Vědci popsali zatím nejstaršího známého dinosaura z Afriky. Žil před 230 miliony let v druhohorách, v období pozdního triasu. Měl dlouhý krk a byl poměrně malý. Vážil něco mezi 9-30 kg. Nález je unikátní v tom, že kostra zůstala téměř neporušená. Studie o něm vyšla v prestižním časopise Nature.

Praha 0:10 11. září 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Mladý nadšený vědec, tenkrát doktorand, nemohl pustit z hlavy, že nejstarší dinosauři jsou známí jen ze Severní Ameriky, severní Argentiny, jižní Brazílie a z Indie.

Při pohledu na mapu ale něco chybělo. „Dnešní Jižní Amerika a Indie byly poměrně blízko u sebe,“ připomíná Václav Gvoždík.

Na základě této úvahy dinosaura objevil při cíleném terénním výzkumu v Zimbabwe. Unikátní bylo, že nalezená kostra zůstala do dnešní doby téměř neporušená.

Ústup pouště

Když se v pozdním triasu objevili dinosauři, na světě existoval jen jeden obrovský superkontinent zvaný Pangea, který se později rozpadl ve světadíly, jaké známe dnes.

Nález podporuje úvahu, že areál výskytu ranných dinosaurů omezila klimatická bariéra. Místo nálezu dinosaura odpovídá jižní části prakontinentu Pangea, kde bylo podle geochemických analýz mírné pásmo, podnebí, které nejčastěji zažíváme v dnešní Evropě.

Tenkrát bylo ale zřejmě sucho a dál na sever se jít nedalo kvůli pouštím. „Limitovaly rozšíření raných dinosaurů na jižní Pangeu,“ popisuje Gvoždík.

Ztráta nepřítele

Raný dinosaurus z Afriky mohl být velký například jako slepice. Evoluce si zřejmě dinosauří model nejdřív vyzkoušela v malém.

„Růst velikosti znamená, že ztrácím jednoho nepřítele za druhým,“ vysvětluje vědec. Je to způsob, jak zůstat v bezpečí.

„Naopak my savci jsme žili jako myška ukrývající se v dírách, aby nás nesežrali vládnoucí dinosauři,“ přidává kontrast Jan Černý.

Propojená centra

Václav Gvoždík připomíná, že i současní ptáci a dinosauři jsou z pohledu evoluční biologie velmi blízcí příbuzní. „Jsou zřejmě přímými pokračovateli dinosaurů,“ říká herpetolog.

„Plazí mozek představuje inspiraci, jak propojit některá mozková centra efektivněji, než to máme my,“ dodává Jan Černý s tím, že je otázkou, zda se i lidé poddají přirozené evoluci, nebo zda si některé aspekty své genetiky upraví k obrazu svému.

Jako příklad uvádí možnost vylepšit si přenos zrakových vjemů přesunem do určité oblasti mozku, která dokázala vytvořit kontrastnější obraz. Tím by lidé mohli získat lépe vyvinutý zrak.

Dinosauři a slepice

Pokračování dinosauří linie v dnešních ptácích Černému evokuje myšlenku Jurského parku, ale v jiném kontextu než tom od filmových tvůrců.

Dinosaurus objevený v Portugalsku může být největší v Evropě. Podle žeber bylo zvíře vysoké asi 12 metrů

Číst článek

„Spousta genetické informace z dinosaura je skryto v genetické informaci slepice. Jsou tam například pseudogeny, umlčené geny a už teď se zkoumá, jestli bychom třeba nedokázali otevřít potenciál dinosaura ve slepici,“ vysvětluje Jan Černý.

Podle Černého by takový tvor pak měl třeba hlavu se zuby, která víc připomíná plazy, nebo ocas, který je v současných ptácích evolučně zablokován. Mohl by tak připomínat velociraptora, známého rovněž díky filmu Jurský park.

„Teď jde o to, jestli se do toho pustíme, jestli je to eticky správné... to jsou všechno možnosti, které mohou nastat,“ dodává.

Takové zvíře by muselo být masožravé, aby mělo dostatek zdrojů pro fungování supermozku. „Ptáci se vyvinuli z masožravých dinosaurů,“ potvrzuje Václav Gvoždík.

Jak může výzkum agamy přispět k poznání evoluce mozku? Co mají velryby společného s mořskými predátory z pravěku? Jak vypadá zatím nejstarší známý dinosaurus z Afriky? Poslechněte si celou Laboratoř. Debatují biologové Jan Černý a Václav Gvoždík, spolúčinkuje herečka Lenka Kočišová, moderuje Martina Mašková.

Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít