Přesně před 70 lety dosáhl první švédský reaktor takzvaného kritického stavu neboli začal samostatně fungovat. Zařízení označované jako R1 fungovalo asi 15 let.
„Zhruba polovina tepláren stále spaluje uhlí, ale mílovými kroky v řádu jednotek let od něj odchází,“ řekl pro Český rozhlas Plus ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Ministr průmyslu a obchodu za hnutí STAN Jozef Síkela se nevzdává záměru založit státního obchodníka s plynem. Nápad má mezi politiky podporu, strany koalice teď čekají na detaily.
Česko zaostává za většinou Evropy při získávání energie z větru. Aktuální analýza portálu Fakta o klimatu přitom ukazuje, že právě větrná energie zajistí v budoucnu cenově dostupnou elektřinu.
Maximalistická varianta objednat si rovnou čtyři nové jaderné bloky je pro Česko riskantní. Pokud by se jejich stavba prodražila, cenu elektřiny v budoucnosti zbytečně potáhnou tyto zdroje vzhůru.
24:13
Praha||Tomáš Pancíř, eza|Zprávy z domova|Dvacet minut Radiožurnálu
„Muselo by se jednat o agendu, kde budu mít možnost věci skutečně měnit, a do které bych se odborně musel hodit, protože nejsem připraven vzít jakékoliv portfolio,“ uvedl Síkela.
Jeden nový jaderný blok by měl vzniknout v Dukovanech, při případné větší výstavbě by vznikly až dva v Dukovanech a dva v Temelíně. Nabídky v tendru podaly obě firmy na konci dubna.
Rusko proti Ukrajině nasadilo desítky raket a útočných dronů. Raketový útok trval asi tři hodiny, dronový sedm hodin. Kvůli masivnímu útoku proti Ukrajině vzlétly polské a spojenecké stíhačky.
„Další mimořádně těžká noc pro ukrajinský energetický sektor. Nepřítel ostřeloval tři naše tepelné elektrárny. Zařízení byla vážně poškozena,“ uvedla společnost DTEK na síti Telegram.
Dalším z doporučení Národní ekonomické rady vlády, jež si chce kabinet vzít za své, je zkvalitnění školství. Priority pro období do podzimu příštího roku přiblížil premiér Petr Fiala (ODS).
Projekt nového reaktoru by měl být největší investicí Česka v novodobé historii, podle dřívějších prohlášení vlády i ČEZ má jeden nový reaktor stát asi 160 miliard korun v cenách z roku 2020.
„Jsme průmyslová země a měli bychom investovat do průmyslu, který má budoucnost,“ zdůrazňuje prezident Evropské federace pro obnovitelné zdroje energie Martin Bursík.
Nákup pětinového podílu je podle společností jen začátek, Křetínského kolos vede jednání o akvizici dalších 30 procent. Cílem je vytvořit společný podnik, kde by každá ze stran měla poloviční podíl.
Státu na pokrytí mimořádných výdajů v energetické krizi chybí podle šéfa Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla ještě 34 milliard korun. Jsou to účelová čísla, tvrdí akcionář ČEZ Pavel Grünfeld.
„Namísto dovážení topného oleje používáme slámu a místní prostředky. My šetříme a ostrov z toho má více peněz,“ vysvětluje Søren Hermansen, šéf Energetické akademie.
„Hovořili jsme o zhruba 40 tisících zájemcích do roku 2030. Já si myslím, že to přesně odpovídá tomu, co jsme dopředu ohlásili,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Provozní výnosy ČEZ meziročně stouply o 18 procent na 340,6 miliardy korun. Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy, který bude zásadní pro výši dividendy, činil 34,8 miliardy Kč.
Akcie ČEZ stála v polovině roku 2022 zhruba 1200 korun, nyní stojí kolem 800 korun. Minoritní akcionáři teď chtějí vydat petici a zveřejnit otevřený dopis představenstvu ČEZ a vládě.
Nikoli pouze jeden, jak se původně plánovalo, ale hned čtyři nové jaderné reaktory chce česká vláda nechat vybudovat v příštích desetiletích. Dva pro Dukovany a další dva pro Temelín.
„Pokud budeme mluvit v jednom roce o nejvyšších nákladech na pořízení třeba velkých komponent, dá se uvažovat o 30 či 40 miliardách. Z toho by se neměl státní rozpočet opotit,“ věří jaderná fyzička.