Kolik dá stát za zásobníky, které koupí od RWE? Mohlo by jít o sumu okolo 10 miliard korun
Státní provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS koupí šest podzemních zásobníků plynu od skupiny RWE. Zásobníky mají dohromady kapacitu 2,7 miliardy metrů krychlových a měly by zajistit asi 36 procent roční spotřeby. Rozhodla o tom ve středu vláda, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Cílem je posílit energetickou bezpečnost Česka, investice se podle Fialy vrátí do 10 let. Cenu zveřejní vláda ve čtvrtek, kdy má být podepsána smlouva.
Podle dřívějších informací majitel zásobníků, německý koncern RWE, očekával cenu kolem 10 až 12 miliard korun. Podobně si firmu také ocenil jeden z bývalých zájemců z řad soukromých firem, a to na 400 až 500 milionů eur, což by v přepočtu odpovídalo zhruba 10 až 12 miliardám.
Státní ČEPS koupí podzemní zásobníky plynu od RWE. Investice se má podle Fialy vrátit do deseti let
Číst článek
Určitou indicií k ceně pak může být i dotace, o kterou právě na koupi zásobníků neúspěšně požádalo před koncem loňského roku ministerstvo průmyslu a obchodu Evropskou komisi v rámci programu RePowerEU. Tehdy šlo o 7,5 miliardy korun.
Zveřejněná návratnost investice za zhruba deset let, o níž mluvil premiér Fiala a potvrdil ji i ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN), by také napovídala spíše nižší hodnotě. RWE Gas Storage vydělalo za poslední tři roky zhruba dvě miliardy korun. Pokud se má investice vrátit za deset let, pak by se cena měla pohybovat spíše kolem sedmi miliard.
ČEPS koupí podle Síkely nejen samotné zásobníky, ale celou společnost RWE Gas Storage CZ, která zásobníky nyní vlastní. Podle ministerstva průmyslu a obchodu by to mělo zachovat současnou funkčnost a operabilitu společnosti. Největší je podzemní zásobník Dolní Dunajovice, který má kapacitu skoro miliardu metrů krychlových.
Zrušený tendr
RWE Gas Storage CZ je největším provozovatelem plynových zásobníků v Česku. Mateřský koncern RWE o jejich prodeji rozhodl už na konci roku 2021. Zdůvodnil to tím, že se chce více věnovat obnovitelným zdrojům.
Stát zvažuje nákup největších zásobníků plynu v Česku od RWE. Z unie chce dotaci 7,5 miliardy korun
Číst článek
Zájem pak v roce 2022 projevilo několik firem, mezi nimi také polostátní ČEZ nebo kolos EPH miliardáře Daniela Křetínského. Tendr však skončil loni před polovinou roku bez výsledku. Například ČEZ nakonec nabídku vůbec nepodal.
„Intenzivně jsme se zabývali tím, zda má tato akvizice významnější strategické přínosy, a rovněž jsme řešili ekonomickou stránku takového projektu. Po důkladném zvážení jsme se nakonec rozhodli nabídku nepodat,“ uvedl v květnu mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Naopak nabídku měl dát EPH, firma to ale nekomentovala. RWE každopádně tendr nakonec zrušil.
Strategická záležitost
Ministr průmyslu Síkela (STAN) považuje koupi zásobníků jak za strategickou záležitost, tak i za věc ekonomicky výhodnou. Férovost a přiměřenost ceny podle něj potvrzují posudky dvou významných poradenských společností.
Vlastnictví zásobníků má pak zemi pomoci zajistit bezpečnost poté, co Rusko rozpoutalo loni válku na Ukrajině a poté přerušovalo dodávky plynu do Evropy. „Zneužívání ruské energetiky jako zbraně naplno ukázalo nevýhodu naší závislosti na tomto nedůvěryhodném partnerovi,“ uvedl Síkela.
Rusové už nebudou skladovat zemní plyn na Moravě. Společnost MGS pozastavila smlouvu s Gazpromem
Číst článek
Česko, které bylo do ruskoukrajinské války závislé na ruském plynu ze sta procent, si tak muselo dodávky zajistit jinde. Vláda dojednala prostřednictvím ČEZ například pronájem kapacity na dodávky zkapalněného plynu (LNG) z USA a jiných západních či asijských zemí v terminálu v holandském Emshavenu. Nyní jedná o kapacitě nového terminálu v Německu.
Podle Síkely se přitom ještě dlouho Česko bez plynu neobejde, do roku 2045 bude podle něj zásadním palivem v energetice. Plyn by měl nahradit uhelné elektrárny nejméně do doby, než Česko postaví nové jaderné a zelené zdroje.
Na druhou stranu, skladování plynu podléhá řadě pravidel daných v zákonech a evropských směrnicích. Povinností majitele zásobníků tak je například nabídnout skladovací kapacitu všem, a to formou aukcí. Stát také má v případě krize zákonnou možnost nařídit obchodníkům zvýšit zásobu plynu nebo ho případně i za náhradu zabavit.
Ministr průmyslu Síkela tak sám loni vydal mimořádné opatření, kterým nařídil obchodníkům zvýšit zásoby plynu do podzimu na 80 procent, oproti předchozím 30 procentům.
Komárkova KKCG
Kromě RWE vlastní v Česku dva zásobníky plynu ještě skupina KKCG miliardáře Karla Komárka. Jeden z nich má napůl s Gazpromem, který si však celou jeho kapacitu, kolem půl miliardy kubíků, pronajal až do roku 2030. Ruská firma zásobník loni neplnila a ministr průmyslu Síkela proto využil zmíněnou novou úpravu zákona a kapacitu „zabavi“ pro ostatní. Plyn tam poté uložil ČEZ.
KKCG také začala loni se státem jednat o možnosti převzetí jejího podílu v tomto zásobníku. Zatím ale bez výsledku. Na podíl Gazpromu navíc letos dopadly protiruské sankce.
Kromě zásobníků jsou v Česku zřejmě na prodej i tranzitní plynovody vlastněné společností Net4Gas. Podle informací zdrojů z energetiky o možnosti koupě také této firmy stát jedná. Kupcem by opět mohla být společnost ČEPS. Síkela ale dotazy na Net4Gas nechtěl komentovat. Zároveň je ale nevyloučil.
