Vědci z Masarykovy univerzity se pokouší zrekonstruovat genom Gregora Johanna Mendela
Brněnští vědci chystají na příští rok velké oslavy. Uplyne totiž 200 let od narození zakladatele genetiky a augustiniánského mnicha Gregora Johanna Mendela. Při té příležitosti se experti z brněnské Masarykovy univerzity snaží zrekonstruovat Mendelův genom. Používají k tomu vzorky DNA. Ty získali – se svolením řádu augustiniánů – z Mendelových ostatků vyzvednutých na brněnském Ústředním hřbitově.
Jaký je cíl výzkumu – k čemu bude to, že vědci budou znát Mendelův genom? Vědci zatím znají asi 70 % celého genomu a celý ho zřejmě ani neodhalí, nicméně ty nejdůležitější poznatky o Mendelovi z něj zjistit dokážou - třeba to, jestli měl předpoklady ke genetickým nemocem. Z literatury víme, že měl problémy s ledvinami a srdcem.
Vědci z brněnské Masarykovy univerzity se pokouší zrekonstruovat genom zakladatele genetiky Gregora Johana Mendela. Vzorky DNA získali z jeho ostatků
Celý zmíněný výzkum je víceoborový. Podílí se na něm přírodovědci, genetici, antropologové i archeologové. Zjistili už například, že Mendelova mozková kapacita byla větší, než je u mužů průměr, nebo že měl velikost nohy 42 až 45. A hlavně vědci mohli stoprocentně potvrdit, že nalezené ostatky jsou opravdu Mendelovy.
Jak to zjistili, to říká vedoucí výzkumu a genetička Šárka Pospíšilová: „Jsme velmi rádi, že se podařilo získat shodu sekvence DNA, konkrétně mitochodriální DNA, která se vyizolovala z vlasu, který jsme našli v jeho oblíbené knize astronomie. A stejnou sekvenci mitochodriální DNA jsme identifikovali ze zubu z exhumovaných ostatků.“
Více těchto zjištění vědci odprezentují příští rok, tedy v roce dvoustého výročí Mendelova narození. Bude to součást oslav, které mají popularizovat samotného Mendela a genetiku jako vědní obor. V Brně například bude koncem července velká konference, které se mají zúčastnit minimálně tři laureáti Nobelovy ceny.
‚Příčetný člověk by o tom teď neměl uvažovat.‘ Experti varovali před úpravami lidského genomu
Číst článek
Co vědci zjistili?
Zástupci zhruba dvacetičlenného týmu vědců představili třeba to, jak Mendelův hrob vypadal. Jeho cínová rakev byla v hloubce dva a půl metru, nad ní byly uložené ostatky dalších čtyř členů opatství a jeho kosterní pozůstatky byly v horní polovině těla v dobrém stavu, od pasu níže pak už spíše rozpadlé.
U všeho byla antropoložka Eva Drozdová: „Rakev byla hodně zploštělá, připomínala konzervu – víčko šlo velmi dobře otvírat, protože byla dost poškozená. V rakvi se našla kostra v šatech, poté jsme postupně vyzvedávali kosterní pozůstatky. Napřed se odebraly vzorky kostní a zubní tkáně, ty se zamrazily a hned se odvezly pryč. Teprve potom se mohlo pracovat na samotné kostře. Postupně jsme exhumovali jednotlivé kosterní pozůstatky – ležel tam v anatomické poloze, měl jen šaty a boty, žádný křížek, nic. Vyzvedli jsme to a mysleli, že je to konec, ale na dně byly dobové noviny, kde bylo Oktober 1883.“
Tedy s datem jen pár měsíců před tím, než Mendel v lednu 1884 zemřel. Bylo mu 61 let. V rakvi vědci našli vzorky mozkové tkáně, nehty nebo ochlupení, zbytky šatů a bot.
Archeologové v hrobce taky objevili páté tělo, i když na náhrobku jsou napsaná jen čtyři. Podle vědců šlo o opata Cyrila Františka Nappa, Mendelova mentora, který tam byl pohřben později.
Kromě toho v celé hrobce našli asi třicítku jiných předmětů, třeba náboženských. Ty sice formálně patří Brnu, ale radní už rozhodli, že je vrátí Augustiniánům. Ti už mají zpět i Mendelovy ostatky a zítra v 17 hodin je na Ústředním hřbitově znovu pohřbí při pietním aktu.
