Planety viditelné bez dalekohledů, meteorické roje a přechody dvou měsíců Jupiteru. V letních měsících toho bude na nočním a ranním nebi v Česku k vidění hodně.
NASA zvolila snímkem dne fotografii Petra Horálka z Fyzikálního ústavu v Opavě. Fotografie „Cesta ke hvězdám" vznikla 30. června 2019 na vrcholu hory La Silla v chilské poušti Atacama.
Částečně zatmění začne v 8.19 severoevropského času, kdy Měsíc začne vstupovat do stínu Země. Jev vyvrcholí v 10.03, kdy bude ve stínu ponořeno 99 procent měsíčního úplňku.
„Pokud bude geomagnetická bouře tak silná, jak astronomové předpovídají, bude záře pozorovatelná z našich končin nízko nad severním obzorem s největší pravděpodobností už po setmění,“ uvádí vědec.
Tým z Cambridge připouští, že je nejdříve třeba získat další data, která by jejich odvážné závěry potvrdila. To ale nebude hned. Potenciální nová planeta má totiž velkou oběžnou dráhu.
Kleopatra obíhá kolem Slunce v pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Vědci její neobvyklý tvar, dvojici laloků spojených „tlustým krkem“, odhalili před dvěma dekádami.
V sobotu Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) publikoval prestižním astronomickým snímkem dne fotografii českého astronoma a fotografa ze Slezské univerzity v Opavě, Petra Horálka.
Nad jihozápadními Čechami před dvěma dny proletěl meteroid. Byl velký asi jako házenkářský míč a vážil kolem pěti kilogramů, informoval Jaroslav Spurný z Astronomického ústavu Akademie věd.
Lidé po celé republice mohli ve čtvrtek sledovat částečné zatmění Slunce. Šlo o nejvýše položené sluneční zatmění viditelné z Česka a Slovenska do roku 2179. Maximum jevu nastalo zhruba ve 12.39.
Jev bývá v našich zeměpisných šířkách k vidění kolem rovnodenností. Lidé ho ale spatří jen za jasného počasí a v místech bez světelného znečištění. Další příležitost jev sledovat nastane v dubnu.
Přistání na Marsu představovalo řadu rizik. Za všechno mluví už jenom to, že se povede pouze 40 procentům takových misí. Největší výzvou je přitom pro vědce atmosféra sousední planety.
Rok zakončí meteorický roj Geminidy. Podle astronoma Petra Horálka budou nejlepší podmínky pro pozorování 14. prosince mezi druhou hodinou ranní a svítáním.
V druhé polovině týdne bude také kometu už méně rušit Měsíc. Lidé ji od čtvrtka spatří nízko nad severním obzorem zhruba od 22.30. Během července pak vystoupá výše nad obzor.
Kromě pravidelných Kvadrantid bude v lednu možné pozorovat polostínové zatmění Měsíce. Venuše bude z počátku roku jako jasná Večernice a v létě pak zasvítí jako Jitřenka.
Zdeněk Stuchlík se zabývá relativistickou astrofyzikou a kosmologií, například chováním hmoty v exotických podmínkách silné gravitace v okolí černých děr a neutronových hvězd.
Lidé v Česku spatří jen první polovinu přechodu, který začne v 13.35 a skončí se západem Slunce. Samotný vstup před sluneční okraj potrvá minutu a 40 sekund.
Co jsou to exoplanety? A co to znamená, když zemře hvězda? To všechno svým čtenářům prozradí nová obrázková kniha Planetarium. Tento týden si o ni můžete zahrát v knižní soutěži serveru iROZHLAS.cz.
Jedná se o planetku na okraji sluneční soustavy, která nese téměř 12 let označení 2007 OR10. Je to největší zatím nepojmenované těleso ve sluneční soustavě. Odkaz na hlasování najdete v článku.
Název Powehi navrhl Larry Kimura, profesor cizích jazyků na Havajské univerzitě ve městě Hilo. Slovo spojuje dva výrazy, které mají kořeny v havajské písni Kumulipa z 18. století o stvoření světa.
Když byl malý, dostal od tatínka triedr a snažil se pozorovat hvězdy. Dnes se astronom Martin Jelínek podílí na mezinárodním vývoji robotických dalekohledů a zkoumá gama záblesky.