„Náklady narůstaly extrémně. Pokud by se měly promítnout do výsledné ceny, tak by byly výrobky neprodejné,“ říká bývalý jednatel firmy Gurmán Sedlnice Vilém Skalický.
Občanská platforma, největší strana budoucí vládní koalice, má představu, že po roce 2030 se na výrobě energie budou z 68 procent podílet obnovitelné zdroje a uhlím bude zakázáno vytápět domácnosti.
Zařízení kombinuje spalování biomasy v podobě dřevěných pelet s tepelným čerpadlem. Chytrá řídící jednotka pak sama vyhodnotí, kdy je výhodnější využít který zdroj.
Zdražení regulované složky více dopadne na některé podniky. Problém mají hlavně firmy s vysokou spotřebou energií, jako jsou železárny, cementárny, sklárny a další.
Premiér Petr Fiala (ODS) v minulých dnech poukazoval na to, že ceny elektřiny na trhu od dodavatelů postupně klesají, a nehrozí tak podle něho zdražování o desítky procent, jak někteří předpovídají.
Opozice vyčítali kabinetu třeba to, že nic nedělá s vysokými cenami energií. Vláda naopak vinila hnutí ANO za to, že za situaci může osm let jeho vládnutí.
Velké průmyslové firmy varují před dalším růstem cen energií. Zhorší to naši schopnost konkurovat, říkají a poukazují na schválený program pomoci v sousedním Německu, v přepočtu za 300 miliard korun.
Růst cen bude u každého jiný, záleží na ceníku konkrétního dodavatele nebo jestli má daná domácnost cenu fixovanou a na jaké úrovni, a také jakou má kdo spotřebu a jaký má příslušný tarif.
Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. Některá média však v posledních měsících o Německu hovoří jako o nemocném muži Evropy.
„Pokud porovnáme nabídky v neregulované části, kterou mají zákazníci pro příští rok možnost získat od dodavatelů, tak v meziročním porovnání zákazníci nezaplatí víc,“ vysvětluje Stanislav Trávníček.
Česko nemá co nového nabídnout – infrastruktura je stále mizerná a trh práce vyčerpaný. Přechod na vzdělanostní ekonomiku, o které politici i ekonomové tak rádi hovořili, se vytratil do ztracena.
Česká ekonomika dál slábne, jedním z důvodů je i razantní pokles spotřeby domácností. Ekonomové navrhují, že by firmy měly zvýšit mzdy, aby měli lidé co utrácet.
Znovunastartování ekonomiky podle Michala Skořepy brání nízká spotřeba domácností, které šetří daleko více než ty na západě kontinentu, mimo jiné kvůli nárůstu cen energií.
„Pokud někdo fixoval cenu před rokem, tak ten nárůst není velký. Ale pokud někdo fixoval cenu ještě před krizí, a teď mu to teprve doběhne, tak pro něj náraz se zpožděním přijde až teď,“ říká Beneš.
Cena se skládá z obchodní složky, jež určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát. Regulovaná složka elektřiny tvoří u domácností asi 40 procent konečné ceny, u plynu asi 20 procent.
„Vztahujeme to k loňskému roku. Nárůst je vyšší i proto, že díky dotacím meziročně regulovaná složka nejenom že nerostla, ale dokonce na letošní rok klesala o 16 procent,“ říká mluvčí úřadu Kebort.
„Máme za sebou bezprecedentní rok. Vláda zaspala, nechala utrhnout energie ze řetězu. A teď tady máme daňový balíček 2.0,“ uvedla pro Radiožurnál místopředsedkyně hnutí a poslankyně Alena Schillerová.
Po silnicích bude jezdit více elektromobilů a čínská ekonomika poroste pomaleji, navíc se bude více orientovat na čistší energii. To zpochybňuje důvody pro investování do produkce fosilních paliv.
Příjemci z řad teplárenských společností měli zrušenou podporu v plné výši přenést ve formě snížené ceny tepelné energie na zákazníky. Program následně čekal na schválení ze strany Evropské komise.
Doby malého státu jsou pryč, stejně jako doby, kdy stát nechtěl podnikat. Platí to i u nás a platí to i pro vládu, kde je nejsilnější stranou pravicová ODS.
Ministerstvo životního prostředí předloží vládě národní klimaticko-energetický plán, podle nějž plánuje zvýšit současné užívání obnovitelných zdrojů až na 30 procent. Hlasovat by se mělo příští týden.