, jestli je to změna trvalá, k lepšímu, nebo je to jen jakési přeskupení,“ uvádí zpravodaj v pořadu Interview Plus.
Lukašenko návrh podle mluvčí běloruské vlády telefonicky projednal s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Zdroj z německé vlády ale uvedl. že dohoda mezi Minskem a Berlínem není.
„Cílem telefonátu bylo ukončit tuto (migrační) krizi,“ řekl novinářům poradce francouzského prezidenta. Podle něj hovor inicioval Macron a telefonát trval hodinu a 45 minut.
Merkelová v telefonátu s Putinem označila „instrumentalizaci migrantů v podání běloruského režimu za nelidskou a nepřijatelnou“, uvedl její mluvčí na twitteru.
