Zdánlivě klidná hladina evropského veřejného prostoru se pro někoho překvapivě, kdo žije v přesvědčení, že Evropa vystřízlivěla zkušeností s holokaustem, opět vzdouvá vlnami protižidovské nenávisti.
V ruském Dagestánu vtrhly stovky mužů na letiště a hledali pasažéry z Tel Avivu. Protiizraelský protest si vyžádal několik zraněných, šedesát osob bylo zadrženo. Jaké je pozadí těchto událostí?
Protižidovské akce mají ve Francii různou podobu. Televize BFM v úterý informovala například o tom, že se na předměstí Paříže objevily na několika místech Davidovy hvězdy.
Aktivisté, kteří v Česku vystupují veřejně ve prospěch Izraele, jsou podle Turečka daleko zručnější než ti, kteří vystupují ve prospěch palestinského pohledu na věc.
Je to paradox, že zrovna Německá spolková republika čelí v těchto dnech výbuchům antisemitismu z řad těch, kterým po desetiletí skýtá na svém území bezpečné útočiště před válkou a terorem.
„Lidé, kteří jsou vůči americkému systému nejkritičtější, tak nemají na levici žádného šampióna. Skončí proto u podpory Donalda Trumpa,“ říká amerikanista Kryštof Kozák v pořadu Českého rozhlasu Plus.
„Tito Židé jsou lidé, kteří zabíjeli proroky jako ovce. Z tohoto důvodu je Bůh proklel,“ stálo na plzeňském stánku s kebabem. Majitel pro ČTK uvedl, že útok Hamásu na Izrael nepovažuje za špatný.
„Každý ze židovské komunity zná někoho, jehož příbuzný, známý, spolupracovník přišel o život, byl unesen, zraněn nebo povolán do armády,“ upozorňuje Michal Pelíšek, tajemník Federace židovských obcí.
Od začátku útoku hnutí Hamás na Izrael ve Francii, kde žije největší židovská komunita v Evropě, zaznamenala policie během prvních deseti dnů více než 320 fyzických projevů antisemitismu.
Spisovatel a nakladatel Jiří Padevět došel k názoru, že už nemá o lidstvu žádné přehnané iluze. Třeba proto, že i přes protektorát a holocaust nikdy nezmizel antisemitismus.
Od zavraždění Anežky Hrůzové uplynulo více než 120 let, pravomocně odsouzen za ni byl židovský mladík Leopold Hilsner k trestu smrti oběšením. Přesto rozsudek stále vzbuzuje pochybnosti a silné emoce.
O Hilsnerovu rehabilitaci usiluje advokát Lubomír Müller spolu s vnukem Hilsnerova opatrovníka Charlesem Hellerem, kteří se na Blažka obrátili. Ten ale k obnově procesu nevidí důvod.
Sedmasedmdesátiletý Charles Heller se obrátil na ministra spravedlnosti se žádostí o obnovu procesu v Polné. Jeho dědeček byl legálním opatrovníkem odsouzeného Žida Leopolda Hilsnera.
„I přes závažnost některých závěrů je opět možné konstatovat, že Česko pro židovskou komunitu představuje bezpečnou zemi,“ prohlásil předseda Federace židovských obcí.
Putin rád opakuje, když obhajuje zvěrstva na Ukrajině, že je to proto, že tam údajně „znovu zvedá hlavu fašismus“. Mezitím v jeho zemi doopravdy znovu zvedá hlavu tradiční ruský antisemitismus.
„Z pohledu 21. století to zní nepochopitelně, ale v té době byl panovník skutečně pánem židů. Židé patřili přímo královské pokladně. Panovník mohl na jejich majetek sáhnout v podstatě kdykoliv.“
Fanoušek s kontroverzním dresem bude čelit obvinění podle Mancinova zákona z roku 1993, který zakazuje gesta, akce a hesla oslavující nacismus nebo fašismus.
Židé jako obětní beránci. Kvůli covidu, kvůli válce, kvůli ekonomické krizi. V Česku roste počet nenávistných antisemitských projevů. Je v nás nenávist zakořeněná?
„Covid, válka v Evropě, ekonomická krize. Židé byli vždy vnímáni jako ten obětní beránek,“ popsal pro Radiožurnál předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek.
Podle nadace spravující muzeum se na domě objevil text odkazující na krajně pravicovou spikleneckou teorii, podle níž byl deník napsán kuličkovým perem. To se začalo používat až po 2. světové válce.
„Zpočátku byl hledán obviněný, který by reprezentoval takzvanou nacionalistickou úchylku. Než ale k procesu s Rudolfem Slánským došlo, změnily se akcenty sovětské politiky,“ popisuje historik.
Podle vzorů z jiných měst se dá očekávat, že zmíněná čtyři jména z ulic zmizí. U méně problematických jmen se neočekává přejmenovávání ulic, pravděpodobně se opatří pouze informační tabulí.
