Rusku se daří Ukrajinu ‚přestřílet‘. Pomalá pomoc Západu oddaluje podle odborníků konec války
Válečná fronta se posouvá směrem do ukrajinského vnitrozemí. „Situace je pro Ukrajinu zoufalá,“ komentuje pro iROZHLAS.cz mezinárodně uznávaný odborník Michael Kimmage. Postupovat se daří Rusku, které dál útočí na kritickou infrastrukturu a využívá k tomu raket nebo dronů, třeba íránské výroby. Ukrajině chybí náboje, zbraně i lidi. Kde nastal zádrhel s dodávkami západní pomoci a co stojí za obavou z možné eskalace války v Evropě?
Rusku se daří Ukrajinu ‚přestřílet‘. Pomalá pomoc Západu oddaluje podle odborníků konec války
Od ruského plnohodnotného vpádu na Ukrajinu uplynulo už více než 800 dní. Stav na válečné linii se už nějakou dobu zdá být víceméně stejný. Rusko si připisuje menší územní zisky, ukrajinští vojáci se snaží držet frontu tzv. na čáře.
Válka bude nejspíš trvat ještě hodně dlouho, shodují se experti, které web iROZHLAS.cz oslovil.
Ruské útoky v Charkovské a Doněcké oblasti zabily jednoho člověka. Jedenáct jich zranily
Číst článek
Americký historik a bývalý diplomat Michael Kimmage jmenuje tři faktory, které pozici Kyjeva ztížily: zpoždění balíčku pomoci ze Spojených států, nedostatek lidských zdrojů a schopnost Ruska navyšovat kapacity.
Druhým dechem však dodává, že se proměnné v blízké době změní. „Americká injekce“ v podobě více než 61 miliard dolarů už je na Ukrajině. Kvůli nedostatku vojáků vyhlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vlnu mobilizace.
„Další fáze války může přinést výhody Ukrajině a některé nevýhody Rusku,“ soudí Kimmage. „Situace je pro Ukrajinu zoufalá,“ připouští nicméně odborník.
Konec v nedohlednu
Také analytik Vojtěch Bahenský z Univerzity Karlovy vnímá aktuální stav jako pro Ukrajinu nejobtížnější od prvních měsíců války. Odhaduje, že to tak bude vypadat do konce léta.
„V žádném případě to neznamená, že by Ukrajina byla na pokraji kolapsu nebo že by na některém úseku fronty aktuálně hrozil zásadní ruský průlom. Ale je na místě si přiznat, že situace pro ukrajinskou armádu rozhodně není snadná,“ míní bezpečnostní expert Michal Smetana.
Ukrajina zřejmě poprvé zasáhla ruskou Bělgorodskou oblast americkými raketami
Číst článek
Ukrajina přistoupila ke strategické obraně, což poskytlo jejímu protivníkovi příležitost, aby konsolidoval dosavadní zisky a prohloubil zákopy.
„To činí jakýkoli možný zvrat takové situace do budoucna pochopitelně výrazně nákladnější a konec války efektivně oddaluje,“ domnívá se Jan Šír z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd UK.
Podobně se na to dívá i jeho kolega Smetana: „Zpoždění schválení amerického balíčku vojenské pomoci se bohužel na bojišti projevilo velmi výrazně, kdy největším problémem byl nedostatek munice do západních dělostřeleckých systémů a do systémů protivzdušné obrany. Rusko tak bylo schopno Ukrajinu několikanásobně ‚přestřílet‘ a na řadě míst fronty postoupit, jakkoliv se jedná o relativně malé teritoriální zisky a za cenu velkých ztrát na lidech i technice.“
Nedostatek nábojů
Kromě Spojených států má přijít podpora i z unijní sedmadvacítky. Je však zřejmé, že munice ani zbraně na Ukrajinu nebudou dodány v avizovaném množství ani včas.
Limitující je v tomto ohledu také přístup západních států a neochota vzdát se části své techniky a munice. Přitom se vlády odvolávají na potřebu zajistit vlastní bezpečnost a ubránit se potenciálnímu ruskému ohrožení.
Díky české iniciativě bude mít Ukrajina 500 tisíc kusů munice, do roka to může být další milion, tvrdí Fiala
Číst článek
„Obavy z možné eskalace slouží pochopitelně všem evropským Chamberlainům jako fantastická výmluva pro to, aby se nemuseli na obraně napadené země podílet, jak by se slušelo a patřilo na země vyspělého světa, a tím i činit kroky, pro které se těžko doma sbírá politická podpora,“ kritizuje Šír.
Postup západních států označuje expert Bahenský za salámovou metodu, tedy postupnou eskalaci pomoci. Problém Evropy spočívá také v rychlosti výroby zbrojního průmyslu. Unii se ani po více než dvou letech od začátku ruské invaze nepodařilo zbrojní výrobu příliš postrčit.
Michael Kimmage mluví také o „zvláštním nedostatku naléhavosti“, který považuje za opak strachu. „Jako by válka již uvázla v mrtvém bodě nebo jako by válka byla daleko,“ říká a dodává, že přitom ani jedno není pravda.
Opatrnost na ruském území
Ještě donedávna navíc platilo omezení, které Ukrajincům bránilo používat západní zbraně k útokům na ruské území. To ale změnilo ruské bombardování Charkova.
Minulý týden nejprve americký prezident Joe Biden částečně zrušil zákaz využití amerických zbraní na ruském území. Také země NATO postupně uvolňují omezení. Rozhodnutí uvítal generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při neformálním jednání ministrů zahraničí, které se konalo v Praze. Stoltenberg vyzval zároveň ke schválení víceleté pomoci Ukrajině ve výši 40 miliard eur (téměř 990 miliard korun) ročně.
Zástupci Švédska, Estonska či Polska na pražské ministeriádě řekli, že na využití vojenské pomoci Ukrajinou žádná omezení od počátku nekladou.
„Od začátku jsme zastávali jasný postoj, že pokud bychom Ukrajinu jakkoli omezovali v používání těchto zbraní, tak jí to vůbec nepomůže. Pomáhá to Putinovi,“ zdůrazňoval v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál estonský šéf diplomacie Margus Tsahkna.
„Na základě mezinárodního práva má Ukrajina všechna oprávnění použít tyto zbraně i na území Ruska. Takže já vyzývám všechny ostatní, aby nedávali žádná omezení a dali Ukrajině svobodu používat tyto zbraně tak, jak mají být používány,“ uvedl. Na druhé straně ale třeba italské zákony odmítají, aby se munice využila i na ruském území.
Estonský ministr: Rusové testují naše limity, chtějí NATO vyprovokovat. Otázka je, kde je červená linie
Číst článek
Pak ale v euroatlantických strukturách zůstává ještě Maďarsko, které je známé svým zdráhavým postojem vůči vojenské pomoci Ukrajině. Premiér Viktor Orbán v poslední době například řekl, že plány NATO ohledně silnějšího zapojení do války na Ukrajině jsou jako snaha hasit požár plamenometem.
Ukrajinští branci
Svízelnou situaci s municí se rozhodl prezident Zelenskyj aspoň částečně saturovat vyhlášením další mobilizace. To však postavilo západní země před komplikované rozhodnutí. V rámci mobilizační vlny by se totiž měli do vlasti vrátit Ukrajinci pobývající v zahraničí.
Aktuálně vláda nevyvíjí nadměrný tlak přesahující současná opatření. „Je to víc morální a právní otázka než bezpečnostní,“ míní Bahenský.
„Faktem je, že Ukrajině v tuto chvíli lidé dost zásadně chybí a s rozšířením mobilizace se otálelo. Nedostatek vojáků znamená menší možnosti rotace vojáků z fronty v zájmu odpočinku nebo výcviku, případně méně vojáků na kilometr fronty. To nejen zvyšuje riziko průlomu, ale také může vést k horším ztrátám, což problém s lidskými kapacitami prohlubuje,“ upozorňuje.
Nicméně odborník Šír k tomu poznamenává: „Těžko můžete vracet do země, kde zuří válka, někoho, komu jste přesně z toho důvodu před tím poskytli ochranu.“
