Ruští hackeři se nabourali do rumunských kamer. Rozvědka tak sleduje pomoc proudící na Ukrajinu
Ruská vojenská rozvědka (GRU) měla získat přístup k tisícům rumunských bezpečnostních kamer. Proniknout měla i do kamerových systémů dalších zemí NATO, zejména těch, které sousedí s Ukrajinou. Vyplývá to z vyšetřování, které nedávno podnikly Spojené státy ve spolupráci s evropskými zeměmi. Rusové mohou na kamerách sledovat hlavně vojenskou a humanitární pomoc, která proudí do Kyjeva. Informoval o tom web rumunské redakce Rádia Svobodná Evropa.
Odpovědná skupina hackerů, známá jako jednotka 26165 nebo APT28, v minulosti podnikla špionážní akce proti západním administrativám, obrannému sektoru i logistické infrastruktuře, uvedlo na svém webu Rádio Svobodná Evropa.
Západní tajné služby včetně české varují před ruskými kyberútoky. Cíl: firmy pomáhající Ukrajině
Číst článek
Vyšetřovatelé ze Spojených států, Velké Británie, Německa, Francie, Polska či Česka odhalili, že necelá tisícovka z 10 000 ohrožených IP adres je rumunská. To činí z Rumunska po Ukrajině druhou nejzasaženější zemi. Dalšími terči jsou Polsko, Maďarsko a Slovensko.
Taktiky ruské tajné služby se vyznačují svou sofistikovaností – hackeři posílají maily adresované konkrétním osobám nebo útočí skrze pornografii. Povedlo se jim takto nasbírat data ohledně pozic, modelů i softwarů bezpečnostních kamer.
Rafinovaná kyberšpionáž Rusku umožňuje sledovat strategická místa v reálném čase. Týká se to především hraničních přechodů, vojenských objektů a přístavů, kudy cestuje pomoc zasílaná na Ukrajinu. Na těchto místech od toho, co Rusko v únoru 2022 svou válku rozpoutalo, významně narostla aktivita.
Vybavení z Číny
Rumunsko, jehož hranice s Ukrajinou je 650 kilometrů dlouhá, je klíčovou tranzitní zemí jak pro pomoc mířící na Ukrajinu, tak pro ukrajinské uprchlíky. Přesné vojenské trasy zůstávají utajené, i tak je ale infiltrace takto citlivé infrastruktury velkým bezpečnostním rizikem.
‚Klíčová spolupracovnice GRU.‘ Vláda uvalila sankce na běloruskou novinářku. Vyhostí ji z Česka
Číst článek
Důvodem zranitelnosti rumunského kamerového systému je také fakt, že země využívá bezpečnostní kamery vyrobené v Číně (především značky Hikvision a Dahua). Zatímco tyto značky byly ve Spojených státech a dalších západních zemích zakázány nebo omezeny kvůli bezpečnostním obavám, v Rumunsku je nadále používají vládní úřady, armáda, celní policie, a dokonce i parlament.
Rumunské ministerstvo obrany, které RFE/RL oslovilo, k situaci uvedlo, že resort „nemá žádnou autoritu, která by na instalaci a práci s kamerovými systémy dohlížela“. Dodalo však také, že případ předá odpovědným orgánům, které podniknou „kroky nezbytné k tomu, aby zabránily nepovolenému sběru dat týkajících se činnosti vojenských jednotek, která nejsou určena veřejnosti“.
Před ruskými kybernetickými útoky varují západní tajné služby i český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Ve společném dokumentu, který podepsala také česká Bezpečnostní informační služba (BIS), uvádí, že cílem jsou především logistické a technologické firmy, které se podílejí na pomoci Ukrajině.
