Ministerstva se přou o peníze z emisních povolenek. Miliardy musí dávat na boj proti změnám klimatu
Do roku 2030 může Česko získat z dražeb emisních povolenek 200 až 300 miliard korun. Povolenky nakupují elektrárny a průmyslové podniky, aby do ovzduší mohly vypouštět skleníkové plyny. Všechny takto získané peníze mají podle úpravy evropské směrnice nově mířit do opatření proti změně klimatu. Dosáhnout na ně ale chce hned několik ministerstev. Kvůli rozporům se tak zapracování evropských pravidel do české legislativy zpozdí.
Ministerstva se neshodnou na tom, kdo má spravovat miliardy z aukcí emisních povolenek. Jen pro příští rok resort financí počítá, že státu povolenky přinesou skoro 41 miliard korun.
Země Evropské unie se letos na jaře dohodly, že všechny finance, které získají z dražeb, budou využívat na klimaticko-energetické účely. Dosud byla dohoda, že na tato opatření „stačí“ posílat polovinu z výnosů.
Ani to ale Česko nesplňovalo. Podle analýzy Evropské agentury pro životní prostředí v roce 2021 Česko na klimatická a energetická opatření vydalo méně než polovinu výnosů dražeb. Unijní průměr přitom byl 76 procent.
Česko peníze za povolenky směřovalo z části do programu Nová zelená úsporám, přes který Státní fond životního prostředí poskytuje dotace na úsporná opatření vlastníkům rodinných a bytových domů.
Několik miliard korun z prodeje povolenek pak každý rok použilo ministerstvo průmyslu a obchodu na hrazení provozní podpory obnovitelných zdrojů energie.
„Pouze část prostředků tak byla započitatelná (jako klimaticko-energetické opatření – pozn. red.) a ten zbytek se utratil ve státním rozpočtu na jiná opatření,“ přiznává ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí Pavel Zámyslický.
Na nedostatečné využití výnosů z povolenek na klimatické účely upozornil před dvěma lety i Nejvyšší kontrolní úřad.
Meziresortní výbor
Jedna povolenka dává podnikům možnost vypustit do atmosféry jednu tunu oxidu uhličitého. V současnosti stojí asi 85 eur. Ještě před čtyřmi lety se přitom obchodovala zhruba za čtvrtinu.
Platby motivují elektrárny a další provozy ke snižování emisí. Získané finance zároveň můžou sloužit k napravení škod, které skleníkové plyny způsobují.
Ministerstvo životního prostředí v novele zákona o obchodování s emisními povolenkami navrhuje, aby peníze z prodeje povolenek mířily do rozpočtu Státního fondu životního prostředí (SFŽP). O využití peněz by následně rozhodoval speciální výbor.
„Vznikne meziresortní skupina, která se podívá na seznam projektů, které dají jednotlivá ministerstva na stůl,“ popisuje novelu Zámyslický. „Řekne, které projekty splňují požadavky směrnice. Stanoví priority a doporučí vládě, jak peníze využít. Za nás je toto nejvíc elegantní způsob.“
Každý rok by se rozhodovalo, kolik prostředků můžou jednotlivé resorty vyčerpat a na co. „Jeden rok může směřovat polovina do dopravy, další rok polovina do energetiky. Podle toho, jak se bude dařit plnit (klimatické) cíle České republiky a jaké budou zrovna připravené projekty k profinancování,“ dodává Zámyslický.
Rozpory
Jenže tento návrh narazil na odpor několika jiných resortů. S přesunem výnosů z dražeb emisních povolenek do příjmů SFŽP zásadně nesouhlasí ministerstvo financí.
2:40
‚Musíme zavádět co nejvíc zelených řešení.‘ Armády stojí za pěti procenty emisí a přemítají, jak to snížit
Číst článek
To v připomínkách k návrhu zákona píše: „Požadujeme využití peněžních prostředků z dražeb povolenek řešit po linii přípravy a schvalování státního rozpočtu.“
Pokud by totiž výnosy z dražeb povolenek mířily rovnou do rozpočtu SFŽP, neukázaly by se jako příjem státního rozpočtu tak, jak je to v současnosti. Podobná situace by nastala i v případě, že by pevná část z výnosů mířila přímo do Státního fondu dopravní infrastruktury.
To v připomínkách navrhuje ministerstvo dopravy: „Požadujeme, aby do návrhu byla doplněna úprava, podle které by 30 procent výnosů z dražby povolenek na emise skleníkových plynů bylo určeno jako příjem Státního fondu dopravní infrastruktury s vázaným účelovým užitím k financování opatření či investic v dopravní infrastruktuře směřujících k naplnění cílů určených směrnicí.“
O peníze má zájem také ministerstvo průmyslu a obchodu. To by chtělo, aby výnosy končily v jeho rozpočtové kapitole – tedy na rozdíl od případu zmíněných fondů přímo ve státním rozpočtu.
„Ministerstvo průmyslu a obchodu výnosy z dražeb emisních povolenek využije jako jeden ze zdrojů financování provozní podpory jednak obnovitelných zdrojů energie, ale stejně tak tepla, biometanu a kombinované výroby elektřiny a tepla,“ zdůvodňuje v připomínkách k novele svůj požadavek resort průmyslu.
Využití miliard
Ministerstva se také zřejmě budou muset dohodnout i na přesnějším určení, na co Česko peníze použije. „Důležité je pro nás, že by prostředky nesměly končit ve státním rozpočtu na jakékoliv výdaje. To je pro nás červená čára, přes kterou nemůžeme jít,“ říká ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu Pavel Zámyslický.
Ministerstvo životního prostředí počítá s tím, že se o peníze podělí s více resorty. Především tedy s ministerstvem průmyslu, dopravy, zemědělství a také s resortem práce a sociálních věcí.
„Jsou tam možnosti investiční i provozní podpory směrem k dekarbonizaci, velká část adaptace (na změnu klimatu) a sociální akcent navázaný na tuto modernizaci,“ vypočítává ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Jako příklad udává ministr některé výdaje ministerstva zemědělství, které už teď dává na adaptaci české krajiny, aby byla odolná vůči suchu a dalším projevům změny klimatu.
Modernizační fond a dalších 500 miliard
Do Česka přicházejí i další peníze z prodeje evropských emisních povolenek, a to přes Modernizační fond. Ten je určen deseti unijním zemím s nejnižšími příjmy na modernizaci a dekarbonizaci ekonomiky.
Česko může mít v Modernizačním fondu až 500 miliard korun. Částka je závislá na ceně emisní povolenky. Fond pro Česko totiž představují výnosy z prodeje 193 milionů povolenek.
I z Modernizačního fondu musí jít všechny peníze na opatření proti změně klimatu. Vhodnost využití peněz ale předem státům potvrzuje Evropská investiční banka.
V plánu státního rozpočtu pro tento rok se objevilo i 50 miliard korun z prodeje emisních povolenek, které jsou zařazené právě v Modernizačním fondu. Stát by je ale v rozpočtu zahrnovat neměl.
Pro příští rok tak peníze z Modernizačního fondu figurují už jen v rozpočtu Státního fondu životního prostředí, který je rozděluje. Financují se z nich mimo jiné například dotace z programu Nové zelená úsporám.
V roce 2024 SFŽP předpokládá, že z Modernizačního fondu dostane asi 40 miliard korun.
Hladík také zmiňuje, že výnosy by mohly pokrýt i část příspěvku na bydlení: „Ten řeší i vyšší ceny energií. Rozhodně tu část sociálního dopadu zvýšených cen energií je možné hradit z emisních povolenek.“
Ministerstvo financí chce, aby v novele byl jasný výčet účelů, na které se můžou peníze použít. Mezi ty by podle resortu měly patřit i renovace budov v majetku státu, energetické poradenství, kompenzace dopravcům na slevy jízdného nebo příspěvek energeticky náročným podnikům na nákup emisních povolenek. Tato podpora má zabránit, aby firmy továrny přesouvaly mimo Evropskou unii.
Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) je právě využití miliard podstatnější než způsob přerozdělování.
„Podle mého soudu co nejvíc těch finančních prostředků má opravdu směřovat do moderních dopravních staveb, které logicky také snižují emise CO2,“ tvrdí Kupka, který chce z výnosů financovat například elektrifikaci železnice a budování vysokorychlostních železničních tratí.
„Já bych byl rád, kdybychom dokázali prokázat, že i například obchvat měst nebo moderní dálnice je schopná dopravně obsloužit to území s nižším množství CO2 než současná síť,“ přibližuje Kupka.
Jenže některé představy o použití peněz můžou narazit. „Veškeré prostředky z obchodovatelných emisních povolenek je nutné použít na účely podle směrnice o EU ETS1,“ zdůrazňuje ministr životního prostředí Petr Hladík.
Opatření mají hlavně snižovat emise skleníkových plynů, podporovat přechod na nízkoemisní ekonomiku, rozvoj obnovitelných zdrojů energie, ale taky adaptaci na změnu klimatu nebo předcházení odlesňování. Peníze můžou státy použít i na výzkum nebo na zvyšování energetické účinnosti.
Zpoždění
Novela měla původně platit od začátku příštího roku. Podle ministra Hladíka ale v té době budou ministerstva o správě a využití peněz stále diskutovat: „Počítám, že ty diskuse se nám přenesou do roku 2024. I vzhledem ke složitější situaci státního rozpočtu.“
V návrhu rozpočtu Státního fondu životního prostředí, který vláda schvalovala společně se státním rozpočtem minulý týden, se tak pro příští rok s penězi z dražeb povolenek nepočítá. Ty jsou stále vedené jako příjem státního rozpočtu v kapitole ministerstva životního prostředí.
Česko sice nejspíš bude za příští rok správné použití výnosů Evropské komisi vykazovat. Unijní směrnici ale převést do národní legislativy včas nestihne. Pokud by se přijímání zákona výrazně protahovalo, můžou Česku hrozit i finanční sankce.
