Ve středu kupole hvězdárny ve Ždánicích je teleskop. „Je to univerzitní dalekohled o průměru 80 centimetrů,“ popisuje vedoucí hvězdárny Karel Trutnovský.

U samotného dalekohledu je základna, na které je vidlice, která se otáčí horizontálně. A dalekohled, který je uvnitř vidlice, se otáčí vertikálně.

„Je to všechno úplně potichounku, protože je to vlastně laboratorní přístroj. Když je dalekohled vypnutý a zatlačíte do něj prstem, zjistíte, že i když váží asi tunu, tak se úplně lehounce otáčí, pokud není zabržděný,“ říká Karel Trutnovský.

Tento teleskop je největší na Moravě, a to dává badatelům, kteří s ním pracují, velkou výhodu.

„U dalekohledu záleží na velikosti zrcadla nebo čočky. Je to stejné, jako kdybyste chtěli chytat nějaké satelitní programy, tak si pořídíte satelitní anténu a čím větší, tím budete schopen sbírat slabší a slabší signály,“ vysvětluje astrofyzik Miloslav Zejda z Masarykovy univerzity.

U dalekohledu není žádné kukátko ani žádná páka, kterou by se ovládal. Manuálně a vizuálně už dalekohledy nefungují. 

„Pracuje se s ním na dálku. V podstatě to vypadá, jako kdyby najednou večer dalekohled sám ožil. Dalekohled sám ostří, snímkuje, ukládá data, posílá je potom pozorovateli, který s ním pracuje,“ dodává Miloslav Zejda.

Pozorovatel přitom nemusí být na hvězdárně, může být třeba na druhé straně planety. Stačí, když bude mít připojení na internet. „Pozorovatel mu zadá jenom souřadnice objektu, dalekohled potom sám najede na správné souřadnice. Současně se nám natočí i kopule, dokud se neřekne jinak,“ uzavírá Miloslav Zejda.

Masarykova univerzita si pro svůj dalekohled vybrala Ždánice, protože je tu v noci jen velmi slabé světelné znečištění. Zároveň jsou asi jen 40 kilometrů od Brna. Vědci i studenti tu budou mít pro své bádání plný komfort. 

Michal Šafařík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít