Slovensko přijalo společnou evropskou měnu před 15 lety, šlo o vyvrcholení snah bývalého ministra financí Ivana Mikloše. „Už dávno není euro politickým tématem,“ podotýká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
Prezident Petr Pavel vyzval v novoročním projevu k přijetí eura. „Kdybychom se zavázali k nějakému harmonogramu, byli bychom schopni přijetí do čtyř let,“ popisuje exministr Pavel Mertlík.
Stabilitu Evropy tak nyní neohrožuje ekonomika, jako tomu bylo při finanční krizi, ale rizikem je politika, konkrétně populistická, nezodpovědná politika některých členů.
Česko by mohlo v roce 2024 plnit tři ze čtyř maastrichtských kritérií potřebných pro přijetí eura. Zbývá jedna věc: vstup do mechanismu směnných kurzů (ERM II).
Ve srovnání se srpnem se počet nezaměstnaných v Evropské unii zvýšil o 95 tisíc a v eurozóně o 69 tisíc. V porovnání s loňským zářím se počet nezaměstnaných snížil v Evropské unii o 126. tisíc.
Člen výkonné rady ODS a podnikatel Pavel Drobil se stal ve Svazu průmyslu a dopravy novým zmocněncem pro zavedení eura v Česku. Veřejnost i velká část politiků je ale stále proti. Jak to chce změnit?
Během inflační krize, kterou vyvolaly hlavně dopady ruské agrese proti Ukrajině, se jasně ukázalo, že koruna ani trochu nefunguje jako brzda proti inflaci, právě naopak.
„My jsme od eurozóny pomyslně odděleni papundeklovou přepážkou, a kdyby došlo k výbuchu uvnitř eurozóny, tak nás ta tlaková vlna okamžitě smete pouze s vteřinovým zpožděním,“ popisuje Radek Špicar.
Vládní strany jsou nejednotné ohledně otázky přijetí eura. I nejvíce euroskeptická vládní strana ODS ale připouští diskuzi. Opozice (ANO a SPD) aktuálně euro odmítá..
Česká koruna začíná být skoro stejně výhodná, jako to, že má naše ekonomika specifický trh, kvůli kterému většina spoluobčanů zjistila, že je levnější si nakoupit kdekoliv jinde v zahraničí.
Inflace v eurozóně v červenci klesla na 5,3 procenta, v Česku se drží těsně pod deseti procenty. Podle ekonoma Havránka se Česká národní banka nechová v boji proti deflaci a inflaci symetricky.
Fiala v pořadu uvítal pokles inflace pod deset procent, označil to za psychologickou hranici. Není podle něj žádný předpoklad, že by se inflace vrátila na dvouciferná čísla.
„Naše vlastní pravidla by nás stejně podle prognóz Národní rozpočtové rady dohnala. Na dluhovou brzdu bychom narazili někdy kolem roku 2028,“ říká Dominik Stroukal, člen Národní ekonomické rady vlády.
Ze srovnání s jinými státy Evropské unie Česko vychází jako jedna z nejhorších zemí ve zvládání inflace. Podle Švejnara to přitom není jen specifickou strukturou energetiky.
V Chorvatsku se platí za průjezd dálnicí na mýtných branách. Na zavádění elektronického systému placení se pracuje, v provozu ale bude nejdříve od konce příštího roku.
Nejvyšší inflaci ze zemí eurozóny vykázaly v květnu Slovensko a Lotyšsko s hodnotou 12,3 procenta. Nejméně ceny rostly v Lucembursku (dvě procenta), Belgii (2,7 procenta) a Španělsku (2,9 procenta).
„Nyní se vyplatí počkat, protože pokud Evropská centrální banka dostane inflaci pod kontrolu relativně rychle, není důvod, abychom my byli ostrůvkem s vysokou inflací,“ nastiňuje ekonom Lubomír Lízal.
Podle aktualizované prognózy fondu se celosvětový hrubý domácí produkt zvýší o 2,9 procenta, zatímco loni v říjnu mezinárodní fond letošní růst odhadoval na 2,7 procenta.
Při srovnání s druhým čtvrtletím loňského roku se potom dluh k HDP ve třetím čtvrtletí zvýšil ve čtyřech členských zemích, a to v Bulharsku, Česku, Francii a Švédsku.
„Současný celoroční růst o 15 procent je v dávno standardizovaných podmínkách tržní ekonomiky něco nevídaného a z hlediska důvěry v systém otřásajícího,“ píše v komentáři Petr Fischer.
Za kávu v kavárně nebo restauraci si lidé na mnoha místech v Chorvatsku musí připlatit. Země přešla na euro a první dny roku se nesou ve znamení někdy i výrazného zdražování zboží a služeb.