Před několika lety DNA testy sloužily zejména k výzkumu chorob a léků. Byl to způsob, jak lépe porozumět lidskému tělu a přijít s novými objevy ve zdravotnictví.
Výsledky studie ukazují, že vzhledově stejné dvojice, aniž by předtím byly nutně v kontaktu, mají také společné návyky jako třeba kouření, dosáhly stejného vzdělání nebo podobně váží.
Server iROZHLAS.cz přinesl příběhy dětí, které hledají své biologické rodiče. Narodily se totiž díky darovným pohlavním buňkám. Psycholožka Hana Konečná popisuje, proč by umělé oplodnění zrušila.
Adoptované dítě musí před nástupem do školy znát svůj příběh. Dítě z darovaných pohlavních buněk se to ale nikdy nemusí dozvědět. „Je to schizofrenní přístup,“ říká Jakub Valc z Masarykovy univerzity.
Poslanci z pěti poslaneckých klubů se shodují, že by se mělo začít disktutovat o změně legislativy zaručující anonymitu dárců pohlavních buněk. Klub KDU-ČSL chystá odbornou debatu.
V dospělosti se dozvěděly, že obě přišly na svět díky anonymnímu dárci spermií. Jejich matky totiž musely podstoupit umělé oplodnění. Díky komerčním DNA testům se našly navzájem, teď pátrají po otci.
Dárci spermií a vajíček zůstávají v Česku podle zákona anonymní. Takto uměle zplozené děti ale následně hledají své biologické rodiče pomocí DNA testů. Jak je to možné? Dozvíte se v článku.
Německý pilot havaroval při bojích nad Frískem v roce 1943. Vědcům se podařilo vystopovat jeho sestru ve Spojených státech a pomocí DNA letce identifikovali.
„Příležitost k odběru vzorků by měla být posuzována velmi zdrženlivě. A pokud jde o samotné uchovávání za účelem analýzy vzorku, to by mělo být vedeno zásadou, že jednám neprodleně,“ řekl Zemánek.
Avaři za několik let urazili více než pět tisíc kilometrů. V historii lidstva jde podle autorů výzkumu o jednu z nejrychlejších doložených migrací na takovou vzdálenost.
Při nejnovějším výzkumu vědci z e-DNA z ovzduší v zoo identifikovali nejen výskyt zvířat, která tam žijí - třeba klokanů - ale také slanečky nebo lososy, které chovatelé používali jako krmivo.
Tým odborníků z lékařské univerzity v Bialystoku dospěl k tomu, že to, zda daný člověk má nebo nemá konkrétní gen, je čtvrtým nejdůležitějším faktorem při posuzování rizika těžkého průběhu covidu-19.
V zemědělství jsou totiž obvykle potřeba samice, výjimkou je býk, protože z něj se dělají steaky. Základ pokusu bylo proto najít gen, jehož produkt je nezbytný pro každé buněčné dělení.
„Pokud nechcete přímo vědět, co je to za zvířata, ale jak je konkrétní lokalita druhově bohatá, tak by to mohlo být docela jednoduché,“ přibližuje odborník na genový přenos.
Třiatřicetiletý Wassil vedl během bitvy v Hürtgenském lese v prosinci 1944 tříčlenný průzkumný tým, jenž pronikl na nepřátelské pozice. Američtí vojáci se dostali pod palbu kulometu a rozprchli se.
Genetikové z univerzity ve švédském Lundu se ptali, co nás lidi tedy dělá lidmi. Překvapilo je, že rozdíly našli v podceňované části lidské DNA, která se nepřepisuje do bílkovin.
Největší, už prokázanou výhodou českého obalu je jeho univerzálnost. Vědci z ÚOCHB vyzkoušeli, že jejich obal funguje pro jakýkoli recept. Ať už je jím velká a dlouhá mRNA, anebo krátká a malá siRNA.
Nejdůležitější jsou analýzy DNA, které by potvrdily hypotézu, že olomoucká a pražská knížata patřila do společné rodiny Přemyslovců. Výsledky by měly být známé do konce roku.
Potenciál úpravy DNA pro léčbu je obrovský, ale otevírá i cestu ke změnám, které by se přenesly i do další generace. Například aby měli potomci určitý vzhled nebo vylepšené vlastnosti.
Molekulu DNA tvoří čtveřice tzv. nukleotidů.Vědci pro jejich značení chtějí využít elektrochemickou detekci a tzv. redoxní značky. Na výzkumu věci pracovali od roku 2007.
Nesourodá změť písmenek na jedné jediné stránce. Tak vypadá největší zbraň lidstva proti koronaviru. Vědci odkryli tajemství mRNA vakcín firem Moderna i Pfizer a BioNTech.
Genetickou informaci viru umí vědci přečíst na počkání, genom člověka přes noc. Cena přitom výrazně klesá. Při pandemii covidu-19 se sekvenátory dostávají ze špičkových ústavů i do běžných laboratoří.
Nový vývoj přišel poté, co ve Francii nedávno zadrželi muže podezřelého ze spáchání násilného zločinu. Po vložení jeho vzorků DNA do databáze systém upozornil německé policisty.
Vědci z Mikrobiologického ústavu se zabývali procesem toku informací z DNA do RNA. Výzkum podle odborníků může otevřít nové možnosti v boji s choroboplodnými zárodky.
„Jeho Veličenstvo král Albert II. vzalo na vědomí výsledky odběru DNA, kterou poskytl na základě žádosti soudu v Bruselu. Závěr ukazuje, že je otcem Delphine Boëlové,“ uvedl právník Alberta II.
