Státní firma ČEPS koupí provozovatele plynovodů NET4GAS. Firma spravuje 4 000 kilometrů podzemní sítě a rozhoduje o regulačním stupni, čímž určuje dodávky plynu zákazníkům.
Průměrný Ukrajinec na venkově loni strávil 35 dní bez elektřiny a často i bez vody. I tak jsou lidé teď poměrně klidní. Podle průzkumu se na nedostatek připravuje jen o něco víc než čtvrtina z nich.
„Považoval bych za správné, aby byli koncoví spotřebitelé informováni, jestli odebírají plyn od dodavatelů, kteří ruský plyn nakupují,“ sdělil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
V terminálu Stade nedaleko Hamburku bude mít od roku 2027 k dispozici dvě miliardy metrů krychlových plynu ročně, což je více než čtvrtina současné tuzemské spotřeby.
„Do vypuknutí ruské agrese jsme byli druhým největším dodavatelem vojenského materiálu na Ukrajinu hned po Polsku,“ uvedl v rozhovoru pro Český rozhlas zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný.
Slovensko patří mezi velmoci atomové energetiky. Po nynějším zapojení třetího bloku elektrárny Mochovce bude slovenská výroba energie z 65 procent založena na jádru. Přeskočí tím i Francii.
Vláda v září schválila nákup provozovatele plynovodů NET4GAS státní firmou ČEPS. Což má zvýšit energetickou samostatnost České republiky. Akvizici začal přezkoumávat antimonopolní úřad.
Orbán zdůraznil, že pro Evropu včetně Maďarska je klíčové, aby skončily sankce vůči Rusku a boje na Ukrajině a aby se zastavil příliv migrantů. Nesdělil, kdo schůzku v Číně inicioval.
Prognóza INES pracuje se třemi scénáři. První z nich počítá s teplou zimou, jakou Evropa zažila v roce 2020, další naopak s chladnou podle roku 2010, poslední pak bere v úvahu normální teploty.
Ukrajina sice od minulé zimy dokázala zesílit svou protivzdušnou obranu, zejména díky západní pomoci, úřady ale přesto varují, že se situace s vysokou pravděpodobností bude opakovat i letos.
Doby malého státu jsou pryč, stejně jako doby, kdy stát nechtěl podnikat. Platí to i u nás a platí to i pro vládu, kde je nejsilnější stranou pravicová ODS.
Mezi stovkou nejmajetnějších jsou letos čtyři nováčci. Celkové jmění sta nejbohatších Čechů dosahuje zhruba 2,5 bilionu korun. V minulém žebříčku ovládali 2,1 bilionu korun.
Ministerstvo životního prostředí předloží vládě národní klimaticko-energetický plán, podle nějž plánuje zvýšit současné užívání obnovitelných zdrojů až na 30 procent. Hlasovat by se mělo příští týden.
Vláda ve středu rozhodla, že domácnosti a firmy budou od příštího roku opět platit poplatky za obnovitelné zdroje energie jako před loňským říjnem. Letos je plně hradil stát.
Kvůli velkým investicím v minulých letech firmu tíží dlouhodobé půjčky ve výši 33 miliard korun, konkrétně jde o dluhopisy a úvěry s termínem splatnosti mezi lety 2025 a 2028.
„Celá evropská konstrukce boje za klima je postavená na tom, že ten cíl je nedosažitelný, pakliže k tomu nepřispěje svojí mírou úplně každý,“ říká poradce prezidenta Mika
Ve hře je opět založení státního obchodníka s plynem, který by mohl pro Česko uzavřít kontrakty na zkapalněný zemní plyn. Českému rozhlasu to potvrdil ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (STAN).
„Je pochopitelné, že během krize vlády pomáhají svým občanům. Jenže dotování fosilních paliv je extrémně neefektivní způsob, jak pomáhat chudým,“ říká expertka Tara Laanová.
Česko koupí podzemní zásobníky plynu za více než osm miliard korun. Vláda krok obhajuje větší energetickou bezpečností státu, kritici upozorňují na možné nevýhody zásahů do trhu.
Důvodem negativního postoje firem k budoucnosti je hlavně absence strategických investic ze strany státu. To se v různé míře může dotknout více než poloviny firem.
Ekologické organizace po soudu požadovaly zrušení práva na těžbu. Polský premiér stojí pevně na straně těžařů. Přilehlá elektrárna vyrábí přes pět procent elektřiny v zemi.
Návrat apetytu více využívat zemní plyn je celkem jasný. Po loňských turbulencích kvůli krácení dodávek z Ruska se jeho cena díky bohatému zásobování Evropy LNG snížila na téměř předkrizovou úroveň.
Určitou indicíí k ceně pak může být i dotace, o kterou na koupi zásobníků neúspěšně žádalo před koncem loňského roku ministerstvo průmyslu Evropskou komisi. Tehdy šlo o 7,5 miliardy korun.