Mouchám nešlo i nic menšího než o přežití, páření a potravu. Vědci z univerzit ve Stockholmu a Göteborgu zkoumali několik druhů z podčeledi kroužilkovitých. To jsou mouchy střední velikostí. Žijí na severní polokouli a zatím je jich popsaných na 3000 druhů. Angličtina pro ně má poetický název dance flies, v překladu tančící mouchy.

Chodí to u nich tak, že muší sameček má u samičky šanci na úspěch jedině tehdy, když jí dá nejdřív potravu, obvykle nějaký mrtvý hmyz. Samičky takové dárky potřebují. Samy neloví, a když, tak jen velmi zřídka. Takže potravu neboli zásnubní dar chtějí tak moc, že mění svůj vzhled, aby samečka nalákaly, ale jen toho, co nese potravu.

Předstírají totiž, že jsou větší. Velká samička je na pohled plodná a pro samečka atraktivní. A tak „blafují“, aby to vypadalo, že v sobě mají víc vajíček. Mají na to různé triky, třeba polykají vzduch a tím se jim zvětší zadeček. Při rojení vypadají větší, protože na končetinách mají chloupky a ještě si za letu jaksi „obalí“ tělo nožičkami, takže vypadají objemnější, a jejich křídla jsou větší a tmavší.

Sameček daruje potravu a zatímco slaví úspěch, samička konzumuje proteinový dárek. Páří se opakovaně s různými partnery a jakmile má dost potravy, klade vajíčka.

Mouchy mají roční cyklus. Rojí se v létě, na podzim se z vajíček vylíhnou larvy, které žijí na zemi a loví hmyz. Pak se zakuklí a proměnu dokončí na jaře a rojí se v létě. Jenomže vědci zjistili, jak píší, jasnou souvislost mezi samičími triky a velikostí samčích očních faset hmyzího složeného oka.

Samečci se při páření přibližují k samičce zespodu a největší fasety mají v horní části složených očí, takže líp vidí. Autoři studie to interpretují tak, že samečci potřebovali lepší zrak, aby při rojení našli optimální partnerku.

Vědci předpokládají, že u samiček se zase vyvine nějaký rys, který samcům ztíží odhad samičí velikosti. Podobně jako už předtím chlupaté končetiny nebo tmavá barva křídel samiček. A už teď si všimli, že některé samičky mají také větší oční fasety. Zřejmě proto, aby líp viděly, že se k nim blíží sameček a zaujaly lepší pozici.

To je to, čemu vědci říkají koevoluce – tady vzájemné přizpůsobování samců a samic stejných druhů. Autoři tvrdí, že ve studii to vůbec poprvé zaznamenali u samců. To znamená, že i u muších samečků se vyvíjejí rysy, které jim pomáhají předávat geny dál, navzdory manipulativnímu chování samiček.

Helena Berková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít