„Ukrajinští vojáci jsou velmi vděční za veškerý výcvik, který jim tady byl poskytnutý, za přístup našich vojáků a vůbec podporu od české společnosti,“ říká předseda Team4Ukraine Jan Heřmánek.
„Klouzavé bomby mají buď kazetové hlavice anebo jednotnou munici proti odolným cílům,“ vysvětluje Pavel Macko, bývalý nejvyšší zástupce Slovenska v NATO.
Zpráva senátora Wagenknechta popisuje konkrétně údajně sporný případ „dílčího nákupu české muniční iniciativy 180 tisíc kusů munice 155 M107 hrazené ze strany Německa“.
Stroje F-16 americké výroby byly nejžádanější položkou Ukrajiny směrem k západním spojencům, kteří jí finančně i vojensky od února 2022 pomáhají bránit se proti rozsáhlé ruské invazi.
Srbsko nepřímo dodalo Ukrajině výzbroj v hodnotě 800 milionů eur (19,9 miliardy korun). Dodávky představují větší pomoc, než jakou třeba poskytl kterýkoliv ze tří pobaltských států.
Ministři obrany Ruska a USA spolu jednali poprvé od března 2023. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou kvůli válce na Ukrajině na nejhorší úrovni od konce studené války.
Na českou iniciativu dosud přispělo patnáct zemí EU a NATO přes 39 miliardami korun. Ukrajina by měla do konce roku obdržet asi půl milionu kusů munice.
„Kyjev nepotřebuje nutně řešit poválečnou rekonstrukci, ale to, aby zvládl aktuální fungování státu jako životaschopné jednotky, která je schopná vést válečný konflikt,“ zdůrazňuje Michal Smetana.
„Česká republika je lídrem všeho – jsme lídrem sankcí, dodávek zbraní, munice, zbraňových systémů –, a není tedy vnímána jako nezávislý nezávislý stát,“ konstatuje Koten.
Oba politici se sešli v Paříži na oslavách 80. výročí vylodění v Normandii. Biden se omluvil za několikaměsíční zpoždění schválení vojenského balíčku na pomoc Ukrajině.
Válka bude nejspíš trvat ještě hodně dlouho, shodují se experti, které web iROZHLAS.cz oslovil. Aktuální stav vnímají jako pro Ukrajinu neobtížnější od prvních měsíců války.
Spadá do pomoci Ukrajině i odvolání na frontu branců ze Západu, kam před válkou utekli? Téma pro Bohdana Rajčince a Vladimíra Votápka v pořadu Pro a proti na Plusu.
Ve čtvrtek navštívil Kyjev britský ministr zahraničí David Cameron, který se zde setkal se svým ukrajinským protějškem, ale i prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Šojgu podle resortu obrany jednal s vojenskými veliteli, přičemž mu zprávu o situaci na bojišti podal náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov, který je za operaci na Ukrajině odpovědný.
„Rusko teď vyčkává, co může očekávat od těchto dodávek, od jejich výše a nasazení, protože to není jasné. To není jasné ani ruské straně ani světová veřejnost se to nedozví s předstihem,“ upozorňuje.
„Situace na frontě se bude pravděpodobně nadále zhoršovat, zvlášť pokud ruské jednotky zesílí útoky, aby využily omezené doby před příchodem nové americké pomoci,“ píše se ve zprávě ISW.
Muniční iniciativu předseda české vlády popsal jako snahu zajistit nákup munice ze třetích zemí, dokud ji nebudou dostatek vyrábět státy na Západě. „Máme know-how, kontakty a zkušenosti,“ řekl Fiala.
Munice, jejíž nákup iniciuje Česko, může vydržet Kyjevu asi pět měsíců, tvrdí Lukáš Dyčka. „Všichni tušíme, že blokování americké pomoci zpomaluje průběh bojů na frontě ze strany Ukrajiny,“ dodává.
Poslechněte si nejnovější epizodu podcastu Bruselské chlebíčky s bývalým prezidentem Ukrajiny Petrem Porošenkem a lotyšským ministrem zahraničí Krišjānisem Kariņšem.
„Výroba munice uvnitř EU jde velmi pomalu. My ji potřebujeme teď, protože prodlení jde na úkor životů našich vojáků a civilistů,“ apeluje Jevhen Perebyjnis, náměstek ukrajinského ministra zahraničí.
Na obnovení a pokračování dodávek se podle prezidenta pracuje. Ukrajina sice dosud není s to sama si zajistit své potřeby, ale každý měsíc se ukrajinské schopnosti zvětšují.
Pokud se evropské banky při odmítání půjček na výrobu munice a zbraní pro Ukrajinu ohánějí vnitřními pravidly a etickými kodexy, především to zavání demagogií i alibismem.
