Pravěká žvýkačka je březová smola vzniklá rozvařením kůry. Zůstaly v ní i otisky Loliných zubů. Pravěcí lidé ji používali ke slepování kamenných nástrojů. Mohla ale pomáhat i k úlevě od bolavých zubů.
Policie na západě Německa znovu vyšetřuje vraždu jedenáctileté Claudie Rufové. Dosud neznámý pachatel ji před třiadvaceti lety unesl, znásilnil a její ohořelé tělo pohodil na poli.
Vědecký tým odebral 300 vzorků vody na různých místech a v odlišných hloubkách jezera. Vyfiltroval z ní biologický materiál a z něj extrahoval DNA, kterou analyzoval.
„Jeden z bratrů se snaží zastřít otcovství. Soud musí potrestat toto nečestné chování, jež poškozuje právo na uznání otcovství,“ uvedl soudce v rozsudku.
Čeští vědci vytvořili umělý přepínač DNA, který by do budoucna mohl pomoci třeba v boji s nemocemi. Na cestě k praktickému využití tohoto objevu je ale ještě řada překážek.
Brzký nástup pylové sezony, potomci lidí z Velkomoravské říše a dluhy dětí. To jsou témata, kterým se věnuje úterní tisk. Jeho přehled připravil Radiožurnál.
Badatelé z floridské státní univerzity hledali a našli v dědičné informaci myší úseky, které řídí její kopírování. Přišli také na to, že klíčový je čas, kdy se duplikát tvoří.
Místo, na kterém jsou pohřbeny oběti takzvaného cikánského tábora v Letech u Písku, zůstává neobjevené. Archeologové provedli v okolí Památníku holokaustu Romů několik sond. Kosterní ostatky nenašli.
Na přečtení DNA 1,5 milionu druhů se budou podílet dvě desítky institucí po celém světě a projekt má stát kolem 4,7 miliardy dolarů (přes 100 miliard korun).
Jezero Loch Ness je opravdu důkladně prozkoumáné. Přesto se najde dost lidí, kteří v jeho vodě zahlédli záhadného tvora. Tajemství jezera ale bude brzy definitivně rozřešené: díky průzkumu vzorků DNA.
Polka Joanna se svou rodinou v Německu vychovala Łukasze. Ten je synem rodiny z polské Lodže, která zas vychovala Mateusze, biologického potomka paní Joanny.
V tisku se dočtete, že historici shánějí sponzory na analýzu DNA ostatků Přemyslovců. Píše o tom Mf Dnes. Podle deníku E15 vznikne u Prahy evropská logistická základna pro čínské e-shopy.
„Bude to opravdu oříšek,“ řekl serveru iROZHLAS.cz Pavel Tomek, který pracuje pro Odbor kriminalistické techniky a expertíz na pracovišti forenzní genetiky a biologie.
„Moderní věda v takové situaci není zcela bezradná. Existuje metoda umožňující odhalit mutace DNA během vývoje embrya, ale je drahá a zdlouhavá. Nejde o běžně používanou metodu.“
Britští výzkumníci zjistili, že více než polovina vlků v Evropě a Asii má v sobě malé bloky psí DNA. To otevírá debatu, jak a jestli vůbec má smysl chránit tyto vlčí populace.
Dlouhodobý pobyt ve vesmíru se podepíše i na lidském genomu. Vědci to zjistili porovnáním identických dvojčat, z nichž jedno strávilo skoro rok na Mezinárodní vesmírné stanici.
Ve věku 75 let zemřel britský vědec Sulston, který svého času pomáhal s identifikací struktury DNA. Vědec byl také nositelem Nobelovy ceny za lékařství a fyziologii z roku 2002.
Ve Francii vůbec poprvé díky analýze DNA identifikovali francouzského vojáka z první světové války. Padl v bitvě u Verdunu v roce 1916. Archeologové a lékaři jeho ostatky vykopali před třemi lety.
„Bylo by fantastické, kdybychom nemuseli brát léky a mohli léčit lidský organismus jen s využitím tkání, buněk a genů,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou Michal Zahradníček.
Na místě nedělního pádu ruského dopravního letadla pracuje tým skoro dvou set lidí. Úřady potvrdily, že se podařilo najít jednu ze dvou takzvaných černých skříněk, které zaznamenávají letové údaje.
Úbytek lidí pobírajících dávky v hmotné nouzi, zúčtování prezidentských kampaní i nákup radarů pro armádu, to jsou některá z témat, která přináší úterní tisk.
Vědci v USA se v rámci léčebné terapie vůbec poprvé přímo v lidském těle pokusili upravit gen, aby trvale změnili vybranou část DNA pacienta. Do tří měsíců bude známo, zda se pokus podařil.
Badatelé znovu otevírají případ nejslavnější nevyřešené vraždy z období první republiky. Zabití prostitutky Otýlie Vranské v roce 1933 totiž nevěnovala policie dostatek pozornosti.