evoluce

Samečci much si během let zlepšili zrak. A dokázali obejít manipulace samiček, tvrdí švédští vědci

Samečci se při páření přibližují k samičce zespodu a největší fasety mají v horní části složených očí. Autoři studie to interpretují tak, že samečci chtěli při rojení najít optimální partnerku.

25:32

Praha| 14. 12. 2024 |Martina Mašková |Příroda |LABORATOŘ

Malý mozeček, ale moderní křídla. Vědci zkoumají lebku dalšího ptáka z pravěku

Nově objevený druh dostal jméno Navaornis. Mohl by přispět k pochopení toho, jak se vyvíjela inteligence ptáků. Nejvíc vědci zatím debatují o tom, zda měl podobné letové schopnosti jako moderní ptáci.

25:44

Texas| 12. 10. 2024 |Martina Mašková |Věda

Také kojoti umí dělat psí oči. Psovité šelmy je používaly dřív, než přišel člověk

Nová studie říká, že zvířata podobný výraz tváře ukazují v jiných kontextech. „Nejen když se dívají na pána nebo na sebe, ale i když jsou sama,“ upozorňuje evoluční biolog Kratochvíl.

3:52

Praha| 1. 7. 2023 |Martin Srb, agn |Věda |Magazín Experiment

Hawking mi řekl, že je třeba napsat novou knihu, osvětluje vznik knihy O původu času její autor

Fyzikální zákony nebyly vždycky stejné. Při vzniku vesmíru se vyvíjely a přetvářely, a díky tomu jsou vesmír a čas takové, jaké je známe.

2:54

Praha| 26. 6. 2023 |Helena Berková |Věda

Vlasy jako evoluční řešení přehřátí. Studie zjistila, že před horkem hlavu nejlépe ochrání kudrny

Studie popisuje, že je v kudrnatých vlasech vzduch, který může fungovat jako izolační vrstva a proto se hlava tolik nezahřívá.

Madrid| 27. 5. 2023 |Jakub Lucký |Historie

Archeologové ve Španělsku našli nejstarší evropská ohniště. Jsou stará 250 tisíc let

Podle dostupných důkazů se na nich i vařilo. Nedaleko nalezené nástroje vykazují stopy po jídle a po jeho upravování, nebo porcování.

25:54

Praha| 25. 2. 2023 |Martina Mašková |Příroda

Vědci našli poklad z druhohor. Vymřelá planeta ožila dřív, než si mysleli

„Přijde mi to jako nález úžasného pokladu, bohatství, dalšího průhledu do minulosti,“ říká bioložka Pilátová. Zkamenělin se našly ve vrstvách časově zatím nejblíž celosvětové ekologické katastrofě.

Zpátky na stromy? Právě tam se předchůdci člověka naučili chodit po dvou, nikoliv na zemi

Praha| 2. 1. 2023 |Martina Mašková |Věda

Vědci odhadují, že někdy před 20 miliony let se napřímila společnému předkovi člověka a dalších lidoopů postava. Začal se zavěšovat za ruce na stromy. Chůze po dvou se nejspíš objevila mnohem později.

25:52

Addis Abeba| 9. 10. 2022 |Martina Mašková |Věda

Motorem evoluce člověka může být i klimatická změna. Ukázaly to vrty v zaniklých jezerech

Vědci provedli geologické vrty v regionu východní Afriky, a to i v oblastech, kde se dřív našly fosilní pozůstatky dávných předků a příbuzných člověka, homininů.

Stockholm| 3. 10. 2022 |har, ČTK |Zprávy ze světa |Aktualizováno

Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství obdržel genetik Pääbo za objevy v lidské evoluci

Laureáti Nobelových cen obdrží kromě medaile a diplomu také finanční výhru ve výši 10 milionů švedských korun (22,6 milionu Kč).

26:00

Praha| 11. 9. 2022 |Martina Mašková |Věda |Laboratoř

Geny raného dinosaura z Afriky by se daly vyzkoušet na slepici, vyvstávají ale etické otázky

Vědci popsali zatím nejstaršího známého dinosaura z Afriky. Žil před 230 miliony let v druhohorách, v období pozdního triasu. Studie o něm vyšla v prestižním časopise Nature.

25:41

Praha| 24. 7. 2022 |Martina Mašková |Příroda

Před 500 miliony let rostliny osídlily souš. Dokázaly to díky změně 218 genů

Britští badatelé popsali, co pomohlo před 500 miliony let rostlinám přejít z vody na souš. Zjistili, že díky mutaci ve 218 genech se rostliny naučily regulovat vnitřní tok vody a výměnu plynů.

25:34

Kalifornie| 4. 10. 2021 |Martina Mašková |Příroda

Něco jako lego, přiblížili vědci vývoj květin. Pestré začaly být teprve před 100 miliony lety

Autoři nové studie na fosiliích pravěkých rostlin porovnávali tvarovou rozmanitost, zapisovali si, kolik druhů orgánů, pletiv a struktur se najde na konkrétním květu.

24:34

Praha| 19. 9. 2021 |Martin Srb, oci |Společnost

Proč jsme potřebovali babičky? Sbíraly potravu, tím jsme získali náskok před jinými lidoopy, říká vědkyně

„Od ostatních lidoopů nás odlišuje to, že ženy pokračují ve zdravém a produktivním životě dlouho poté, co přestanou být plodné. Jsme jediní primáti, kteří to mají,“ říká antropoložka Hawkesová.

OBRAZEM: Legendární plejtvák je po 5 letech zpět. Národní muzeum otevřelo novou expozici Zázraky evoluce

Praha | 3. 9. 2021 |Zuzana Jarolímková |Kultura |Fotogalerie

Návštěvnicí Národního muzea si budou moct po pěti letech opět prohlédnout legendární kostru plejtváka myšoka. K vidění je spolu s dalšími 1500 předměty v rámci nové stálé expozice Zázraky evoluce.

Praha | 5. 7. 2021 |Martina Rasch |Historie

V Číně se našla jedinečná lebka ‚Dračího muže‘. Pravděpodobně se jedná o takzvaného denisovana

Pozůstatek takzvaného Dračího muže má podle týmu odhalovat novou větev rodokmenu lidí, kteří stojí mezi neandrtálcem a moderním člověkem neboli Homo sapiens.

49:21

Praha| 8. 5. 2021 |Markéta Ševčíková, oci |Zdraví |Leonardo Plus

Biolog Petr: Naše tělo nepostřehlo, že už nejsme lovci a sběrači. Pořád ždíme z každého sousta maximum

„Dnes místo sběru nebo lovu zaparkujeme na parkovišti před hypermarketem, vezmeme si košík, o který se opřeme, objedeme regály a máme hromadu vysoce kalorických potravin,“ říká Petr.

4:58

Praha| 17. 4. 2021 |Štěpán Sedláček |Věda

Moderní mozek se u hominidů zřejmě vyvinul mnohem později, než si vědci mysleli

Lidé toho mají s šimpanzi a dalšími primáty hodně společného, ale jejich mentální schopnosti se podstatně liší a pro evoluci lidí byly klíčové.

Praha| 22. 8. 2020 |per |Věda

Viry jako největší predátoři lidstva poháněly evoluci kupředu

Jsou to paraziti v nejširším významu toho slova: od svých hostitelů si půjčují všechno kromě genetického kódu, který je dělá tím, čím jsou. A nadbytek virů dokazuje, že se jedná o úspěšnou strategii.

25:56

Praha| 13. 8. 2020 |Barbora Tachecí, marz |Zdraví |Osobnost Plus

Covid-19 je banální virózka. Život může zkrátit nejvíce o několik měsíců, tvrdí evoluční biolog Zrzavý

Přestože koronavirus stejně jako všechno živé mutuje, není podle Zrzavého žádný důvod předpokládat, že zmutuje v neselektivního zabijáka. Spíš naopak.

25:53

Londýn| 26. 7. 2020 |Martina Mašková |Věda a technologie

Liškám na předměstí se zmenšuje mozek a mění čenich, zjistili vědci

Ze studie několika univerzit vychází, že lišky v příměstských oblastech začínají vypadat jinak než lišky venkovské. Příměstských liškách se totiž změnšuje mozek a čenich.

Několik let byla schovaná v přístěnku pod schody. Před 160 lety vydal Darwin knihu O původu druhů

Downe (Velká Británie)| 24. 11. 2019 |Jaromír Marek |Historie |fotogalerie

Spis se plným názvem jmenuje O vzniku druhů přírodním výběrem, neboli uchováním prospěšných plemen v boji o život. Jeho teorie evoluce byla později mnohokrát modifikována.

49:39

Praha| 10. 9. 2019 |Ondřej Čihák, Markéta Ševčíková |Věda |leonardo plus

Jsme takoví mezidruhoví hybridi, popisuje vývoj člověka biolog Jaroslav Petr

Dnes prý vědcům nepřijde nijak zvláštní, že neandrtálci vymřeli. „Ale záhada je, proč je homo sapiens jediný, kdo přežil a proč byl tak úspěšný,“ říká biolog Jaroslav Petr v pořadu Leonardo Plus.

25:56

Kodaň| 30. 6. 2019 |Martina Mašková |Věda

Tempo mutací je u člověka pomalejší než u lidoopů. ‚Na evoluci bylo méně času,‘ tvrdí vědci

Různost tempa mutací u člověka a lidoopů může změnit odhad načasování toho, kdy se začal oddělovat člověk od šimpanzů. Posunulo by se tak i datování, kdy se začali lišit neandrtálci a homo sapiens.

3:36

Praha| 15. 5. 2019 |Pavla Lioliasová |Příroda

iRozhlas

evoluce v textech na iROZHLASU