Na frontu posílejme zbraně, říká zástupce Ukrajinců. ‚Povinnost mají i branci,‘ oponuje exdiplomat

Ukrajinská armáda se potýká s nedostatkem mužů. Kyjev proto vyzval všechny Ukrajince, kteří odešli do zahraničí, aby zvážili možnost vrátit se. Polsko a Litva už hledají cesty, jak by Kyjevu mohly pomoct. Podobné hlasy se ozývají i u nás ve vládě ze strany TOP 09. Někteří ministři ale dali najevo své pochybnosti. Rozebírá je i pořad Pro a proti na Českém rozhlase Plus.

pro a proti Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ukrajinští vojáci na předměstí Robotyne v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny (fotografie z 21. února 2024)

Ukrajinští vojáci na předměstí Robotyne v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny (fotografie z 21. února 2024) | Foto: Dmytro Smolienko/Ukrinform/NurPhoto | Zdroj: Reuters

„Máme morální povinnost Ukrajině pomáhat,“ říká bývalý generální konzul v Petrohradě Vladimír Votápek. „Máme jak formální možnosti, tak i možnost něco vymyslet, abychom to ukrajinským povolancům usnadnili. Prostor pro tvořivost je veliký,“ domnívá se.

Přehrát

00:00 / 00:00

Může Česko pomoct Ukrajině s návratem mužů povolaných do armády? Diskutují bývalý generální konzul Vladimír Votápek a zástupce Ukrajinců Bohdan Rajčinec

Návrat Ukrajinců a posílení armády podle něj zvýší úspěšnost armády.

„Je třeba vycházet z reality. Žádný právní instrument k donuceným návratům neexistuje. Válka již trvá přes dva roky, každý bojeschopný muž, který se chtěl nebo mohl vrátit, tak mohl učinit dříve, dokonce bez implementace nového zákona o mobilizaci,“ oponuje zástupce Ukrajinců v Radě vlády pro národnostní menšiny Bohdan Rajčinec.

Ukrajinci aktuálně žijící mimo území své vlasti se navíc mohou zapsat do elektronické evidence a používat konzulární úkony, aniž by se museli vracet.

Dodávat hlavně zbraně

Není ovšem jasné, jaké nástroje by Česká republika použila, pokud by ukrajinskou výzvu vyslyšela a chtěla motivovat bojeschopné uprchlíky k návratu.

Rusko formuje armádu u ukrajinských hranic. Připravuje se na novou invazi, tvrdí Zelenskyj

Číst článek

„Umím si představit, že by na sebe jednotlivé státy EU vzaly závazek vycvičit a vyzbrojit jednotky ukrajinské armády podle počtu mužů, kteří žijí na jejich území,“ navrhuje Votápek. „Když by to dělali se západní výstrojí a za peníze EU, tak pro ně může být povinnost sloužit v armádě mnohem více atraktivní,“ podotýká.

Konkrétní realizace by záležela na požadavcích ukrajinské vlády. Votápek nicméně vylučuje plošné kontroly a násilné odvody. Jakékoliv české opatření podle něj má mít motivační charakter.

Naopak podle Rajčince by se evropské státy měly soustředit na materiální podporu. Spíše než participovat na mobilizaci by měly zrychlit pomalé dodávky zbraní. „Hlavně bych dodal, abychom pomáhali zbraněmi, protože lidským potenciálem válku nevyhrajeme,“ myslí si.

Motivovat pacifisty

Přítomnost bojeschopných ukrajinských mužů v Evropě ale nelze popřít.

26:21

Putin vsadil na vyvolání strachu. Vidí totiž, jak hladce jdou naše životy, říká český dobrovolník

Číst článek

„Rozdělení podle ochoty bojovat je vždycky různé. Ti, kteří chtěli bojovat, se hned po začátku ruské agrese přihlásili do války. V populaci jsou i další skupiny lidí, které se k tomu staví více rezervovaně, ale to spektrum je spojité,“ věří Votápek.

Pomoc ukrajinské armádě vnímá jako krok, který je v našem zájmu, jestliže chceme, aby Ukrajina vyhrála. „Proto vyzývám, abychom se při dodržení zákonných předpisů soustředili na kreativitu a přemýšleli, jak Ukrajině pomoct, a ne abychom hledali, proč to nejde,“ apeluje Votápek.

Zkušenosti z praxe a poznatky z rozhovorů s uprchlíky jsou ale podle Rajčince odlišné.

„Pan kolega má pravdu. Ti, kteří chtěli okamžitě bojovat, odešli. A je jisté procento takových, kteří budou zvažovat, co dál. Ale těch, kteří mají k boji daleko nebo jsou vyloženě pacifisté, je mnoho a motivovat je odvodovými centry se asi nepoštěstí,“ doplňuje Rajčinec.

Ztratit práci, vrátit se nebo narukovat. Ukrajincům v odvodovém věku nebudou konzuláty vydávat pasy

Číst článek

Hlas byznysové lobby

V odchodech bude pravděpodobně bránit ještě jeden významný faktor, a to ekonomika.

„V Polsku diskuse často končí na tom, že byznys lobbuje za to, aby Ukrajinci zůstávali tam, kde jsou, a podporovali pracovní proces. Přes všechnu kritiku je nakonec pragmatičnost v tom, že ukrajinský potenciál chceme v Evropě jako pracovní sílu,“ poukazuje Rajčinec.

Votápek ale varuje před upozaděním dlouhodobých cílů na úkor aktuálních ekonomických potřeb a dat. „Uznávám přínos Ukrajinců pro českou ekonomiku, ale stavíme vedle sebe věci, které jsou z definice protikladné,“ podotýká Votápek.

„Když jste ve válce, tak vaše ekonomika trpí. A to neplatí jen pro Ukrajinu, protože celá Evropa je dneska ve válce. Sice zatím nestřílíme, ale ruské agresivní plány se týkají i nás,“ uzavírá.

Více podrobností o nástrojích i pochybnostech týkajících se odvodu ukrajinských mužů žijících na našem území si můžete poslechnout v záznamu celé diskuse. Moderuje Lukáš Matoška.

Lukáš Matoška, esta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme