Uhlíkové povolenky, nazývané také uhlíkové kredity, se vytvářejí prostřednictvím projektů jako výsadba stromů. Ty za každou tunu emisí, které sníží nebo odčerpají z atmosféry, obdrží jednu povolenku.
Dosud musela být na opatření, která budou snižovat či kompenzovat důsledky změny klimatu, použita polovina výnosů. V případě zbylých peněz šlo jen o doporučení. Předloha zamíří k posouzení do Senátu.
Česko chce podle premiéra Petra Fialy (ODS) odsunout zavedení druhého typu emisních povolenek. A to přesto, že se na jejich parametrech aktivně podílelo při předsednictví v Radě EU před dvěma lety.
„Jde o to, že implementaci evropské směrnice, která již byla schválena, provést musíme. Myslím, že je korektní, aby investoři věděli, za jakých podmínek budou moci provozovat své zdroje,“ říká Král.
Vláda uprostřed července rozhodovalo o klíčových energetických a klimatických strategiích. Opozice a někteří ekonomové upozorňovali, že vláda tím výrazně zvedne ceny energií a pohonných hmot.
„Zhruba polovina tepláren stále spaluje uhlí, ale mílovými kroky v řádu jednotek let od něj odchází,“ řekl pro Český rozhlas Plus ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Šéfové leteckých společností, které vypravují hlavně vnitrostátní lety, varují, že jejich firmy jsou kvůli přísným klimatickým pravidlům EU v nevýhodě a vyzvali k zavedení plošných standardů.
Stát musí od letoška dávat miliardy korun z prodeje emisních povolenek na boj proti klimatické změně. Česko unijní směrnici zatím do zákonů nepřevedlo. Ministři se přou o to, jak výnosy rozdělovat.
„Během energetické krize emisní povolenka na své hodnotě stoupla na částky, které jsou násobně výš, než ve svých predikcích, například roce 2021, Evropská komise předpokládala,“ říká Rafaj.
Sokolovská uhelná je největší výrobce tepla v Karlovarském kraji a zásobuje Karlovy Vary a okolí, Sokolov, Nové Sedlo, Chodov, ale i Bukovany, Citice nebo Březovou.
Ministerstvo dopravy by chtělo, aby 30 procent výnosů šlo do Státního fondu dopravní infrastruktury. Ministerstvo financí ale požaduje, aby byly peníze dál příjmem přímo státního rozpočtu.
Unijní ministři formálně potvrdili reformu trhu s emisními povolenkami, která počítá se zpoplatněním emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027 a koncem bezplatných povolenek v roce 2034.
Opatření mají přiblížit EU k cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o alespoň 55 procent oproti roku 1990. K jejich konečnému vstupu v platnost je potřeba souhlas členských zemí EU.
„Předpokládáme, že do roku 2030 bychom z emisních povolenek celkem mohli získat něco v rozmezí 700 až 1000 miliard,“ říká Pavel Zámyslický ředitel odboru na ministerstvu životního prostředí.
Štrasburk||Viktor Daněk|Zprávy ze světa|Od stálého zpravodaje
Mělo se hlasovat také o dalších klíčových návrzích, jako je uvalení uhlíkového cla z dovozu a sociálně-klimatický fond. Jsou ale s povolenkami propojené a stahují se tak zpět k projednání.
Jen pár hodin předtím, než definitivně skončil jako český premiér, stihl Andrej Babiš ještě svůj poslední evropský summit. Byla to skutečně symbolická tečka.
Cena se v pondělí dopoledne vyšplhala až na 70,43 eura za tunu. Za poslední rok cena vzrostla přibližně o 60 procent, nad 60 eur za tunu se poprvé dostala koncem srpna.
Český premiér se stal ve čtvrtek večer jedním z hlavních aktérů jednání o energetické krizi, když zablokoval přijetí závěrů kvůli požadavku na regulaci trhu s emisními povolenkami.
„Zasahovat do cen emisních povolenek nepomůže, musíme vyřešit problém zásobování plynem,“ tvrdí europoslanec Mikuláš Peksa. Očekává se, že příští rok problémy s plynem nebudou, oponuje Knotek.
Pětice zemí včetně Česka zveřejnila výzvu, podle níž chtějí reformovat trh s elektřinou, snížit závislost na dovozu energií či předejít nepředvídatelnému růstu cen emisních povolenek.
„Chyba je ale na straně evropských zemí,“ konstatuje. „Evropa zapomněla na diverzifikaci transportních tras a zdrojů, je závislá z více než 90 procent na jednom dodavateli.“
Premiér se chystá poslat dopis předsedovi Evropské rady a předsedkyni Evropské komise, cenu povolenek by chtěl začít řešit už na neformálním summitu začátkem října.
Poprvé v historii velkoobchodní cena elektřiny na pražské burze překonala hranici 100 eur za MWh a podle odborníků může pro domácnosti zdražit až o pětinu, tedy o stovky až tisíce korun.