Pokud Česko během příštích 10 let nepostaví nové zdroje, bude mít problém s elektřinou
Česko se stane po roce 2025 čistým dovozcem elektřiny. Důvodem je, že elektřina v zahraničí bude po velkou část roku levnější, a bude tak výhodnější si ji dovézt, než ji v tuzemsku vyrábět v dražších zdrojích. Z části pak Česko prostě nebude mít kvůli rychlému odklonu od uhlí své elektřiny dost. Vyplývá to ze závěrů nové analýzy tzv. zdrojové přiměřenosti (MAF) za rok 2023, kterou ve čtvrtek zveřejnila státní firma ČEPS.
Analýza letos vznikla později než obvykle, ČEPS totiž vzhledem k turbulentnímu prostředí v energetice sbíral nová data k analýze ještě letos na jaře. Dokument poprvé také pracuje jen se dvěma scénáři, respondentním a progresivním.
První stojí na datech od samotných výrobců a dodavatelů elektřiny, druhý obsahuje vlastní výpočty a predikce ČEPS, například že dojde ke kompletnímu odklonu od uhlí v Česku už do roku 2030, bude postaveno více solárů a větrníků a také se rychleji zvýší spotřeba elektřiny kvůli růstu ekonomiky a její elektrifikaci.
„Z výsledků obou scénářů vyplývá změna čisté exportní pozice Česka na importní už po roce 2025. Část importu je dána ekonomickou výhodností, část představuje bilanční dovoz,“ napsal ČEPS ve své analýze.
Bilanční dovoz znamená, že výkon domácích zdrojů nepokryje spotřebu v daném roce a dovoz ze zahraničí je tak nutnost bez ohledu na cenu.
Levnější, tedy ekonomický dovoz má mít v celkovém importu elektřiny podle místopředsedy představenstva ČEPS Svatopluka Vnoučka v roce 2030 podíl dvě třetiny. „Přibližně jedna třetina pak bude vedena tím, že ten výkon, ty zdroje na našem území nebudou a budeme je muset importovat ze zahraničí,“ vysvětlil. Jinými slovy Česko nebude mít z čeho elektřinu vyrobit.
Stanjura: Máme šest nástrojů na snížení dotací podporovaných zdrojů. Budou to desítky miliard dolů
Číst článek
Hlavním důvodem je předpokládané uzavření většiny uhelných elektráren právě do roku 2030, protože výrobcům se spalování uhlí ve velké části roku ekonomicky nevyplácí. Z těchto důvodů také například společnost Sev.en finančníka Pavla Tykače letos v létě nahlásila do evropského systému REMIT mapující velkoobchodní trh s elektřinou v EU, že k 1. dubnu 2025 zastaví výrobu ve svých elektrárnách Chvaletice i Počerady až do konce roku.
Jestli to tak bude, ale podle mluvčí společnosti Gabriely Sáričkové Benešové není zcela jisté. „V současnosti nevíme, zda po 1. 4. 2025 naše elektrárny pojedou, ale víme skoro jistě, že pokud se nic nemění, do roku 2030 nepřežije v Česku žádný uhelný zdroj,“ uvedla na dotaz Českého rozhlasu.
Chvaletice a Počerady patří k největším uhelným elektrárnám. Například v krizovém roce 2022 vyrobily obě elektrárny přes šestnáct procent tehdejší české spotřeby. A klíčové byly spolu s dalšími uhelkami vlastněnými hlavně polostátní skupinou ČEZ i letos v lednu. Podle Sáričkové Benešové například 17. ledna v 9 hodin ráno dodaly uhelné zdroje téměř polovinu veškerého potřebného výkonu v soustavě.
24:55
Česko uhlí potřebuje, zdůrazňuje poslanec. ‚Vypínání elektráren by naše síť zvládla,‘ věří aktivista
Číst článek
Chybějící elektřinu v roce 2030 bude podle analýzy ČEPS možné dovézt fakticky jen z několika zemí Evropy, které budou mít přebytky použitelné na export. Má jít o Německo, Francii, Španělsko a Norsko. „Otázkou přitom zůstává, zda elektrická energie z přebytkových zemí, zejména Německa a Francie, bude skutečně exportována, nebo bude využita pro výrobu vodíku pro tamní průmysl,“ varoval ČEPS.
Pozor na rok 2035
Ještě důraznější varování analýza ale směřuje na rok 2035. Výsledky obou scénářů v tomto období totiž ukazují na nedostatek zdrojů vůči spotřebě ve výši, kdy Česko překročí normu spolehlivosti dodávek i přes vysoký objem importu. Tato norma mluví o tom, že doba, kdy výroba zdrojů v ČR a zároveň import elektřiny nejsou schopny pokrýt spotřebu, nesmí překročit 6,7 hodiny za rok.
Podle simulací ČEPS by však „díra“ v dodávce elektřiny měla dosáhnout v roce 2035 víc než deset hodin v respondentním scénáři a 8,7 hodiny v progresívním scénáři. V té době totiž už budou zřejmě odstaveny skoro všechny uhelné zdroje, zároveň ale ještě nebude dokončen ani jeden nový jaderný blok v Dukovanech. Hotový by měl být jen jeden malý modulární reaktor v Temelíně.
„Potřeba dozdrojování v cílovém roce 2035 se tak pohybuje v rozmezí 1600 až 1900 MW výkonu,“ uvádí analýza. ČEPS pak propočítal kvůli nedostatku zdrojů pro jistotu ještě tzv. citlivostní analýzu, která více než standardní scénáře zohledňuje extrémně nepříznivé počasí. Ta ukázala, že potřeba dozdrojování by vznikla již v roce 2030. „Oproti klimaticky průměrným rokům dosahuje až dvojnásobku potřebného výkonu,“ napsal ČEPS.
Česko stále nejvíce znečišťují uhelné elektrárny. Emise nebezpečných látek ale klesly, uvádí ekologové
Číst článek
Pro představu, výkon téměř 2000 MW, který má chybět i bez extrémního počasí, má například celá současná jaderná elektrárna Temelín.
Ceny
ČEPS letos poprvé do své analýzy zahrnul i otázku vývoje cen elektřiny. A dospěl k závěru, že do budoucna lze očekávat velkou volatilitu cen elektřiny v rámci daného roku, v průměru by ale samotná elektřina, tzv. silová, měla klesnout. A to právě díky levnějším dovozům zelené elektřiny ze zahraničí.
Jestliže pro rok 2025 uvažuje ČEPS cenu „silovky“ v průměru 106 eur/MWh, tak v roce 2030 by měla klesnout v respondentním scénáři na 85,1 eura a v roce 2035 vzrůst na 93,8 eura.
Radost ale spotřebitelům bude kazit fakt, že ostatní složky konečné ceny elektřiny, kterou platí na fakturách, naopak porostou.
„Intenzivnější využití obnovitelných zdrojů elektřiny sice vede ke snižování průměrné ceny silové elektřiny, ale zároveň zvyšuje náklady na řízení soustavy,“ upozornil ČEPS. S postupným snižováním silové složky ceny elektřiny tak bude podle firmy docházet k přesunu ceny do oblasti distribučních poplatků.
Analýza cen také ukázala, že propady budou pochopitelně hlavně v létě, kdy vyrábějí obnovitelné zdroje, a v zimě při nedostatku výroby dojde naopak k prudkému růstu. To ale následně sníží spotřebu a bude tak docházet k významným výkyvům cen.
„Proto je nezbytné budovat nové flexibilní výrobní zdroje, které zabrání možné nedodávce elektřiny v klimaticky citlivých obdobích roku, a zároveň zvyšovat energetickou účinnost a zapojení strany spotřeby,“ uvádí analýza.
Hlavní závěry analýzy ČEPS jsou tak následující:
- přechod od uhelné k nízkoemisní energetice musí být řízený
- v dlouhodobém horizontu se ČR neobejde bez výstavby dalších nových jaderných zdrojů; k dodržení normy spolehlivosti bude zapotřebí zajistit dodatečný instalovaný výkon nad rámec výstavby nových jaderných zdrojů, zejména plynových a větrných elektráren. Jinak bude ohrožena spolehlivost dodávek elektřiny koncovým uživatelům.
