„Cíle jsou dobře nastaveny, ale ukazuje se, že v mnoha oblastech jsou nedostatky,“ hodnotí vládní klimatické snahy předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Jana Krutáková z hnutí STAN.
Německo si zákonem stanovilo, že musí mít zásobníky na zimu k 1. listopadu naplněné z 95 procent. Cíl splnilo v polovině října. Podle kancléře Olafa Scholze je země na zimu dobře připravena.
Jak se staví památkáři k instalaci fotovoltaiky na památkově chráněné stavby? Nejsou ochránci kulturního dědictví příliš rigidní? O tom mluví generální ředitelka Národního památkového ústavu.
Podle Martina Sedláka, který se dlouhodobě zabývá modernizací energetiky, celospolečenské řešení energií a jejich úspora v rámci bydlení tkví v přijetí moderních energetických zdrojů.
Vláda mohla v krizi komunikovat lépe, soudí Jan Kubáček: „Mohla mít pokornější, průběžný, lapidární styl, aby se k lidem dostaly jasné informace, jak postupovat, co si hlídat, na co si dát pozor.“
Na obnovení dodávek proudu v Kryvém Rihu a okolí pracují energetici. Pokud se havárii nepodaří odstranit, zajistí úřady dovážku vody do postižených oblastí, upřesnil šéf vojenské správy města.
Energetický regulační úřad má nyní dvě možnosti, jak o licenci rozhodne: elektrárna buď o licenci přijde úplně, nebo jí bude udělena od nového data, a to nejpozději ode dne, kdy bylo řízení obnoveno.
Německo původně zamýšlelo všechny tři jaderné elektrárny odpojit na konci letošního roku, kvůli energetické krizi ale měly dvě ze tří elektráren zůstat v provozu až do jara.
Členské státy Evropské unie se shodují na tom, že by se energetická krize měla řešit, rozchází se ale v tom jak. Ze středečního neformálního setkání v Praze vyplynuly dva návrhy.
Vzroste tlak na úspory a vyšší energetickou účinnost. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce se na tom shodli zmocněnec pro energetickou bezpečnost Bartuška a analytik Šnobr.
„Přestože máme v regionu docela významné obnovitelné zdroje energie, zemní plyn zůstává nárazovým zdrojem, když není dost vody v řece Daugavě nebo dost větrné energie,“ říká energetický expert.
Německo se potýká s omezováním dodávek plynu z Ruska. Ruská plynárenská společnost Gazprom začátkem tohoto měsíce oznámila, že ponechá mimo provoz plynovod Nord Stream 1.
Kdy se v Evropské unii začaly řešit vysoké ceny energií? K čemu se doposud dospělo? A jaké jsou reálné dopady pro členské státy? Projděte si přehled opatření sestavený serverem iROZHLAS.cz.
Evropská unie se v současnosti snaží dostat ceny energií opět pod kontrolu. Hlavními prostředky mají být alternativní zdroje plynu a produkce energie z obnovitelných zdrojů.
Celkovou poptávku po elektřině doporučila komise snížit do konce března příštího roku o desetinu. O celé sadě návrhů budou jednat unijní ministři energetiky 30. září.
Mezi lidmi, kteří kritizují kroky vlády v boji s rostoucími cenami energií, převažují voliči opozičních hnutí nebo stran, které se na podzim nedostaly do Poslanecké sněmovny.
„To, co jsme zažili v sobotu a co se může ještě opakovat, je vidět i v ostatních zemích. Sociálně-politické důsledky jsou a bohužel ještě budou tvrdé,“ konstatuje prezident Hospodářské komory Dlouhý.
Po dokončení prací, pokud nenastanou žádné technické problémy, bude přeprava plynu obnovena na současnou sníženou úroveň 33 milionů metrů krychlových denně, dodal podle agentury Reuters Gazprom.
Například v obývacích pokojích by lidé měli podle návrhu vyhlášky topit na 18 stupňů Celsia místo dosavadních 20 stupňů, koupelny by měli nově vytápět na 19 místo 24 stupňů Celsia.
Růst cen energií tlačí v evropských zemích vzhůru inflaci a zvyšuje náklady domácností i podniků. Evropské vlády proto pracují na opatřeních ke zmírnění dopadů drahé energie.
Server iROZHLAS.cz se v analytickém přehledu věnuje energetické situaci v různých částech Evropy. Zatímco v Německu nebo Francii se vrací ke spalování uhlí, třeba Španělsko se zimy obávat nemusí.
Směrnice EU, na které se shodly členské země, má začít platit od roku 2024. Dalších asi šest tisíc firem a organizací rozšíří ty, které musí splňovat povinná kritéria kybernetické bezpečnosti.
Na jihu Francie už 15 let pracují vědci na jednom z největších vědeckých projektů dějin, jaderné fúzi. V příštích letech by měl být první reaktor ITER. Jedná se o možný klíč k neomezené energii?
Maďarský premiér Viktor Orbán jednal se svým rakouským protějškem o postoji vůči Rusku a o energetice. Jednání málem ohrozily jeho výroky o míšení ras.
V návrhu se mluví o tom, že by se takto dalo uspořit až 45 miliard kubíků zemního plynu, což je pro představu třetina množství, které Rusko v minulých letech do Evropy každoročně dodávalo.